O.S.E.L. - Ve Skandinávii se otepluje, až se hory zelenají!
 Ve Skandinávii se otepluje, až se hory zelenají!
„Naše hory se zelenají.“ To je závěr nejnovější studie, kterou vedl Leif Kullman, profesor fyzikální geografie na Umea University ve Švédsku. Na hranici mezi lesy a skalami se poprvé za posledních osm tisíc let objevují teplomilnější stromy, například dub, jilm, javor a olše lepkavá.


 

 

Zvětšit obrázek
Mladý jilm (Ulmus glabra) vyrůstající v blízkosti hranice místního březového lesa. (Credit: Leif Kullman, Umeå University)

Udává se, že během posledního století vzrostla průměrná teplota zhruba o jeden stupeň celsia. Ochlazovací trend dřívějších tisíců let je zlomen a uvádí se do pohybu změny flóry, fauny a krajiny. V některých důležitých znacích je současný stav severských hor velmi podobný tomu, jak vypadala příroda těsně po skončení poslední doby ledové.

 

Zvětšit obrázek
Leif Kullman: „Vyskokohorské prostředí jasně a věrně ukazuje velké změny, navzdory zatím mírnému vzestupu teploty. Současné prognózy teplotního vzestupu o tři stupně do roku 2100 způsobí podstatně větší a prudší změny. Můžeme očekávat méně holých horských oblastí, více bujné vegetace a druhově pestřejší flóru.“


 

 

„Nejnápadnějším jevem, podél tajících ledovců, je zvyšování hranice lesa o 200 výškových metrů. Vysokohorská oblast se zmenšuje a typické skandinávské lesy tvořené břízou pýřitou (Betula pubescens ssp.czerepanovii) jsou ze svých území vytlačovány smrky a borovicemi, které jsou konkurenceschopnější v přicházejícím teplejším a sušším klimatu,“ říká Leif Kullman. Vysokohorská krajina se stává zelenější a přitažlivější. V posledních několika letech začalo mnoho horských rostlin tvořit bohaté květy a fantastické množství semen i plodů.

 

Rostliny, jejichž výskyt byl dříve omezen hranicí mezi lesem a skálou, se nyní rychle „šplhají“ do velehorských srázů. „Tyto změny jsou tak rychlé, že rostliny jako vrbovka úzkolistá (Epilobium angustifolium) a jeřáb (Sorbus sp.) byly zakořeněny dokonce i ve štěrku pod mizícím ledovcem. I sasanky hajní (Anemone nemorosa) se objevují výše v horách,“ říká Leif Kullman. „Vysokohorská flóra a biodiverzita se díky tomu dramaticky rozrůstají. Stále více rostlin se „stěhuje“ do vyšších poloh díky tomu, že jim teplejší klima pomáhá, a to včetně borovic: pokroucené (Pinus contorta) a limby (Pinus cembra), které nejsou původními skandinávskými druhy.“
 

 


 

 

Zvětšit obrázek
Změny flóry ovlivňují podmínky i pro horskou faunu. Leif Kullman pozoroval i ve vyšších nadmořských výškách nové druhy ptáků a motýlů, jako jsou například střízlík obecný (Troglodytes troglodytes)...

Rozšíření rozličných rostlinných společenstev v horské krajině je stále ve vývoji. Konkrétní rostliny, jako třeba mechy a nízké vysokohorské byliny jsou adaptovány na krátké vegetační období, kdy musí rychle začít svůj vegetační cyklus ihned poté, co sleze sníh, aby jim krátké léto stačilo k rozmnožení. Nyní ale sníh roztává stále dříve a dříve a tyto rostliny jsou nahrazovány bujněji rostoucími vřesovišti s keři a travinami, které propůjčují horským svahům stále více stepní vzhled.

 

 

Horské mokřiny se vysušují, což způsobuje, že ostřice a další travní vegetace roste hustěji, nové druhy imigrují a na některých místech se objevují nádherné vysokohorské louky. Na nejvyšších místech, která byla dříve doménou sterilního štěrku a bludných balvanů se naopak objevují mokřiny.

 

Zvětšit obrázek
...a babočka admirál (Vanessa atalanta).

 

Informace získávané současným monitorovacím systémem jsou velmi dobrým předpokladem pro modely, které popisují možný vývoj v teplejší budoucnosti. Že se nejedná o „salónní“ výzkum katedry ekologie vedený od počítače dokazují data, která byla pro studii získána v horských oblastech jižního Švédska v provinciích Jämtland, Härjedalen a Dalarna. Obsahují pozorování provedená na více než 200 stanovištích z období od roku 1915. Na světě není druhá podobná série pozorování s takovým rozsahem.


Zdroj: Umeå University

 

 


  


Autor: Ota Beran
Datum:23.05.2008 04:36