„Již nějakou dobu víme, že se lidé po celou svou historii navzájem nevědomky napodobují," tvrdí Annika Pauknerová, která se v Národním ústavu pro zdraví dítěte a vývoj člověka (National Institute of Child Health and Human Development) v americkém Poolesville věnuje komparativní etologii. Je hlavní autorkou studie zveřejněné v internetovém vydání časopisu Science. "Zdá se, že když lidé začnou používat stejná slova, nebo stejnou řeč těla, přispívají tím k lepším sociálním vztahům." Ti, kteří jsou napodobováni se mezi lidmi cítí dobře.
Vědci si položili otázku, jestli to platí i pro evolučně vzdálenější, nehomoidní primáty. Pokud existuje k tomuto jevu evoluční cesta, měli bychom ji sdílet s opicemi. Pro ověření si zvolili malpy kapucínské (Cebus capucinus), společenské opice z tropických deštných pralesů Střední a Jižní Ameriky, kde žijí v 30 až 40 členných skupinách. V nich se společně krmí, brání a přesouvají z místa na místo.
Výzkumníci s těmito opičkami provedli řadu experimentů. Například naplnili míček na Wiffle (viz. obrázek) potravou, dali jej malpám... a pak napodobovali jejich chování. Ano, vědci experiment otočili a po opicích se sami opičili, aby zjistili, jak na to zvířata zareagují.
Malpy do míčku kousali, nebo se snažili potravu přes dírky vyšťourat, anebo jej hodili na zem sledujíce, jestli něco nevypadne. Jeden z výzkumníků opici co nejvěrněji napodoboval, zatímco jiný dělal s míčkem některou jinou ze dvou zbylých činností. Vědce zajímalo, kterého experimentátora bude opice více sledovat. Ta podstatně více pozornosti věnovala svému imitátorovi.
„Samozřejmě, že pohled může znamenat ledacos“, vysvětluje Pauknerová. "Opice mohly být zvědavé, nebo něčím zaujaté, nebo jim možná jenom přišlo nezvyklé, co lidé činí. Proto jsme se snažili zjistit, jestli sledování pohledem vskutku značí i projev větší náklonnosti."
Po mnohých pokusech s Wiffle míčkem si vědci s malpami zahráli interaktivní hru, při které zvíře dostalo dárek, který mohlo zaměnit za pamlsek. Pro tento výměnný obchod si mohlo vybrat dva lidi. Toho, co ji v předcházejících pokusech napodoboval, nebo toho, který to nedělal. Opičky upřednostňovali svého imitátora. I v takovéto mezidruhové komunikaci napodobování vedlo k sblížení a k větší ochotě spolupracovat. Jako lidé, tak i primáti si pro vzájemnou interakci volí ty, které mají raději.
Vědecký tým ve výzkumu pokračuje a snaží se dopátrat, nakolik se dosavadní výsledky potvrdí ve vzájemných vztazích výlučně mezi opicemi. Zatím důkazy svědčí o tom, že mírné opičení se podporuje spolupráci, vytváření sociálních skupin, vede k snížení napětí a konfliktů. Pauknerová dodává: "Ukázalo se, že napodobování je dobré nejen pro možnost se něco nové naučit, ale je také prospěšné pro celou skupinu, nebo dokonce pro celý druh."
Video z vysílání televize NBC – schopnost malp napodobovat umožňuje je vycvičit na dobré pomocníky a společníky pro postižené lidi
Zdroj: Scientific American News