O.S.E.L. - Sedmička nejzajímavějších dinosaurů roku 2019
 Sedmička nejzajímavějších dinosaurů roku 2019
…aneb Loňské druhohorní celebrity

Spekulativní rekonstrukce krční páteře druhu Bajadasaurus pronuspinax, založená na fosiliích příbuzného dikreosaurida druhu Amargasaurus cazaui. Počet krčních obratlů i podoba obratlových výběžků tohoto argentinského sauropoda jsou však pouze hypotetické. Kredit: Pablo A. Gallina et al. (2019); Wikipedie (CC BY 4.0)
Spekulativní rekonstrukce krční páteře druhu Bajadasaurus pronuspinax, založená na fosiliích příbuzného dikreosaurida druhu Amargasaurus cazaui. Počet krčních obratlů i podoba obratlových výběžků tohoto argentinského sauropoda jsou však pouze hypotetické. Kredit: Pablo A. Gallina et al. (2019); Wikipedie (CC BY 4.0).

Stejně jako v uplynulých letech si i na začátku letošního roku připomeneme zajímavé, nově objevené zástupce druhohorních dinosaurů, kteří byli představeni světu (tedy formálně popsáni) v roce uplynulém. Nepůjde ale již o kompletní stručnou statistiku (jako v jednom z předchozích příspěvků), nýbrž spíše o bližší a detailnější pohled na několik vybraných dinosauřích druhů, seřazených abecedně. Podívejme se tedy na sedm z těch, o kterých se dle mého skromného osobního názoru mluvilo v roce 2019 v paleontologických kuloárech nejvíce. Případně se může jednat i o druhy, které možná nebyly tak často „propírané“ v médiích, ale jsou alespoň významné pro pochopení vývoje a rozšíření této skupiny. Důraz při výběru byl kladen i na pestrost výčtu, proto je seznam poměrně různorodý, co se týče geografie, systematiky i geologického věku jednotlivých druhů. Už tedy na nic nečekejme a pusťme se do toho…

 

Adratiklit boulahfa (Thyreophora, Stegosauridae – Maroko, před 167 miliony let)

Tento marocký stegosaurid byl formálně popsán v srpnu loňského roku.[1] Jedná se o jednoho z mála dosud známých afrických zástupců této skupiny a zároveň i o jednoho z geologicky nejstarších příslušníků kladu Stegosauria na světě (starší může být už jen málo prozkoumaný argentinský druh Isaberrysaura mollensis, formálně popsaný v roce 2017).[2] Adratiklit žil v období střední jury, asi před 168 až 166 miliony let, na území dnešního severního Maroka. Jeho fosilie byly objeveny v sedimentech souvrství zvaného El Mers II a jeho rodové jméno znamená v překladu z berberských jazyků „horský ještěr“. Druhové pak odkazuje k názvu lokality, na níž byly fosilie tohoto stegosaurida z podčeledi Dacentrurinae objeveny.

 

Ambopteryx longibrachium (Theropoda, Scansoryopterygidae – Čína, před 163 miliony let)

Tento zástupce skupiny bizarních skansoryopterygidů byl světu představen vloni v květnu.[3] Patřil mezi nejmenší známé neptačí dinosaury, jeho délky činila podle odhadů jen asi 32 centimetrů a hmotnost byla odhadnuta na 306 gramů. Nejednalo se tedy o tvora většího, než je současná vrána černá. Ambopteryx byl stejně jako jeho příbuzní vybaven tělesným opeřením i jakousi kožní „létací blánou“, která mu umožňovala provádět klouzavý let při seskocích z větví stromů. Nápadným znakem byl také charakteristicky prodloužený třetí prst, který sloužil k získávání bezobratlé kořisti zpod kůry stromů. Malý teropod byl součástí tzv. bioty Jen-liao (angl. Yanliao) a žil v období počátku svrchní jury (geologický stupeň oxford), asi před 163 miliony let.

 

Bajadasaurus pronuspinax (Sauropoda, Dicraeosauridae – Argentina, před 140 až 134 miliony let)

Na pohled velmi nápadným nově popsaným dinosaurem z loňského roku byl také sauropod Bajadasaurus, jehož fosilie byly objeveny v roce 2010 v sedimentech souvrství Bajada Colorada na území hraničících argentinských provincií Neuquén a Río Negro.[4] Tento patagonský dinosaurus byl vybaven extrémně dlouhými trnovými výběžky krčních obratlů, které na jeho krku musely vytvářet velmi nápadnou a zajímavou anatomickou strukturu. Není zatím jasné, zda tyto asi 58 cm vysoké výběžky mohly sloužit k obraně před predátory nebo zda představovaly spíše jen zajímavý produkt pohlavního výběru. Pro čeleď dikreosauridů byly podobné anatomické útvary charakteristické, ale u bajadasaura byly skutečně extrémně vyvinuté.

