O.S.E.L. - I mistr tesař se někdy utne
 I mistr tesař se někdy utne
Najdete chybu v Nature?


 

Nedávno jsme vás informovali o postupu, který dovoluje vyrábět klony bez potřeby vajíčka. Pro tvorbu klonu lze použít i vajíčka oplozená několika spermiemi (tzv. polyspermií oplození). Ta se nemohou za normálních okolností zdárně vyvíjet  a jsou odsouzena k zániku. Jejich zničení by mělo být z etického hlediska přijatelnější.  Ponechme stranou fakt, že pro zapřísáhlé katolíky a další odpůrce klonování a embryonálních kmenových buněk je zárodek jako zárodek a  je jim jedno jestli se na jeho vzniku podílela jedna spermie, dvě spermie nebo žádná spermie. Tvorbu embryonálních kmenových buněk z partenogenetických zárodků, které vznikají bez přispění spermie a jsou rovněž neživotaschopné, odmítají katolíci a další odpůrci embryonálních kmenových buněk stejně jako použití normálních embryí. Ponechme také stranou fakt, že dneska se dá polyspermie korigovat odstraněním nadbytečného prvojádra a polyspermně oplozené vajíčko tedy není nutně odsouzeno k bídnému zhynutí.

 

oplození

 

To se dělá následovně (viz obrázek nahoře). Vajíčko oplozené dvěma spermiemi má tři prvojádra („kroužky“ uvnitř buňky). Dvě prvojádra se vytvořila z hlaviček spermie a jedno z dědičné informace vajíčka. Speciální jehlou se dá pod mikroskopem a pomocí mikromanipulátoru jedno prvojádro ze spermie odebrat. Vznikne tak normální zárodek s jedním výtiskem otcovské a jedním výtiskem mateřské dědičné informace.

 

V komentáři k článku o klonování pomocí triploidní  zygoty místo vajíčka vysvětlují autoři Alan Colman a Justine Burleyová celý postup i pomocí obrázku. Na něm se dopustili jedné velké chyby. Poznáte jaké?
 

Poznáte omyl?

 

První je polyspermně oplozené vajíčko se třemi prvojádry. Ponechme stranou fakt, že větší jsou samčí prvojádra nikoli samičí. Dále je tentýž polyspermní  zárodek s navozenou kondenzac chromozomů a je naznačeno odstranění těchto chromozomů. Třetí obrázek znázorňuje vnesení chromozomů cizí buňky (zeleně). Na dalším je znázorněno dělení zárodku a na pátém vývoj do stádia blastocysty. Tu lze buď přenést do dělohy náhradní matky (bílá myš), která pak porodí klon (šedá myška), nebo lze z blastocysty vytvořit embryonální kmenové buňky (ESC).

 

Pramen: Colman A. Burley J. : Stem cells: recycling the abnormal. Nature 447, 649-650 (7 June 2007) | doi:10.1038/447649a; Published online 6 June 2007.

 



Poznámka Osla

Tři z vás, kteří nám v diskusi pod tímto článkem správně odpovíte na položenou otázku (Jakého omylu se dopustili Alan Colman a Justine Burleyová na výše uvedeném obrázku?), vylosujeme a pošleme vám malý dárek (CD Miniencyklopedie). Odpovídejte prosím jednou větou. Adresu nemusíte psát do diskuse. Postačí, když nám ji pošlete na adresu redakce: ja(zavinutec)osel(tecka)cz,  až když uvidíte, že jste byli vylosováni.
Správnou odpověď s odůvodněním proč se jedná o závažný omyl, zveřejníme jako pokračování tohoto článku a to za tři dny (čtvrtek 14. června).

Správná odpověď si vyžádala více prostoru a je zpracována jako samostatný článek. Najdete ji zde: https://www.osel.cz/index.php?clanek=2720
Ze správných odpovědí jsme vylosovali: „Mirka“, „xdavx“ a „Pavla Berana“. Pošlete nám, prosím na e-mail: (ja(zavinutec)osel(tecka)cz adresu, na kterou Vám můžeme poslat malý dárek.


Autor: Jaroslav Petr
Datum:11.06.2007 23:11