O.S.E.L. - Jak dlouho pijí Evropané kravské mléko?
 Jak dlouho pijí Evropané kravské mléko?
Domestikace skotu má dlouhou historii a její kořeny sahají do doby před 12 000 roky. Britští vědci zjišťovali stopy po tucích z kravského mléka na střepech pravěké keramiky.


Domestikace skotu má dlouhou historii a její kořeny sahají do doby před 12 000 roky přinejmenším do tří koutů světa. Genetické analýzy stávajících plemen skotu naznačují, že za místa domestikace skotu lze považovat tzv. Úrodný půlměsíc, nížinu řeky Indus a severovýchodní Afriku. Počátky chovu skotu byly zcela jistě spjaty s rituály, protože pro mnohé pravěké národy byl skot kultovním zvířetem (pro tvar rohů byl často spojován s Měsícem). Kořeny „kultu býka“ sahají až k pravěkým lovcům. Malby ve francouzské jeskyni Lascaux znázorňují na jedné malbě býka, který je podle německého odborníka Micheala Rappengluecka obrazem souhvězdí Býka na hvězdné obloze. Rappenglueck pohrdá tradovaným názorem, že jsme současná souhvězdí „zdědili“ po Sumerech, a tvrdí, že jde o mnohem starší dědictví. Dokládá to faktem, že malba býka z jeskyně Lascaux má nad plecí několik černých skvrn, které tvarem, počtem a rozmístěním odpovídají hvězdám v hvězdokupě Plejády (známé také jako Kuřátka). Pokud dávní malíři z Lascaux skutečně býka uctívali, šlo o býky divokého tura. Ten byl i předmětem lovu. Jako zdroj masa evidentně sloužil i první chovaný skot. Jasně to dokládají stopy po ostří nožů na kostech skotu nalezených v pravěkých sídlištích. Jenže kdy se začalo dojit. Kdy začali lidé pít kravské mléko a kdy začali vyrábět tvarohy a sýry?


Michael Rappenglueck je notně neortodoxní odborník, který tvrdí, že pravěké malby na stěnách jeskyní jsou ve skutečnosti obrazy hvězdné oblohy.


Malba býka z jeskyně Lascaux. Černé tečky nad plecí býka jsou podle Michaela Rappengluecka obrazem hvězdokupy Plejády. Za nejstarší svědectví o dojení skotu byl považován 4 500 let starý sumerský vlis znázorňující mimo jakoukoli pochybnost dojení krávy. Svědectví o konzumaci kravského mléka stará 3000 až 4000 let poskytly malby z Egypta a saharských lokalit.


Staří Egypťané si skotu považovali a bohyně Hathor byla buď zobrazována s kravskou hlavou nebo rovnou jako kráva. Na této malbě nalezené v Abu Simbelu je zobrazena Hathor v kravské podobě, jak se vynořuje z bažin.

Nejmodernější analytické metody umožňují zodpovědět i na tuto všetečnou otázku. Britští vědci podrobili analýzám střepy tisícovky kusů pravěké keramiky nalezené na 14 místech celé Británie a pátrali v nich po stopách po mléce. Využili skutečnosti, že porézní keramika do sebe během přípravy jídla „nasákla“ i živočišné tuky. Ačkoli jsou tuky masa a mléka hodně podobné, přeci jen se od sebe významně liší zastoupením izotopů uhlíku C12 a C13. Stopy po tucích z kravského mléka byly nalezeny i na nejstarších střepech starých 6 500 roků. V té době tedy byl chov skotu pro mléko v Británii velmi rozšířený a kořeny mlékařství sahají mnohem dále do minulosti.


Porézní keramika pravěkých obyvatel Británie nese neklamné stopy po přítomnosti mléčného tuku.


Vědci použili při pátrání po počátcích konzumace mléka střepy z bezmála tisíců kusů keramiky ze 14 míst Velké Británie.

Vedoucí vědeckého týmu Mark Copley se netají záměrem zjistit okolnosti samotného úsvitu britského konzumace mlékařství.

Autor: Jaroslav Petr
Datum:29.01.2003