O.S.E.L. - Priony a zvěřina
 Priony a zvěřina
U jelenů, jelenců a losů postižených prionovým onemocněním CWD se vyskytují priony ve svalovině. Povolání "lovec jelenů" a hobby "milovník zvěřiny" jsou zřejmě na americkém kontinentu spojeny s riziky, která jsme si donedávna nepřipouštěli.


 

 
Lov jelenů …

Prionová choroba CWD (chronic wasting disease čili chronické chorobné vyčerpání) patří do požehnané rodinky spongiformních encefalopatií spolu s ovčí skrapií, hovězí "nemocí šílených krav" a lidskou Creutzfeldt-Jakobovou chorobou. Sdílí s nimi všechny jejich "vymoženosti". Vyvolávají ji priony. Devastuje nervovou tkáň, kterou mění na "ementál plný děr". Je nevyléčitelná a stoprocentně smrtelná.

 


Choroba CWD postihuje jelence, jeleny i losy na severoamerickém kontinentě. Jinde zatím zjištěna nebyla. V USA ji zaznamenali u volně žijících zvířat i u zvířat na jeleních farmách celkem ve 13 státech. V Kanadě se rozšířila do dvou provincií. Vzhledem k tomu, že v USA a Kanadě může lovit vysokou prakticky každý, kdo si zaplatí lovecký lístek a sežene pušku, představuje tu CWD velkou neznámou. Můžou se lidé od jelenů nakazit  podobně jako se nakazí od skotu s BSE?

Zvětšit obrázek
… a konzumace zvěřiny z vysoké - to mohou být celkem riskantní zábavy.

Není pochyb o tom, že jeleni vylučují priony z těla a ty pak mohou v životním prostředí přežívat nepříjemně dlouhou dobu. Často až několik roků. Je také zřejmé, že se priony vyskytuji v nejvyšších koncentracích v nervové tkáni a mízních uzlinách nemocných zvířat. Tyto tkáně však nejsou z hlediska rizika nákazy tak důležité. Mnohem klíčovější se zdá otázka, zda priony obsahuje i svalovina.

 

Odpověď na tuto otázku přináší v on-line vydání časopisu Science tým amerických vědců vedený Glennem Tellingem z University of Kentucky. V Severní Americe nad ní asi málokdo zajásá. Pro rozhodující testy vyžil Tellingův tým geneticky modifikované myši s genem pro jelení prionový protein. Taková myš je "tak trochu jelen". Nerostou jí sice parohy, ale může se nakazit jeleními priony a vyvine se u ní choroba podobná CWD. Těmto myším vstříkli vědci do mozku tkáně jelenů nakažených CWD. Některé myši dostaly dávku jeleního mozku, jiným byla píchnuta dávka svalové tkáně. Nákaza se objevila u obou skupin. Jen po injekci svalu se nástup choroby trochu opozdil.

 

Zvětšit obrázek
Vyplývá to z výzkum týmu amerických vědců vedených Glennem Tellingem z University of Kentucky.

"Zatím nevíme, jestli se může nákaza priony šířit na konzumenty svaloviny nemocných jelenů," říká Telling.

Ze zvířat by připadaly do úvahy především pumy a další kočkovité šelmy, o nichž se ví, že jsou k priónovým chorobám vnímavé. Psovité šelmy jsou k prionům výrazně odolnější. Kojoti nebo vlci by tedy mohli být v relativním bezpečí. Otevřenou otázkou zůstává bezpečnost lovců vysoké a konzumentů zvěřiny.

Pro pokus byly použity tkáně jelenů, kteří již vykazovali jasné příznaky CWD. Není proto jasné, nakolik se toto zjištění týká i vysoké zvěře, která je v počátečním stádiu onemocnění, kdy příznaky ještě nejsou patrné.  Telling chce proto sledovat přítomnost prionů v tkáních u jelenů v různých fázích onemocnění.

"Lovcům se už dostalo varování, aby nezabíjeli a nekonzumovali zjevně nemocná zvířata. Priony ale může obsahovat i tělo na první pohled zdravých zvířat - i když ty budou mít prionů zřejmě méně," říká americký vědec. "Kdybych byl lovec jelenů, tak si dávám pozor, a nejedl bych zvěřinu z oblastí, kde je CWD rozšířená." Vzápětí však Telling dodal, že o rozšíření CWD nejsou k dispozici vyčerpávající údaje a vlastně se pořádně neví, kam až choroba pronikla. Inu, dobrá rada na zlato. Snad nelovit vysokou a nejíst zvěřinu.

 Pramen: Science


Autor: Jaroslav Petr
Datum:27.01.2006 11:31