O.S.E.L. - T. rex měl v hlavě klimatizaci
 T. rex měl v hlavě klimatizaci
Tým patologů a biologů z Missouri, Ohio a Floridy odhalil, že „tyranský královský ještěr“, prohánějící se před 67 miliony let Amerikou, si v případě potřeby uměl chladit a ohřívat mozek. I toto jeho anatomické vylepšení mu nejspíš dopomohlo získat pozici vrcholového predátora a trůn krutovládce souše pozdní křídy.

Termokamerou zachycené hospodaření s tělesným teplem aligátorů svědčí o skutečné funkci některých svalů v lebce. Kredit: University of Missouri.
Termokamerou zachycené hospodaření s tělesným teplem aligátorů svědčí o skutečné funkci některých svalů v lebce. Kredit: University of Missouri.

Podle Casey M. Holliday, prvního autora studie, je na stopu objevu přivedla prapodivnost v anatomii svalů v lebce krokodýlů. V hlavě mají sval, o němž se soudilo, že je určen ke „kousání“. Poněkud nelogické je na něm jeho pokroucení. Odklání se od čelisti, stáčí se o 90 stupňů, aby se zcela nesmyslně protáhl podél celé vrchní lebeční klenby.

 

Casey M. Holliday: „Na stopu „klimatizace“ nás přivedly záběry z termokamery na krokodýlech“. Kredit: University of Missouri, Ústav patologie a anatomických věd.
Casey M. Holliday: „Na stopu „klimatizace“ nás přivedly záběry z termokamery na krokodýlech“. Kredit: University of Missouri, Ústav patologie a anatomických věd.

Pravou funkci svalu odhalila až termokamera přeměňující teplo na viditelné světlo. Na záběrech aligátorů pořízených v zoologickém parku na Floridě si vědátoři všimli jedné věci. Když  plazím tvorům začíná být chladno, na hlavě se jim objevují velká horká místa. Jsou na temeni hlavy a v místech, kam je lokalizován i „prapodivný“ sval uvnitř jejich lbi. Jde o lokalitu kde aligátoři mají dorzotemporální otvory. Místo je hustě protkáno cévami a hojně krveno.  Jakmile jim ale v průběhu dne začne být horko, jsou tato místa z pohledu termovize temná. Jinak řečeno, ohřívání mozku  si vypnuli a „klimatizaci“ přepnuli do modu chlazení.

 

Nahlédnutí do anatomie hlavy T. rexe  s jeho zářící dorzotemporální fenestrou v představě Briana Engha. Kredit: University of Missouri.
Nahlédnutí do anatomie hlavy T. rexe s jeho zářící dorzotemporální fenestrou v představě Briana Engha. Kredit: University of Missouri.

Uspořádání a umístění výčnělků na kostech sloužících k ukotvení svalů, jako mají krokodýli, má i Tyrannosaurus rex. I on má obdobné oblasti kostí  bohatě protkané cévami, svědčícími o mocném zásobení příslušných svalů krví. To vědce vede k závěru, že i dávný příbuzný krokodýlů měl svůj interní termostat starající se o pohodu jeho mozku. Obdobné anatomické uspořádání inkriminovaných kostí lebky dává celé skládačce smysl jen tehdy, když začneme brát v úvahu, že proudící krev tu nehraje jen roli nositelky živin a kyslíku, ale také jako ohřívací, respektive chladící médium zajišťující komfort mozkovým neuronům za všech klimatických situací.

 

Literatura

Casey M. Holliday et al, The Frontoparietal Fossa and Dorsotemporal Fenestra of Archosaurs and Their Significance for Interpretations of Vascular and Muscular Anatomy in Dinosaurs, The Anatomical Record (2019). DOI: 10.1002/ar.24218


Autor: Josef Pazdera
Datum:05.09.2019