Gorily se ukázaly jako celkem zdatní lovci. Ross zjišťoval v jednasedmdesáti amerických zoologických zahradách, zda ošetřovatelé pozorovali šimpanze, bonoby, orangutany či gorily při lovu volně žijících zvířat, jež se zatoulala do výběhu nebo ubikací lidoopů.
Výsledky průzkumu potvrdily pověst lovců, která provází šimpanze. Ti se ve volné přírodě vydávají na lov poměrně často. K jejich oblíbeným úlovkům patří opice guerézy. Útok vedou v drtivé většině samci. O maso se pak dělí se samicemi. Osmdesát procent zoologických zahrad, které chovají šimpanze, potvrdilo, že tito lidoopi loví i v zajetí. Překvapivé bylo zjištění, že ještě častěji loví v zajetí bonobové, kteří se u veřejnosti těší pověsti mírumilovných vegetariánů.
V každé zoo, která bonoby chová, zaznamenali v posledních pěti letech aspoň jeden případ, kdy bonobové ulovili nějaké zvíře. Ve volné přírodě byli bonobové přistiženi při lovu a konzumaci masa teprve nedávno. Jejich obětí se stávají především malé pralesní antilopy chocholatky a různé druhy opic. Čtyřicet procent dotázaných zoologických zahrad potvrdilo lovecké choutky orangutanů. Odborníci vědí o loveckém nadání těchto lidoopů již delší dobu. Ve své domovině na Sundském souostroví loví orangutani například poloopice outloně váhavé. Nedávno byl na Borneu přistižen orangutan, když dlouhým klackem tahal z vody ryby chycené na nastražených rybářských šňůrách.
Největší překvapení přinesl průzkum života goril. Třetina zoologických zahrad zaznamenala v posledních pěti letech případy, kdy tito lidoopi zaútočili na volně žijící zvířata, jež se jim zatoulala do výběhu či ubikací. V jednom případě byla gorila přistižena při konzumaci kořisti. V přírodě zatím nikdo u goril lov a pojídání masa nepopsal. Nemusí to ale znamenat, že volně žijící gorily neloví. Tito lidoopi jsou velmi vzácní a žijí v nitru neprůstupných pralesů. Možností k jejich soustavnému pozorování je málo. Mnohé schopnosti a dovednosti goril vědcům zatím unikají. Názorným příkladem je otázka využívání nástrojů. V zajetí gorily nástroje užívají. V přírodě je při tom dlouho nikdo neviděl. Vědci se domnívali, že gorily řeší většinu problémů nasazením hrubé fyzické síly a nástroje nepotřebují. Teprve v roce 2005 přistihli němečtí zoologové gorilí samici v konžském národním parku Nouabalé-Ndoki, jak pomocí hole zkoumá hloubku tůňky v bažině, přes kterou se chystala přejít.
Fakt, že gorily v zajetí loví a konzumují maso kořisti, má velký význam pro ochranu těchto vzácných živočichů. Ptáci, hlodavci a další zvířata mohou přenášet závažná onemocnění, například toxoplasmózu, a gorily se mohou ze svých úlovků nakazit.
VIDEO: Šimpanzi loví guerézy
Lidské bakterie ohrožují gorily
Vzácným gorilám horským nehrozí nebezpečí jen od dřevařů kácejících pralesy nebo od pytláků, kteří loví tyto lidoopy pro vysoce ceněné maso. Nedávné vyšetření střevní mikroflóry odhalilo u posledních horských goril značný podíl bakterií vzdorujících antibiotikům. Zdrojem těchto bakterií jsou lidé a domácí zvířata. V zemích třetího světa jsou antibiotika snadno k dostání a léčba často neprobíhá tak, jak by měla. Riziko vzniku rezistentních kmenů je tu vysoké.
Gorilám hrozí nákaza nebezpečnými bakteriemi například ze strany turistů, kteří přijíždějí do afrických národních parků, aby spatřili tato impozantní zvířata na vlastní oči. Zdrojem infekce se mohou stát dokonce i vědci, kteří studují život goril. Veterináři proto doporučují, aby si lidé před vstupem do pralesa, kde gorily žijí, velmi důkladně umyli ruce a překryli si ústa a nos sterilní rouškou. Samozřejmostí je, aby návštěvnici nevykonávali v pralese velkou potřebu.ˇ