O.S.E.L. - Aldózoreduktáza a nádor tlustého střeva
 Aldózoreduktáza a nádor tlustého střeva
Zablokování jediného enzymu zastavuje množení buněk nádoru tlustého střeva.


 

 

Zvětšit obrázek
Úspěšnost léčby nádorů se zkouší na „nahých“ myších. Jejich imunitní systém nereaguje na cizí antigeny. Jsou vhodným „inkubátorem“ pro růst lidských nádorových buněk.

Rakovina tlustého střeva patří v našich krajích k nejrozšířenějším. V této smutné disciplíně jsme „mistry světa“. Biologové z University of Texas našli potenciální lék na toto nádorové onemocnění. Na stopu je přivedly experimenty s buňkami kultivovanými in vitro. Při nich se podařilo zastavit množení buněk nádoru tlustého střeva zablokováním enzymu aldózoreduktázy. Tým vedený Satishem K. Srivastavou velmi důkladně prověřil celý proces na molekulární úrovni. Z výsledků zveřejněných v lékařském časopise Cancer Research vyplývá, že blokování aldózoreduktázy narušuje signální kaskády, které jsou aktivovány nejen v nádorových buňkách tlustého střeva, ale i při zánětlivých procesech, které mohou ve střevu nádorové bujení navodit.

 


 

Profesor Satish K. Srivastava

Poté přikročil Srivastavův tým k experimentům na myších. Vědci využili „nahé“ myši, které mají narušený imunitní systém a jsou s to hostit v těle lidské nádorové buňky. Pokusným zvířatům voperovali pod kůži buňky z lidského nádoru tlustého střeva a pak jim podali tzv. malou interferující RNA (siRNA) cílenou proti aldózoreduktáze. Výsledek byl přesvědčivý. Myši přežily bez nejmenší újmy na zdraví. U zvířat z kontrolní skupiny, kterým byly voperovány nádorové buňky bez následného podání specifické siRNA, došlo k masivnímu růstu nádoru.

 

Studie je dalším dokladem praktického uplatnění RNA interference, za jejíž objev dostali Andrew Fire a Craig Mello letošní Nobelovu cenu. siRNA je tvořena dvojitou šroubovicí RNA a skládá se z 21 až 23 písmen genetického kódu (bazí).

Craig Mello a Andrew Fire, nositelé letošní Nobelovy ceny za RNA interferenci.

Jedno její vlákno se v buňkách spojí s velkým enzymatickým komplexem RISC a spolu dosednou na specifickou „poslíčkovskou“ RNA  (messengerRNA čili mRNA) v místě, která odpovídá pořadím bazí sekvenci siRNA. Komplex RISC pak začne mRNA štěpit a vyvolá její degradaci. Z cytoplasmy buňky mizí mRNA, podle níž by se na ribozomech syntetizovala příslušná bílkovina. Tvorbě bílkoviny je tím s vysokou účinností  zabráněno. V případě Srivastavova experimentu byla siRNA cílena na mRNA pro aldózoreduktázu.

 

Pro uplatnění v humánní medicíně nebude nutné využívat siRNA. Aldózoreduktáza se podílí na řadě komplikací provázejících cukrovku, např. na poškození sítnice a nervů, a její inhibitory jsou již delší dobu v popředí zájmu farmakologů i lékařů.  Ve Spojených státech prochází jeden z inhibitorů aldózoreduktázy u diabetiků třetí etapou klinických zkoušek a v Japonsku už byl lék na bázi inhibitoru aldózoreduktázy schválen pro klinickou léčbu. Podle Srivastavy by mohly být inhibitory aldózoreduktázy využívány po chirurgickém odstranění nádoru tlustého střeva jako „chemoprevence“.

 

Pramen: Cancer Research


Autor: Jaroslav Petr
Datum:19.10.2006 01:42