Craig Venter si podal patentovou přihlášku na mikroorganismy s uměle vyrobenou dědičnou informací už v říjnu roku 2006. Americký patentový úřad v této věci zatím nerozhodl.
Venterovi odpůrci na jedné straně namítají, že je neetické patentovat jakoukoli formu života. Přitom je zajímavé, jak dlouhou historií patentování živých organismů má. Už v roce 1873 udělil francouzský patentový úřad Louisi Pasteurovi patent na kvasinky prosté choroboplodných zárodků vhodné pro průmyslové využití.
Odborníci na patentové právo vidí výsledek řízení k patentu na mikroby se syntetickým genomem celkem jednoznačně. Nejvyšší soud USA už před mnoha lety patentování mikroorganismů s pozměněnou dědičnou informací schválil. Někteří experti z oboru syntetické biologie se však domnívají, že se Venterovi nepodaří prokázat jasný přínos bakterií se syntetickým genomem
Harvardský biolog George Church říká: „Neexistuje žádný důvod, proč bychom potřebovali kompletně syntetickou mykoplasmu a proč by vodík nemohla stejně dobře vyrábět i běžná střevní bakterie Escherichia coli s poupravenou dědičnou informací.“
Další početný tábor odpůrců vidí v patentech překážku, jež se staví do cesty využití produktů syntetické biologie pro blaho celého lidstva. Nelze vyloučit, že licence na patentované technologie prodraží původně levnou produkci ekologicky čistých paliv, léků či organismů rozkládajících toxické látky natolik, že si je nebudou moct dovolit například obyvatelé rozvojových zemí.
Patenty sehrály ve své době pozitivní roli. Patentování výdobytků biotechnologií, molekulární biologie a molekulární genetiky skýtalo soukromým investorům určitou záruku, že se jim investice do těchto oborů vrátí. Díky této záruce nalili finančníci do výzkumu obrovský kapitál a ten přinesl své plody v podobě nových léků, diagnostických postupů, revolučních materiálů a technologií. Postupem času se ale patenty staly brzdou. Dnes není výjimkou, že se universita a soukromá firma nedohodnou na spolupráci při řešení závažného problému jen proto, že se jejich právníci neshodli na podmínkách patentování výsledků společného výzkumu. O kolik léků a léčebných postupů jsme už takhle přišli? Kolik lidí kvůli tomu i nadále trpí nebo dokonce umírá? Co s tím? Patentovat nebo nepatentovat?
Reakcí na podobné problémy je hnutí, které garantuje volný přístup k výsledkům vědeckého bádání. Ty jsou zveřejňovány tak, aby je mohl bez omezení využívat kdokoli. Obvykle jsou volně přístupné na internetu. Zastánci „volného přístupu“ argumentují tím, že většinu vědeckého bádání na universitách a státních výzkumných ústavech si platí lidé v daních. Je proto neudržitelné, aby si přístup k výsledkům tohoto výzkumu platili ještě jednou nejen v podobě patentových licencí ale třeba i ve formě předplatného vědeckých časopisů.
Situace se začíná pozvolna měnit dokonce i v takové baště biotechnologických patentů jakou představují spojené státy. Firma Myriad Genetics držela patenty, na jejichž základě bylo možné provádět analýzy dvou genů významně se podílejících na vzniku rakoviny prsu. V březnu roku 2010 newyorský soud zrušil ty části patentových práv, které omezovaly přístup pacientek k patentovaným diagnostickým testům a komplikovaly další výzkum rakoviny prsu.
Také v případě syntetické biologie je třeba udržet při patentování rozumný balanc. Na jedné straně je žádoucí, aby patenty lákaly do tohoto oboru investory. Na druhé straně je nezbytné, aby výsledky a přínosy tohoto bádání byly dostupné co nejširšímu okruhu lidí.
Etickými aspekty posledních výdobytků na poli syntetické biologie se bude věnovat pořad „Vstupte!“ Českého rozhlasu Leonardo vysílaný v premiéře v pátek 4. června 2010 v 11:00. Ti, kdo nestihnou premiéru, si mohou pustit záznam pořadu z www.osel.cz v rubrice Audio.