O.S.E.L. - S dinosaury žila pestrá savčí „zoo“
 S dinosaury žila pestrá savčí „zoo“
Vypadal jako bobr, žil jako vydra a nejblíže měl k ptakopyskovi. Takový byl tvor, který otřásl představami paleontologů od druhohorních savcích.


 

Zvětšit obrázek
Castorocauda lutrasimilis – česky snad bobroocasník vydrovitý – dorůstal délky asi půl metru. Představami paleontologů o druhohorních savcích však zamával více, než kdyby dosahoval velikosti mamuta.

Představa, že první savci obývající Zemi spolu s dinosaury byli malí nenápadní tvorové podobní dnešním rejskům, utrpěla vážné šrámy. Postarali se o to čínští paleontologové  objevem dokonale zachované 164 milionů let staré fosílie  „jurského bobra“. Tvor dostal vědecké jméno Castorocauda lutrasimilis, které znamená, že se navzdory svému bobřímu ocasu více podobal dnešním vydrám. K pohybu ve vodě jej předurčovaly i prsty opatřené plovací blánou.

 

Zvětšit obrázek
Tradičním představám druhohorních savců odpovídá spíše Sinodelphys szalayi …



„Jurský bobr“ byl podstatně menší než elegantní dravec z našich bystřin a potoků. Měřil na délku asi půl metru a vážil asi půl kilogramu. Nenápadnějším rysem jeho těla byl asi 20 centimetrů dlouhý, plochý „bobří“ ocas pokryty šupinami. Jeho protáhlá tlama však skrývala místo mohutných řezáků vhodných k ohlodávání stromů ostrý chrup šelmy lovící ryby.

„Životním stylem pravděpodobně připomínal dnešního ptakopyska,“ řekl v rozhovoru pro britský populárně vědecký časopis New Scientist jeden z objevitelů Zhe-Xi Luo působící v USA v pittsburském Carnegie Museum of Natural History. „Vyhrabával si noru v březích a na jejím konci měl hnízdo, kam snášel vejce. Z hnízda pak vycházel tunelem přímo do vody, kde lovil.“  

 

 

Zvětšit obrázek
… starý 125 milionů let a objevený v čínských sedimentech rovněž týmem Zhe-Xi Lua-


V jemných usazeninách ze dna pravěkého jezera se dochovaly ostatky „jurského bobra“ včetně otisku hustého kožichu, který už měl podobně jako srst dnešních savců hustou podsadu a ochranný kryt svrchních pesíků. Jde o nejstarší známé svědectví o savčí srsti. Ta dokládá, že Jurský bobr patřil k teplokrevným živočichům, kteří měli v chladné vodě dost práce s udržením stálé tělesné teploty. Jurskému bobrovi náleží i další „nej“.  Jde o nejstaršího známého savce, který nebyl odkázán jen k pobytu na souši a pronikl i do vodního živlu. Skuteční specialisté na život ve vodě z řad savců – předci dnešních velryb a kapustňáků – se objevili na Zemi až o 100 milionů roků později.

 


 

Zvětšit obrázek
Zhe-Xi Luo – šťastný objevitel „jurského bobra“

V loňském roce objevili čínští paleontologové v horninách starých 130 milionů roků savce, který dorůstal délky kolem jednoho metru a poprvé zpochybnili tradiční  představu, podle níž byli první savci nenápadné „myšky“ krčící se pod nohama obřích dinosaurů. „Jurský bobr“ ale dokazuje, první savci byli neuvěřitelně pestrým společenstvím, jehož členové se dokázali dokonale přizpůsobit nejrůznějším typům životního prostředí.

 


 

Hans-Dieter Sues: „Tenhle objev úplně zpřeházel naše představy o druhohorních savcích.“

„Tenhle objev úplně zpřeházel naše představy o druhohorních savcích,“ komentoval nález popsaný v posledním čísle vědeckého časopisu Science německý paleontolog Hans-Dieter Sues působící ve washingtonském National Museum of Natural History.
 

 

Pramen: Science, New Scientist


Autor: Jaroslav Petr
Datum:25.02.2006 10:33