O.S.E.L. - Další body pro „červené“
 Další body pro „červené“
Italští vědci tvrdí, že přišli na to, co je příčinou oblíbenosti červených vín. Nejžádanější červená vína mají nejvyšší obsah melatoninu.


 

Zvětšit obrázek
Melatonin obsahují jen hrozny červené a to ještě jen ve slupce.

Melatonin je hormon, který se nám tvoří v epifýze, děje se tak především v noci. Jeho vyšší hladina nám říká, že je čas si zdřímnout a dopřát tělu odpočinek.
To, že hrozny obsahují melatonin, by mohlo vysvětlovat, proč mnozí z nás rádi sáhnou po celodenním shonu po sklence červeného. Melatonin  obsažený ve víně, podle italských vědců, napomáhá upravit náš cirkadiální rytmus (střídání spánku s bděním) stejně dobře, jakoby by to udělal melatonin produkovaný naším mozkem. Jeho "přídavek" nám umožní rychleji a hluboce usnout a lépe se tak zotavit po celodenní dřině.

 

Ještě zajímavější na tom všem je, že se mělo za to, že melatonin syntetizují pouze savci. To že jej Italové našli v hroznech, by mohlo znamenat, že tato látka není cizí ani říši rostlinné. K čemu by ale tuto látku měly, tak na to studie odpověď nedává. Možná u nich plní funkci antioxidantu. 

 

Iriti Marcello z Milánské university zjistil, že jednotlivá červená vína se v obsahu melatoninu podstatně liší. Vína Nebbolo, Merlot, Cabernet Savignon, obsahují melatoninu hodně, a podle něj  to souvisí s jejich oblíbeností. Čím je melatoninu ve víně více, tím se podle něj těší větší oblibě a je žádanější.

Když Italové sledovali obsah melatoninu v jednotlivých odrůdách, přišli na to, že obsah melatoninu ovlivňuje i  ošetření vína. Jeho obsah roste, když jsou hrozny ošetřeny benzothiadiazolem. Jde o látku, kterou pěstitelé  znají pod názvem BTH  (benzo(1,2,3)thiadiazole-7-carbothioic acid S-methyl ester).

Oblíbenost vína Cabernet Savignon, z oblasti Valpolicella Veneto, prý souvisí s vysokým obsahem melatoninu.

Jde o synteticky připravovanou látku, která se používá k ošetření i jiných plodin. Nejčastěji  obilovin a banánů. Látka BTH má největší efekt v tropickém pásmu, protože má enzymatické účinky a podporuje u rostlin funkci genů, které zajišťují odolnost rostliny proti patogenům, například proti plísním.

 

Richard Wurtman: „Nemusí jít o melatonin,může to být jen látka podobná“.

Richard Wurtman je absolventem Pensylvánské university a Harvardu a toho času je pracovníkem MITU (Massachusetts Institute of Technology). Tento odborník na chemii je ale k objevu Italů poněkud skeptický. Nezpochybňuje sice pozorovaný účinek, ale říká, že odhalená látka v hroznech nemusí být nutně melatoninem. Podle něj provedené chemické rozbory nemohou vyloučit, že by se mohlo jednat jen o látku podobnou melatoninu. A dodává, že další výzkum v této oblasti je potřebný.

Pramen: Journal of the Science of Food and Agriculture DOI 10.1002/jsfa2537

 



________________________________________________________________

Poznámka:
Redakce Osla se kloní k názoru, že pravdu mají Italové. A že v hroznech je skutečně  melatonin. Jsme ale zásadně proti jeho zvyšování  takzvaným „očkováním“, což ve skutečnosti není nic jiného než  postřik syntetickou látkou BTH.  Zcela dostačující obsah  „spacího hormonu“,  jak se melatoninu také někdy říká, má totiž i naše moravská  Frankovka. Konkrétně odrůda Globus, časný sběr, varieta 52Kč/l.

 


Autor: Josef Pazdera
Datum:19.06.2006 00:45