O.S.E.L. - Prometheus vlní prstencovým pásem
 Prometheus vlní prstencovým pásem
Sonda Cassini pozoruje v Saturnově prstenci F shlukování částic hmoty způsobené gravitačními poruchami, které má na svědomí měsíc Prometheus.


 

Zvětšit obrázek
Bramborotvarý Prometheus Kredit: NASA/Cassini imag. team

Před šesti lety, 1. července 2004, se kosmická sonda Cassini usadila na oběžné dráze okolo Saturnu. Zemi ale opustila mnohem dříve - před více než 12 lety. NASA dvakrát misi prodloužila a se sondou počítá až do roku 2017.


I když to „nej“ bylo asi již objeveno, detaily a změny, které si vyžadují opakované pozorování v průběhu delší doby, jsou také vzrusující a přispívají k pochopení toho, co se děje na planetě vzdálené teď od nás asi 8,5 krát dál, než Slunce.


Mezi novinkami projektu Cassini jsou i záběry odhalující jak velká pórovitá ledová „brambora“ s rozměry 119 x 87 x 61 kilometrů, oficiálně zvaná měsíc Prometheus, svou gravitací rozvlní pás ledových částic v tom místě Saturnova F-prstence, okolo kterého právě prolétá.

Zvětšit obrázek
Kresba Saturnovych prstenců a jeho největších ledových měsíců. Kredit: NASA

 

Prometheus krouží okolo Saturnu o něco vyšší rychlostí, než drobné částice, a tak svůj prstenec obletí z vnitřní strany jednou za 68 dnů. Tím znovu a znovu rozkmitává prstencový materiál, způsobuje srážky a shlukování částic, až se nakonec – podle modelů - vytvoří 20kilometrové sněhové koule.


"Vědci zatím přímo neviděli, jak se objekty formují," říká Carl Murray z University of London, člen týmu projektu Cassini. "Nyní máme přímé pozorování tohoto procesu, který je drsným tancem mezi měsíci a drobným kosmickým smetím."
Studii pozorovaného jevu zveřejnil časopis Astrophysical Journal Letters (14. 7.). Následující animace přibližuje, jak malý měsíc gravitačně ovlivňuje materiál Saturnova prstence a vytváři tak pulzující oblasti s větší hustotou:


 


Prstenec F má kromě Promethea ještě jednoho „pastevce“ jenž mu píská do tance - měsíc Pandoru. Ta kroží z jeho vnější strany a také ho gravitačně rozhoupává, i když nepoměrně mírněji. Složení i rozměry Pandory jsou podobné jako u Promethea: 103×80×64 km, ale je od prstence o něco dál.



 

Zvětšit obrázek
Tři rozvlněné struktury na slabém F prstenci svědčí o gravitačním působení většího objektu – malého měsíčku, nebo shluku hmoty. Kredit: NASA/JPL/SSI

 

Tým Cassini pomocí ultrafialového zobrazovacího spektrografu již dříve zaregistroval menší zhluky materiálu v těsné blízkosti F prstence. Právě ty mohly vzniknout způsobem, který teď vědci pozorují. Podle výpočtů gravitace materiálu v prstenci již stačí na to, aby se v případě srážek vytvořily shluky a ty nabalovaly další částice vybodyčekované Prometheem a vzájemnými srážkami ze své stabilní pozice.

 

 

Zdroje: stránka JPL/NASA, Wikipedia


Autor: Dagmar Gregorová
Datum:21.07.2010 19:22