Parta studentů z MIT vyvinula počítačový program SCIgen, který vygeneruje vědecký příspěvek včetně grafů, obrázků a citací odborné literatury. Je to jen jakési "blablabla", ale plní svůj účel. Můžete jím otestovat připravovanou vědeckou konferenci.
Řada konferencí, sympozií a kongresů nemá jiný účel, než vydělat prachy. Jejich cílem je nabrat co nejvíce účastníků, z nichž každý pochopitelně zaplatí konferenční poplatek. To, s čím účastníci konference přijíždějí, je celkem vedlejší. Nikdo to nehodnotí. Tým autorů SCIgenu vytvořil dva "blabla" příspěvky a přihlásil je na The 9th Word Multi-Conference on Systemics and Infromatics konanou od 10. do 13. července 2005 v Orlandu na Floridě. A jeden z nich byl přijat! Druhý byl odmítnut. Ovšem nikoli proto, že by byl nesmyslný. Autoři konference se drží zásady, že každý platící autor by neměl zabírat moc místa a času, aby se dostalo i na jiné platící autory. Prostě nenechají vás jednou platit a dvakrát se exhibovat s příspěvkem.
Jestli si myslíte, že tím tento povedený příběh končí, tak jste na omylu. Hoši z MIT uspořádali sbírku, aby měli na konferenční poplatky, cestu, nocleh a jídlo. Potřebují 1 300 dolarů. Už teď vybrali víc než 2000. Takže pojedou! Už se těší, jak o své "náhodně vygenerované práci" povedou s ostatními účastníky konference "náhodně generovanou diskusi".
Přijde vám to vtipné? Možná jen do chvíle, než si uvědomíte, že v české vědě stále ještě přežívají lidé, kteří považují příspěvek na konferenci za "vědeckou publikaci". Tito matadoři vědy objíždějí s jedním příspěvkem konference, kongresy a sympozia podobně jako tenisté turnaje ATP tour. Mnozí "permutují" slova v názvu příspěvku, aby to nevypadalo, že se jen trapně opakují. Jiní se s tím ani nenamáhají. Nejlépe, když se jedna konference koná na Novém Zélandu, druhá v Keni a třetí na Havaji. No řekněte, kdy a jak by se tam člověk jinak podíval? Ve svém "přehledu vědeckých prací" pak uvádějí impozantní počty "tvůrčích počinů". Bohužel, skutečné vědecké práce publikované ve vědeckých časopisech s náročným oponentním řízením se v tomto "hrůzném seznamu" vyskytují jen sporadicky - pokud vůbec. Ještě děsivější je, když na tuto hru přistoupí i celé instituce a udělují za aktivní vědeckou turistiku tituly PhD, docentury či dokonce profesury.
A tak nezbývá, než provolat slávu hochům z MIT. Jejich snaha zesměšnit výdělečné konference může v našich "specifických" podmínkách účinkovat jako velmi hořký lék na blouznivé snění o vědě, jež ve skutečnosti žádnou vědou není. Jako národ, jehož "největším Čechem" se stal Jára Cimrman (i když se to oficiálně nikdy nepřizná), bychom měli nad SCIgenem vyloženě plesat.