Žáby jsou jedním z řádů bezocasých obojživelníků, kterých je 29 čeledí a známo je 4800 druhů. Ocas mají pouze pulci. Zato mloci a čolci ocas mají.

 

Rozdílů mezi žábami a mloky je ale mnohem více. Například při oplodňování vypouští mloci a čolci spermatofor na zem, který si samičky sbírají do kloaky. Později samičky rodí téměř vyvinuté larvy.

 

Není proto divu, že na původu žab a mloků se biologové nemohou shodnout. Konec dohadování zřejmě nyní učiní  fosilie “žabomloka”, která pochází z doby před 290 miliony let.    

 

Objevený žabomlok totiž vyplnil mezeru ve fosilních záznamech a ukončil tak spory o tom, zda mohlo dojít k přeměně jedné formy ve druhou a zda žáby a mloci mohli mít společného předka, či nikoli.

 

Tato pražába byla nazvána Gerobatrachus hottoni. Popsal ji tým Jasona Andersona z University of Calgary.  Podle něj se jedná o chybějící článek, který spojuje skupinu obojživelníků – temnospondyl(ů) s moderními žábami, mloky a čolky.

 

Nalezený exemplář v sobě spojuje končetiny, které vidíme jen u mloků s hlavu s širokou tlamou žáby a trupem, který je jakousi směsicí obou.

 

 

Jde o perfektního “žabomloka,” komentuje nález Anderson.

Žabomlok byl objeven  již v roce 1995 týmem ze Smithsonian Institutu v jehož týmu byl Nicholas Hotton, po němž je zvíře pojmenováno. Teprve ale až Andersonově týmu se kousek pokousku, léta trvající prací, podařilo odstranit vrstvy “nepatřičného” kamene a získat představu o anatomii tohoto zvířete.

Štěstím bylo, že kostra se ukázala být celou a téměř kompletně zachovalou. Zvíře uhynulo nohama nahoru a jeho zadní a přední končetiny trčely směrem vzhůru a tak se stalo, že jejich část, vystavená povětrnostním vlivům chybí. I tak se ale jedná o fosilii, která vnesla do evoluce obojživelníků jasno.

 

Pramen: Nature 453, 515–518 (22 May 2008) |
doi:10.1038/nature06865