Chytat mouchy, to chce postřeh a hbitou ruku. Masožravá rostlina mucholapka podivná se v lapání hmyzu vyzná, i když zdaleka nelíčí jen na mouchy.
Čapne po všem, co do její doširoka rozevřené pasti vleze. Ke své bleskurychlé akci využívá energii, kterou „uloží“ do pružných listů. Vyplývá to z výzkumů, které na University of Cambridge provedl profesor užité matematiky a mechaniky Lakshminarayanan Mahadevan působící dnes na americké Harvardově universitě.
Mahadevan přirovnává listy mucholapky k umělohmotnému víčku, které je prohnuté na jednu stranu a při nepatrném podnětu se bleskově vyboulí na stranu druhou. Číhající mucholapka prohne listy pasti ven a pokud na ně usedne hmyz, který se dotkne jemných chloupků, listy se prudce „překlopí“ na druhou stranu a sevřou se. Tato rychlá akce je vyvolána poměrně nevelkou změnou toku vody v listu, jíž spustí podrážení citlivých chloupků. Tak může rostlina konat velmi rychle i bez toho, že by musela být vybavena nervy a svaly jako živočichové.
Lakshminarayanana Mahadevana už kontaktovali zástupci nejmenovaných producentů geneticky modifikovaných zemědělských plodin. Ti mají údajně zájem vyšlechtit kukuřici, která by listy a palicemi bleskurychle nafackovala každému, kdo by se ji pokusil v rámci ekologických protestů zničit. Pod dlaní skrývá Mahadevan bouli velikosti holubího vejce, k níž přišel při blíže nespecifikovaných předběžných experimentech.
Pramen: Nature, Harvard University, Piantecarnivore