V tropech je horko a vlhko. V takovém podnebí se většina věcí děje rychle, například se tam rychle zmizí, proto je vždy zázrak, když se najde něco starého. Tropická archeologie má tím pádem velmi hmatatelný handicap a vlastně každý nález vykopaný v příšeří tropického lesa si zaslouží pozornost.
Julio Mercader z kanadské University of Calgary je ale vzácným zjevem i v rámci samotné tropické archeologie. Jako jeden z mála lidí na světě se totiž věnuje vykopávkám kultur nelidských primátů, je to jinými slovy archeolog šimpanzů.
Už docela dlouho se ví, že rozhodně nejsme jediným druhem živočichů, kteří promyšleně vyrábějí a používají nástroje. Seznam se pozvolna rozšiřuje, přičemž jedno z čelních míst už dávno obsadili šimpanzi. Dnes se ukazuje, že šimpanzi mají stejně jako lidé spoustu lokálních kultur, které se mezi sebou často liší právě ve výrobě a používání určitých nástrojů.
Mercader s mezinárodním týmem badatelů kope v pralese Taï, což je nadějná lokalita šimpanzí archeologie v africkém Pobřeží slonoviny. Právě tam také loni objevili a datovali kamenné nástroje, které podle nich před 4300 lety používali k rozbíjení ořechů šimpanzi.
V případě, jako je tento, se pochopitelně vždy vkrádá otázka, zda jde skutečně o šimpanzí technologii. Autoři studie to vcelku přesvědčivě dokládají z několika různých stran. Nejprve vylučují, že by šlo o spontánní výtvory eroze. Dřívější vykopávky také naznačují, že v dané oblasti před 4300 lety zřejmě nežili žádní lidští vesničané. Tím pádem není příliš pravděpodobné, že by šimpanzi jenom napodobovali to, co vidí u sousedů. Zároveň jsou nalezené nástroje pro lidi příliš velké na to, aby s nimi mohli pohodlně pracovat. Na objevených nástrojích se našly i zbytky tehdy rozbíjených ořechů. Jejich analýza opět potvrzuje šimpanzí majitele. Lidem takové ořechy nechutnají.
Šimpanzi svými ručně vyráběnými nástroji rozbíjejí ořechy dodnes. Proto víme, že je to docela věda. Šimpanzi se učí techniku kvalitního rozbíjení ořechů několik let. Podle Mercadera se některé místní ořechy musí rozbíjet silou větší než 1000 kg. Klíčem k úspěchu je rozbít skořápku, ale zároveň ořech nerozmačkat na kaši. A to rozhodně nebývá jednoduché, hodně záleží, jak se do toho praští.
Objev starobylých šimpanzích nástrojů naznačuje, že šimpanzí kultury mají vlastní složitou a dlouhou historii. My teď známe jenom první maličký kousek. Jak se zdá, vše nasvědčuje tomu, že jsme sklon k výrobě nástrojů spolu s šimpanzi zdědili od našeho společného předka. Je jistá možnost, že lidé a šimpanzi přišli na výrobu nástrojů nezávisle na sobě, to by ale bylo potřeba složitě dokazovat. Jednoduché vysvětlení praví, že nástroje vyráběl přinejmenším už společný předek lidí a šimpanzů, který žil zhruba před 6 milióny let.
Mercader každopádně se svým výzkumem vzbudil poměrně značný ohlas a další očekávaní. Podle komentářů se od šimpanzí archeologoie v budoucnu ještě můžeme dočkat značných překvapení.
Pramen: PNAS