O.S.E.L. - Bohatstvím ku zdraví? Jak kdy a jak kde
 Bohatstvím ku zdraví? Jak kdy a jak kde
Vyšší vrstvy jsou nejčastějšími zdravotními problémy ohrožené především v období, kdy země výrazně bohatne. Takový je alespoň závěr epidemiologické studie podniknuté ve třech evropských zemích.


Obecně lze říci, že bohatství koresponduje se zdravím, korelace má však řadu podob, kdy závislost není zdaleka tak jednoznačná. Rozsáhlý výzkum v této souvislosti se zaměřil na děti z Dánska, Estonska a Portugalska. Analyzována byla především náchylnost ke kardiovaskulárním chorobám (na základě krevních odběrů), výzkumu bylo podrobeno asi 3 000 dětí ve věku mezi 9 a 15 lety.


 

Zvětšit obrázek
Přejídání se stává životním stylem nižších vrstev obyvatel.

A výsledek?
V Dánsku platilo, že děti rodičů s vyšším vzděláním a vyšším příjmem byly také zdravější.  Epidemiologové z University of Bristol, která studii prováděla, byli však překvapeni, když v Estonsku a Portugalsku zjistili opak.
Předložený výklad říká, že tento paradox nastává v zemích, které teprve nedávno zbohatly nebo se právě nacházejí ve fázi hospodářského vzestupu. Bohatší a vzdělaní lidé zde hodně pracují, používají automobily, přejídají se, stravují se opulentně v restauracích a nevěnují příliš času pohybu. Ve stabilizovaných ekonomikách, jejichž příkladem v průzkumu bylo Dánsko, už nic z toho neplatí, není třeba bohatnout způsobem, při kterém si člověk ničí zdraví. Přejídání se naopak stává životním stylem nižších vrstev (typicky třeba v USA). Trend zaznamenaná v Estonsku a Portugalsku by brzy mohl skutečně masově zasáhnout také expandující ekonomiky Indie a Číny...

Pramen: https://www.newscientist.com/article.ns?id=dn7712


Poznámky:
- Záleží na tom, že analyzovány byly děti z určitých rodin? Jak by to dopadlo v případě dospělých?
- Jak by takový výzkum dopadl v Česku? Nasnadě by bylo zařadit nás do jedné skupiny s rozvíjejícími se, dosud však relativně chudými ekonomikami typu Estonska a Portugalska. Soudím ale, že zde se všichni přecpáváme bůčkem, řízkem a pivem ve vzácné harmonii, ať už jsme sociálně situováni jakkoliv. Nakonec - alespoň něco ze života máme.
- Dánsko, Portugalsko a Estonsko se od sebe budou odlišovat nejspíš ještě celou řadou dalších faktorů. Byla třeba zohledněna konzumace alkoholu? (ta nejspíš nějak také souvisí se sociálním statutem)
- Zásadní námitka je však následující. Něco jiného je vykazovat náchylnost k určité chorobě a pak skutečně zemřít. Velmi účinnou prevencí proti infarktu je kupodivu právě úspěch a vysoká pozice ve společenské hierarchii. To, že infarkt postihuje přednostně manažery, je pověra. Tlustý ředitel-kuřák má v daném věku menší pravděpodobnost infarktu než hubený vrátný, a to bez ohledu na hladiny cholesterolu. Je prostě lepší být bohatý, úspěšný - a jakoby nádavkem navíc i zdravý. Podrobněji viz https://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/B29997A53FB5F0A1C1256E970048C3A1


 


Autor: Pavel Houser
Datum:25.07.2005 12:14