O.S.E.L. - Lidem pomohly na výsluní evoluce transkripční faktory
 Lidem pomohly na výsluní evoluce transkripční faktory
Genetici a bioinformatici nás zavalují novými a novými údaji o rozdílech mezi člověkem a našimi nejbližšími živočišnými příbuznými. Nejnovější studie zveřejněná v Nature prokazuje zásadní rozdíl v aktivitě genů, které mají za úkol „zapínat“ další geny.


 

Zvětšit obrázek
Yoav Gilad

Yoav Gilad z Univeryity of Chicago spolu Kevinem Whitem z Yaleovy univerity provedli jedno z nejhodnověrnějších srovnání aktivity genů člověka a jeho nejbližších příbuzných. Sledovali množství RNA, které se tvoří podle genů v játrech člověka, šimpanze, orangutana a makaka.

Zvětšit obrázek
Kevin White

Celkem tak prověřili aktivitu 1056 genů. Využili k tomu revolučních novinek. Pro každý druh živočicha měli speciální DNA čip. Nezkoumali tedy aktivitu lidoopů a makaka na čipech s lidskou DNA, jak se to dělalo pro jednoduchost až doposud. Je jasné, že se DNA a tudíž i RNA lidí, lidoopů a opic přeci jen sem tam v některém písmenku liší. A tak nedávaly testy opičí RNA na „lidských čipech“ vždy úplně přesné výsledky. Gilad a White měli k dispozici čipy lidské, šimpanzí, orangutaní a  makačí.

 


Zjistili, že mnohé lidské geny během evoluce „šláply na plyn“. Některé naopak „přibrzdily“. Jen 60% prověřených genů „jelo“ lidem i opům stejně. V jejich případě by změna tempa měla zřejmě fatální následky.




Zvětšit obrázek
„Chce to jen trochu poštelovat, pane kolego! Nějakému tomu genu dát trochu vyšší obrátky a sem tam nějaký přibrzdit.“


Člověk se lišil od šimpanze „rychlostí“ 110 genů z tisícovky zkoumaných genů v játrech. Ve srovnání s orangutanem člověku „jede jinak“ 128 genů.

Zvětšit obrázek
Zatím se užívaly i pro výzkum DNA opic lidské DNA čipy, což s sebou neslo řadu chyb. Hlavní přínos nové studie spočívá v tom, že byly vyvinuty nové čipy pro každý zkoumaný druh – tedy pro člověka, šimpanze, orangutana i makaka.

U makaka tento rozdíl narostl na 176 genů. V lidských játrech „šláply na plyn“ především geny pro tzv. transkripční faktory, které mají na starosti zapínání mnoha dalších genů.
Zdá se, že v tom je člověk ve srovnání s ostatními zkoumanými primáty jedinečný. Mezi 110 geny se změněnou aktivitou se nacházelo 14 genů pro transkripční faktory. Všechny přidaly plyn. Mezi pěticí genů, které člověku „přibrzdily“ nebyl gen pro transkripční faktor ani jediný. 


Lidé a šimpanzi se svými geny hodně podobají. „Hra“ jejich „genových orchestrů“ se může lišit jako výkon profesionálních filharmoniků a produkce venkovské kutálky. Ještě dramatičtější rozdíly v aktivitě genů můžeme očekávat v tkáni mozků. První „nástřely“ tohle podezření potvrzují. Ve srovnání s nervovou tkání jsou rozdíly v aktivitě genů v játrech lidí a zvířat celkem malicherné.


 
Pramen: Nature

 


Autor: Jaroslav Petr
Datum:13.03.2006 03:48