To, že minimálně spoluviníkem globálního oteplování budou environmentalističtí aktivisté, soudného člověka jistě nepřekvapí. Škod napáchali dost a bylo by divné, kdyby dlouhé zelené prsty neprovedly nějakou neplechu i v oblasti klimatu. Jak k tomu došlo? Oteplování je totiž do značné míry vyvoláváno čistým vzduchem. Špinavé ovzduší, drobné částice prachu a kapičky aerosolů, totiž pohlcuje sluneční záření a taktéž ho odráží. Kolem nečistot se také mnohem snáze sráží voda a vytvářejí mraky, které chrání pozemský povrch před slunečním zářením a v celkové bilanci Zemi ochlazují. Aerosoly nejen zvyšují tvorbu mraků, ale prodlužují i jejich životnost. Různá odsiřování a podobná opatření jsou tedy očividně zhoubná, nárůst skleníkových plynů je naopak třeba vyvažovat tím, že spolu s nimi budeme chrlit do ovzduší i mračna hustého dýmu (podrobnosti: Scienceworld).
Až tedy uvidíte někoho, jak pálí cosi obzvlášť hnusného a kouřícího, vlídně mu poděkujte. Taktéž komíny bychom měli posuzovat podle toho, co z nich vidíme vycházet, nehledě na to, že různobarevné kouře jsou pozoruhodným estetickým fenoménem. Netřeba dodávat, že angažovaný jedinec by měl denně vykouřit alespoň krabičku cigaret. Kdo si prokouří plíce, je pravým mučedníkem, který obětoval život za záchranu světa. Netřeba dodávat, že cigarety by v ekologicky uvědomělém státě měly být nikoliv zdaňovány, ale naopak dotovány.
Přejděme k druhému opatření. Svolávat hromy a blesky na USA je oblíbeným koníčkem intelektuálů na celém světě, pročež i v otázce klimatických změn je viník rovněž ihned nasnadě. Je to ovšem z řady důvodů tvrzení zaujaté, protože právě za peníze amerických daňových poplatníků se provádí značná část klimatologických výzkumů. USA ovšem nekončí u výzkumu a provedly i jeden velice praktický čin.
Jednu z nejvýznamnějších akcí proti klimatickým změnám představuje stavba plotu oddělujícího hranici USA a Mexika. Plot není sice zvlášť účinný z hlediska svého původního účelu, tj. omezení ilegální migrace, brání ovšem migraci krav a ovcí. Na mexické straně je dnes půda mnohem vypasenější a teplejší, plot na několika metrech způsobuje obrovský teplotní gradient a brání šíření pouští dále na sever. Zvýšení teploty v Mexiku padá stejně tak na vrub vypásání jako „globálnímu“ oteplování.
Máme zde tedy skvělou inspiraci pro stavbu různých plotů, zdí a bariér, které by oddělily civilizované oblasti od těch civilizovaných méně, respektive „kulturních jinak“. Možná by regionální politici mohli napříště používat politicky korektní argument, že totiž těmito opatřeními bojují proti globálnímu oteplování, a každá taková stavba by měla být financována z fondů pro ochranu přírody.
Třetí opatření. Čtenáři Osla už dobře vědí, že významným příspěvkem v boji proti klimatickým změnám může být rovněž odlesnění (Kácením proti oteplení). Hlavním faktorem je zde následná světlá sněhová pokrývka odrážející sluneční záření. Průvodcem každého klimatického bojovníka by tedy měla být vrčící motorová pila, se kterou se, jak víme z béčkových horrorů, dá navíc provádět i řada dalších kratochvílí. Samozřejmostí by také měla být státem a evropskými fondy dotovaná přesvědčovací kampaň, která by se soustředila na vandaly vysazující stromky nové.
Tam, kde pila nestačí, je třeba se spolehnout na lesní požáry, které sice produkují oxid uhličitý, ale v konečném důsledku mohou určité místo rovněž ochladit (Požáry). Pokud by nestačily požáry vzniklé samovolně a oteplovalo se i nadále, pak každý, komu není lhostejný osud božské matičky Země, může (ba musí!) přiložit ruku k dílu i sám. Nakonec les je prostředí evidentně nehostinné, kde civilizovaného člověka ohrožuje divá zvěř, pytláci, myslivci, klíšťata, jezinky a nevím co ještě. Vývoj civilizace byl odedávna provázen snahou s lesem pořádně zatočit, a to nejen proto, aby se získal prostor pro pole. Lesy u nás vypalovali už mezolitici, do značné míry zřejmě pro zábavu. Inspirací nám může být rovněž oslnivý úspěch, kterého v tomto ohledu dosáhli (s minimem technických prostředků!) původní obyvatelé Austrálie.
U pálení ještě chvíli zůstaneme. Tzv. obnovitelné zdroje produkují skryté emise, přičemž nejhůře z nich dopadla biomasa (podrobnosti viz Scienceworld). U našich rakouských přátel jdou údajně dobře na odbyt speciální lapače elektronů deklarující, že rozpoznají, jakou technologií byl přicházející elektron vytvořen, a pokud se jedná o elektron jaderný, pošlou ho šupem zpět do elektrárny. Možná by nějaký podnikatel mohl u nás nabídnout podobnou technologii naopak filtrující biomasu? Ukazuje se, že s biomasou je evidentně třeba zacházet jinak. Nešla by třeba raději zkvasit a předestilovat na samohonku nebo přeměnit na chutný hovězí steak?
Na závěr ještě stručně zmíním otázku metanu, který je mnohem skleníkovějším plynem než oxid uhličitý. Namísto vytrhávání GMO rostlinek by zřejmě stálo za to pustošit pole luštěnin a omezit tak plynatost populace. Domnívám se, že je to právě vědomí role metanu při globálním oteplování, které stojí za faktem, že vypouštění větrů se pokládá za činnost ve společnosti nevhodnou...