 

Gnathovorax cabreirai (Theropoda, Herrerasauridae – Brazílie, před 233 miliony let)

Tento zástupce starobylé linie archaických teropodních dinosaurů z čeledi Herrerasauridae žil v období geologického věku karn (asi před 234 až 232 miliony let) a patří tak k vůbec nejstarším známým dinosaurům. Fosilie tohoto malého predátora byly objeveny roku 2014 na území brazilského státu Rio Grande do Sul, a to v sedimentech souvrství Santa Maria. Gnathovorax dosahoval délky jen kolem 2 metrů, jeho čelisti byly ale silné a osazené poměrně velkými zuby. Lebka i postkraniální kostra jsou sice fragmentární, ale velmi dobře zachované, což umožnilo dokonce i vytvoření přesné digitální kopie mozkovny tohoto dinosaura. Doslovný překlad rodového jména tohoto starobylého teropoda zní „čelist, vhodná k požírání“.[5]

 

Hesperornithoides miessleri (Theropoda, Troodontidae – USA, před 150 miliony let)

V roce 2001 byla u kostry obřího sauropoda supersaura náhodně objevena i fosilní kostřička malého teropodního dinosaura z čeledi Troodontidae. Teprve v loňském roce byl ale tento trpaslík, žijící pod nohama pozdně jurských gigantů, formálně popsán a pojmenován.[6] Jeho délka byla odhadnuta na pouhých 89 cm, mohlo se ale jednat o mládě nebo subadultního jedince, který by ještě mírně povyrostl. I tak by ale tento opeřený teropod s poměrně velkým mozkem představoval velmi malého zástupce dinosauří megafauny v ekosystémech souvrství Morrison. Žil v období svrchní jury, asi před 150 miliony let, na území dnešního Wyomingu. Svým celkovým vzezřením se nejspíš značně podobal některým nelétavým druhům současných ptáků.

Silueta malého troodontidního teropoda druhu Hesperornithoides miessleri, objeveného v pozdně jurských sedimentech souvrství Morrison na území Wyomingu. Tento malý opeřený dravec dosahoval délky kolem 1 metru a pravděpodobně nevážil víc než kočka nebo malý pes. Jeho fosilie byla objevena v těsné blízkosti zkamenělé kostry obřího diplodokidního sauropoda druhu Supersaurus vivianae, dosahujícího délky až kolem 35 metrů. Kredit: PaleoNeolitic; Wikipedie (CC BY-SA 4.0)
Silueta malého troodontidního teropoda druhu Hesperornithoides miessleri, objeveného v pozdně jurských sedimentech souvrství Morrison na území Wyomingu. Tento malý opeřený dravec dosahoval délky kolem 1 metru a pravděpodobně nevážil víc než kočka nebo malý pes. Jeho fosilie byla objevena v těsné blízkosti zkamenělé kostry obřího diplodokidního sauropoda druhu Supersaurus vivianae, dosahujícího délky až kolem 35 metrů. Kredit: PaleoNeolitic; Wikipedie (CC BY-SA 4.0)

 

Kamuysaurus japonicus (Ornithopoda, Hadrosauridae – Japonsko, před 72 až 70 miliony let)

Fosilie tohoto velkého kachnozobého dinosaura byly objeveny v roce 2003 na japonském ostrově Hokkaidó. V letech 2013 a 2014 byly vykopány a v září loňského roku formálně popsány a pojmenovány.[7] Rodové jméno znamená doslova „božský ještěr“, druhové odkazuje k zemi původu. Kamuysauři byli velcí, až pět tun vážící býložraví hadrosauridi, blízce příbuzní například severoamerickému edmontosaurovi nebo čínskému šantungosaurovi. Žili v období pozdní svrchní křídy (geologický stupeň maastricht), asi před 72 až 70 miliony let a žili pravděpodobně v malých stádech. Vzhledem k tomu, že bylo objeveno více než 60 % jednotlivých částí skeletu tohoto druhu, jedná se o jeden z nejkompletnějších dinosauřích exemplářů, objevených dosud na území Japonska.

