O.S.E.L. - Ropuchy zabíjejí krokodýly
 Ropuchy zabíjejí krokodýly
Ropucha obrovská (Bufo marinus) proslula v Austrálii jako „třtinová žába“, protože byla cíleně dovezena v roce 1935 z Havaje k likvidaci hmyzích škůdců cukrové třtiny.


 

 

Zvětšit obrázek
Krokodýl Johnstonův požírá ropuchu obrovskou

Žába se vymkla kontrole a stala se ničivým invazním organismem. Táhne Austrálií a drastickým způsobem mění tamější přírodu. Likviduje původní bezobratlé živočichy, kteří jí slouží jako potrava. Vytlačuje původní druhy žab. Ohrožuje i větší obratlovce, protože její kůže je vybavena jedovými žlázami s prudkým toxinem. Živočichové, kteří se pokusí zpestřit si jídelníček ropuchou obrovskou, riskují otravu. Tak padli za oběť ropuše obrovské někteří kunovci. Také některé druhy hadů a ještěrek už zdecimovaly otravy ropuším toxinem. U některých původních australských druhů hadů už pozorovali zoologové evoluční adaptaci. V populaci začínají převládat jedinci s menší tlamou, protože ti nedokážou pozřít velké ropuchy s dávkou jedu schopnou hada zabít.

 


Nejnovější masovou obětí ropuchy obrovské se stali sladkovodní krokodýli Johnstonovi (Crocodylus johnstoni). Od roku 2005 se množí hlášení nálezu mrtvých jedinců tohoto plaza. O příčině není pochyb, protože povodím severoaustralské řeky Victoria postupuje „krokodýlí smrt“ shodným tempem jako invaze ropuch obrovských. V některých lokalitách vymřely od roku 2005 tři čtvrtiny sladkovodních krokodýlů. To může mít nedozírné následky, protože úbytek krokodýlů vyvolá přemnožení jejich přirozené kořisti.

 

Zvětšit obrázek
Mrtvý krokodýl Johnstonův

Zoologové zaznamenali katastrofu krokodýlů Johnstonových v samém počátku. Mrtví krokodýli plavou břichem vzhůru a protože mají spodek těla bíle zbarvený, jsou nápadní i při letmém pohledu z vysoko letících malých letadel a helikoptér. Přesto se nepodařilo rozjet záchrannou akci.

 

„Kdyby něco podobného postihlo velryby nebo nějaké stvoření s velkýma hnědýma očima, byla by veřejnost v pohotovosti,“ posteskl si zoolog Grahame Webb.
Vědci se obávají, že v sušších oblastech, kde je mnohem méně řek a vodních  nádrží, budou následky invaze  ropuch podstatně horší, protože krokodýli a ropuchy se sejdou u vzácných vodních zdrojů ve vysokých počtech. Jedinou nadějí je adaptace krokodýlů na ropuší toxin. Momentálně ale vypadá situace tragicky, protože k jedu jsou nejvnímavější mladá zvířata a hrozí reprodukční kolaps krokodýlí populace.

 

Pramen: University of Sydney


Autor: Jaroslav Petr
Datum:30.06.2008 06:12