O.S.E.L. - Nenasytný mozek strůjcem dnešní pandemie obezity
 Nenasytný mozek strůjcem dnešní pandemie obezity
Dávná evoluce velkého mozku a jeho neskromné energetické nároky zřejmě stojí za lidskou orientaci na výživnou stravu, která je ale zároveň nebezpečným svůdcem k obezitě.


 

 
Velký mozek si žádá oběti. Kredit: Sweeef.

Svůj velký mozek si obvykle nemůžeme vynachválit. Bývá to šikovný nástroj na lhaní a podvádění, jinými slovy je užitečný v sociální komunikaci našeho druhu a k tomuto účelu jej nám zřejmě daroval dávný pohlavní výběr.

Dávnou evoluci není radno podceňovat. Kredit: Healthapalooza.

Máme chronické sklony se s ním chlubit a s chutí vytahujeme jeho relativní velikost na naše příbuzné lidoopy. Posedlost mozkem jde tak daleko, že s požitkem rozřezáváme své myslitele, vážíme jejich mozky na hokynářských vahách a upřeným hleděním do jejich slizkých závitů se snažíme objevit tajemství hlubin vesmíru.

 

Mít přerostlý mozek přitom není jen tak. Zabere hodně místa a především spořádá tolik energie ze zásob organizmu, že máme co dělat, aby nás nepřivedl do věčných lovišť. V mnoha ohledech nám jednoznačně škodí. Antropolog William Leonard z Northwestern University má za to, že právě nenažraný mozek je tou základní příčinou, která stojí za dnešní celosvětově rozšířenou obezitou.

 

Podle něj došlo před 2 milióny let k posunu v životním stylu našich předků, který nakonec vedl ke svižnému zvětšení mozků a také ke zvětšení celých těl v lidské vývojové linii. Dnešní lidé spotřebují na výživu mozku takřka čtvrtinu dostupné energie, kterou nashromáždí v potravě. Tím se poměrně dramaticky liší od dalších primátů, kteří mozku posílají 8-10 procent svých energetických zdrojů, nemluvě o dalších savcích, kteří pro mozek dávají stranou jenom směšných 3 až 5 procent nashromážděné energie.

 

 

Olmécké hlavy jsou zrcadlem hladových mozků. Kredit: Myspace.

Lidé se proto snaží konzumovat potraviny hodně bohaté na kalorie a výživné látky, aby se jim dařilo existovat i s tak mlsným mozkem. V porovnání s ostatními primáty se tedy vlastně musíme cpát energií a živinami bohatou stravou, jinak to prostě nejde.

Zvětšit obrázek
Ani myši nejsou mimo nebezpečí.
Kredit: Proteinpower.

Naši nejbližší příbuzní šimpanzi, gorily a orangutani. jedí převážně listy a ovoce, my lidé se musíme orientovat na maso a další vysoce energetické potraviny.

 

Větší nároky na potraviny pochopitelně přinášejí další komplikace. Shánění náročnější potravy souvisí se zvětšováním prohledávaného území. Naši předci museli aktivně pátrat po obživě a k tomu museli mít značné energetické rezervy, mnohem větší, než u ostatních lidoopů. Odhaduje se, že lovci-sběrači denně urazili v průměru kolem 13 kilometrů.

 

Potíž je v tom, že dnešní životní styl a mnohé důvtipné vynálezy s ním související dramaticky usnadnili život a snížili energetické výdaje provozu lidských těl. Dneska můžeme považovat za úspěch, když se aspoň trochu zadýcháme při hledání mobilu pro objednání večerní pizzy. Obezita je všudypřítomná a kromě samotné nesnesitelné tloušťky vede i k řadě dalších nepěkných chronických nemocí moderní doby, jako je cukrovka nebo kardiovaskulární problémy.

 

Zvětšit obrázek
Domestikovaný vlk na tom není o moc líp. Kredit: 13gb.

Jak se zdá, mohli bychom náš tolik ceněný držák na vlasy oprávněně  hnát k odpovědnosti za sklon k mlsání energeticky bohatých dobrot. Velký mozek je sice sexy a letí na něj naše samice, zároveň je to však pořádný hendikep, s nímž je potřeba počítat.

 


Pramen:
ScienceDaily 12.2. 2009.

 

 

 

 

 

 


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:27.03.2009 08:11