O.S.E.L. - Harpunářské řemeslo má kořeny v pravěku
 Harpunářské řemeslo má kořeny v pravěku
Předkové Inuitů lovili velryby harpunou. Tvrdí to Daniel Odess, kurátor muzea které je součástí Aljašské university. Nálezy, které to dokládají, byly zveřejněny před vědeckou komunitou na výroční konferenci Společnosti amerických archeologů. Jde o rytinu potvrzující, že se lidé živili lovem velryb již nejméně před 3000 lety.


 

 

Zvětšit obrázek
Loňský nález staré harpuny v těle velryby vypověděl o dlouhověkosti velryb. Ulovený kus v sobě měl harpunu, která se vyráběla od roku 1879 do roku 1885. Její hrot byl naplněn výbušninou se zpožďovacím zařízením, které v tomto případě selhalo.

Velryby patří do rodiny savců, nazývané kytovci (catacea). Na rozdíl od ryb jsou velryby teplokrevnými organismy, rodí živá mláďata a dýchají vzduch. V roce 1993 byl aljašskými Innuity uloven velký samec, který měl v těle zapíchnuto ostří kamenné harpuny.

 
Vykopávky na Čukotce ukázaly, že velrybáři provozovali svél řemeslo již před 3000 lety. (Foto Sarah Meitl, UAF, Obrázek ve vysokém rozlišení zde)

Nyní se soudí, že se velryby mohou dožívat až 130 let. O ulovené velrybě grónské, která v sobě měla hrot výbušné harpuny z devatenáctého století a která byla ulovena v květnu loňského roku jsme na Oslu psali v článku  Harpuna potvrdila dlouhověkost velryb.

 

 

O tom, zda si i pravěcí lidé troufli na největší savce planety se doposud vedly spory. Nálezy velrybích kostí blízko pláží mohly totiž být  jen pozůstatkem zpracovaných  velryb, jež vyplavilo moře. 

 

 

O významu velrybaření v historii polárních oblastí jsme toho dosud věděli jen málo. Nyní se ukazuje, že pravěké osídlení severských oblastí se vytvářelo tam, kde lidé mohli lovit velryby. Roušku tajemství o tom jak, kde i kdy to začalo, nyní poodhalily nálezy z místa zvaného Un"en"en. Jde o lokalitu, která je blízko moderní velrybářské vesnice  Nunligran na poloostrově Čukotka. Tuto oblast si k vykopávkám vědci vytipovali v roce 2005. Již tehdy toto místo začali podezírat z toho, že by se mohlo jednat o prosperující oblast prastaré velrybářské kultury.

 

 

 

 
Pravěký čukotský řezbář svým vyobrazením harpunáře do mrožího klu nám zanechal důkaz o tom, že lidé lovili velryby již v pravěku. (Foto: Sarah Meitl, UAF, obrázek ve vysokém rozlišení zde)

Do dnešní doby se vědělo o existenci jen jedné  prehistorické velrybářské lokality a to v místě Krusenstern v severozápadním cípu Aljašky.  Odess, který nedávno vědeckou komunitu seznámil s tím, že lidé lovili velryby harpunami i na jiném místě a že se tak dálo již před třemi tisíci lety,  je členem mezinárodního týmu, který kromě Američanů tvoří i ruští archelogové z Petersburgu a Moskvy.

 

Zvětšit obrázek
Podobnost nástrojů na zpracování mořských obrů vypovídají o tom, že lov velryb na Aljašce a na Čukotce v pravěku prosperoval a že místní kultury udržovaly kontakty.


Když se Odessova výprava na Kamčatku připravovala na svou cestu, zeptal se Odess jednoho člena výpravy:  "Co by měla expedice nalézt, aby se nadevší pochybnost podařilo prokázat, že pravěcí lidé zde skutečně velryby aktivně lovili?" Tim Williams mu tehdy na dotaz odvětil: "Obrázek."  Williams to tehdy prohlásil s takovou samozřejmostí, jakoby nacházení prehistorických obrázků na mořském pořeží bylo běžnou rutinou. 

 

To co bývá jen v pohádkách, se tentokrát přihodilo i našim výzkumníkům. V jednom z posledních dnů expedice kýžený obrázek skutečně vykopali. Šlo o přibližně padesát centimetrů dlouhé řezbářské dílo s vyobrazením zvířat a lidí. Mezi postavami je i harpunář, velryba a eskymácký člun.

 


Dílo pravěkého umělce vyškrábané do mrožího klu se zachovalo pod pozůstatky dřev, které kdysi tvořily střechu tamního obydlí. Datování radiokarbonovou metodou prokázalo, že dřevo je 3000 let staré. Stáří nálezu tak posouvá naše představy o tom, kdy jsme si mysleli, že si lidé na velryby troufli. Bylo to o tisíc let dříve, než se dosud soudilo.

 

Zvětšit obrázek
Potomci pravěkých harpunářů žijí dnes na Čukotce v bídě. Jsou odkázáni na humanitární pomoc. (AFOC)

 

Nejde přitom jen o nález jedné kosti s vyřezaným obrázkem. O pravěkém osídlení  této lokality toho hodně vypovídají i další nálezy - kosti velrybích úlovků a nástroje vhodné k jejich porcování. Také situování lokality do ideálního místa pro lov mrožů a velryb zapadá do této koncepce. Podle podobnosti nalezených nástrojů k porcování tak velkých úlovků  vědci usuzují, že toto místo nebylo jen nějakým pravěkým čukotským zapadákovem, ale že zdejší lidé byli v kontaktu s pravěkými lidmi na Aljašce. Dost možná, že už tehdy se západní harpunáři se svými východními kolegy přeli  - kdo že to vlastně chytil větší velrybu...

 

Pramen: University of Alaska Fairbanks
https://www.uaf.edu/


 

 

 


Autor: Josef Pazdera
Datum:13.04.2008 11:26