 

Moros intrepidus (Theropoda, Tyrannosauroidea – USA, před 96 miliony let)

V únoru loňského roku spatřil světlo světa popis nového zástupce kladu Tyrannosauroidea, který zaplnil časovou mezeru ve výskytu tyranosauroidů na území Severní Ameriky – a to o celých 15 milionů let![8] Při geologickém stáří 96 milionů let (geologický věk cenoman) je totiž zdaleka nejstarším rozeznatelným zástupcem této skupiny v Severní Americe. K objevu došlo v roce 2013 na území kraje Emery v americkém státě Utah. Moros intrepidus byl malým dravcem, který dosahoval délky kolem 2,5 metru a odhadované hmotnosti zhruba 78 kilogramů. Byl velmi lehce stavěn a dokázal pravděpodobně rychle běhat. Jeho vývojovými příbuznými byly zejména asijské rody, jako byl Xiongguanlong z Číny nebo Timurlengia z Uzbekistánu.

 

Short Summary in English: Last year was very prolific in how many new dinosaur species were formally described. From the total of fifty new species (and 49 new genera) of non-avian dinosaurs, here is a selection of seven important and interesting examples.


Napsáno pro DinosaurusBlog a Osel.cz

 


Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/2019_in_archosaur_paleontology

https://nhmu.utah.edu/blog/2019/top-dinosaur-discoveries

https://paleonerdish.wordpress.com/2019/12/31/top-fossil-discoveries-of-2019/

https://novataxa.blogspot.com/2019/

 

[1] Maidment, Susannah C. R.; Raven, Thomas J.; Ouarhache, Driss; Barrett, Paul M. (2019). „North Africa’s first stegosaur: Implications for Gondwanan thyreophoran dinosaur diversity“. Gondwana Research. 77: 82–97. doi: 10.1016/j.gr.2019.07.007

[2] Salgado, Leonardo; Canudo, José I.; Garrido, Alberto C.; Moreno-Azanza, Miguel; Martínez, Leandro C. A.; Coria, Rodolfo A.; Gasca, José M. (2017). „A new primitive Neornithischian dinosaur from the Jurassic of Patagonia with gut contents“. Scientific Reports. 7: 42778. doi: 10.1038/srep42778

[3] Wang, Min; O’Connor, Jingmai K.; Xu, Xing; Zhou, Zhonghe (2019). „A new Jurassic scansoriopterygid and the loss of membranous wings in theropod dinosaurs“. Nature. 569 (7755): 256–259. doi: 10.1038/s41586-019-1137-z

[4] Gallina, P. A.; Apesteguía, S.; Canale, J. I.; Haluza, A. (2019). „A new long-spined dinosaur from Patagonia sheds light on sauropod defense system“. Scientific Reports. 9 (1): 1392. doi: 10.1038/s41598-018-37943-3

[5] Pacheco, Cristian; Müller, Rodrigo; Langer, Max; Pretto, Flávio; Kerber, Leonardo; da Silva, Sérgio Dias (2019). Gnathovorax cabreirai: a new early dinosaur and the origin and initial radiation of predatory dinosaurs“. PeerJ. 7: e7963. doi: 10.7717/peerj.7963

[6] Hartman, Scott; Mortimer, Mickey; Wahl, William R.; Lomax, Dean R.; Lippincott, Jessica; Lovelace, David M. (2019). „A new paravian dinosaur from the Late Jurassic of North America supports a late acquisition of avian flight“. PeerJ. 7: e7247. doi: 10.7717/peerj.7247

[7] Sakurai, Kazuhiko; Sato, Tamaki; Chinzorig, Tsogtbaatar; Tanaka, Kohei; Fiorillo, Anthony R.; Chiba, Kentaro; Takasaki, Ryuji; Nishimura, Tomohiro; Kobayashi, Yoshitsugu (2019). „A New Hadrosaurine (Dinosauria: Hadrosauridae) from the Marine Deposits of the Late Cretaceous Hakobuchi Formation, Yezo Group, Japan“. Scientific Reports. 9 (1): 12389. doi: 10.1038/s41598-019-48607-1

[8] Zanno, Lindsay E.; Tucker, Ryan T.; Canoville, Aurore; Avrahami, Haviv M.; Gates, Terry A.; Makovicky, Peter J. (2019). „Diminutive fleet-footed tyrannosauroid narrows the 70-million-year gap in the North American fossil record“. Communications Biology. 2 (1): 64. doi: 10.1038/s42003-019-0308-7


Autor: Vladimír Socha
Datum:09.01.2020