O.S.E.L. - SARS hrozí, nebo nehrozí?
 SARS hrozí, nebo nehrozí?
Když se v roce 2002 virus SARS poprvé objevil, vyvolal celosvětové pozdvižení. Od té doby se vědci snažili přijít na způsob, který by zabránil jeho šíření a umožnil léčbu. Světová zdravotnická organizace se pokusila stávající poznatky sumarizovat a zpracovat nějaká doporučení. Podařilo se jí akorát konstatovat, že všechna opatření, která se proti viru SARS zkoušela, jsou vlastně bez efektu.



SARS
SARS je infekce jejímiž hlavními příznaky jsou zápal plic a horečka.
Virus se přenáší kašlem, kýchnutím, tedy kapénkovou nákazou. Potvrzen byl i zákeřnější způsob přenosu „zaschlými“ kapičkami, takzvaným aerosolem. V roce 2003 bylo zaznamenáno více než 8000 případů a z nich 774 osob zemřelo. Situace byla velmi alarmující, protože virus se objevil v Číně a rok poté stále mřeli lidé po celém světě. Zabránit šíření viru se nedařilo.

Léky
Není mnoho léků, které by proti virům byly efektivní. Doktorům proto nezbývá, než se při léčbě spoléhat na tlumení symptomů jako jsou horečka a zánět a věřit, že imunitní systém se s tím sám nějak vyrovná.
V poslední době se objevilo několik preparátů, které se proti virům začaly používat. Většinou jsou proti viru HIV k tlumení AIDS. Existovala šance, že některé z nich by mohly být účinné proti viru SARS. A tak se k léčbě používaly, stejně jako steroidy, kterými se při infekci SARS tlumil zánět plic. Hledalo se, zkoušelo se a to jak na samotných pacientech, tak na tkáňových kulturách v laboratořích. 


Super studie

Zvětšit obrázek
Snímek koronaviru SARS získaný elektronovým mikroskopem. (Credit: Charles D. Humphrey, Centers for Disease Control and Prevention, USA)

Světová zdravotnická organizace (WHO)ustanovila mezinárodní tým expertů, který dostal za úkol zpracovat všechny stávající poznatky a vypracovat studii, ze které by vyplynul doporučený způsob léčby. Naděje se vkládaly především do antivirových léků (ribavirin, lopinavir and ritonavir), steroidů, a proteinů nazývaných imunoglobuliny, které se vyskytují přirozeně v lidské krvi. Komise dala do kupy všechny dostupné informace, včetně studií provedených s těmito látkami „in vitro“. Tedy na lidských buňkách kultivovaných v laboratoři. Snahou bylo najít účinný postup, který by ochránil pacienta před smrtí způsobenou komplikacemi nazývanými akutní respirační syndrom.
Vědci se podrobně probrali všemi 54 dosud vypracovanými studiemi zabývajícími se léčbou, patnácti studiemi vypracovanými na podkladě pokusů in vitro a třemi studiemi zabývajícími se řešením komplikací z akutního respiračního syndromu.
Některé ze studií provedených s antivirálními léky v laboratoři (in vitro), sice ukazovaly na určité snížení reprodukčních schopností viru, ale většina studií provedených se stejnými léky na pacientech byla neprůkazných. Z 29 studií zaměřených na využití steroidů jich 25 bylo rovněž neprůkazných a zbývající čtyři ukázaly, že tato léčba může být dokonce nebezpečná.


Prakticky nic
Komise WHO konstatuje, že ze všech dosud publikovaných studií není možné si udělat závěr, zda vůbec byl některý z dosud prováděných způsobů léčby efektivní. SARS již několik měsíců dal pokoj, ale experti se domnívají, že stejný virus, nebo virus jemu velmi podobný, udeří znovu. Je proto velmi skličující, že výzkum zatím neposkytnul informace, které by vedly k doporučení jak léčbu provádět. Jediné co z této „studie nad studiemi“ vyplynulo, je apelace na výzkumníky. Až SARS znova zaútočí, mají být připraveni a pokusit se vytěžit více informací, které by se daly k odvrácení stále trvajícího nebezpečí nazývaného SARS využít v praxi.     

 

Pramen: PLoS Med 3(9): e343.


 


Autor: Josef Pazdera
Datum:20.09.2006 08:52