Nepromokavost je dobrá vlastnost, zvláště když musíte pracovat, nebo hodláte provozovat takzvané outdoorové aktivity za každého počasí. Důležité je nejen aby se nám vlhkost neprodrala na kůži, zároveň ale, aby se voda vyprodukovaná tělem dostala ven. Jenže nepromokavost a prodyšnost jsou vlastnosti vzájemně si odporující. Proto je nabídka výrobků tak bohatá a s celou škálou, jaké kompromisní řešení nabízí. Jsou dva hlavní způsoby, jak se dociluje nepromokavosti. Při laminaci se textilie spojuje se speciální membránou. Mnohem častěji se ale impregnace textilií provádí nanášením porézní hmoty. Tím vznikají tzv. zátěrované materiály. Nejsou vodě tak odolné, ale při jejich koupi nemusíte zvažovat, jestli není lepší jít raději do přírody za lepšího počasí. Zhruba platí, že věci z laminovaných tkanin jsou drahé a těžké a ty zátěrové se zase nemají rády s pračkou.
Novinka z Číny má co do činění s akrylátem, s nímž zátěrové tkaniny, dokonce v kombinaci s teflonem se již na našem trhu vyskytují. V tomto případě jde ale o zcela nový způsob úpravy, který by měl přinést řadu výhod a nových vlastností tkanin z klasického materiálu – bavlny.
Novou látku připravili pomocí komerčně dostupného akrylátového monomeru (1H,1H,2H,2H-nonafluorohexyl-1-acrylát). Jím bavlněná vlákna napustí a poté je ozařují gama paprsky. Ty vyvolají polymeraci monomeru a povrch vláken v tomto procesu vytvoří s polymerem homeopolární vazby. Nejde tedy jen o prosté potažení vláken, které se snadno sundá otěrem. Polymer pevně spojený s bavlněným vláknem mu propůjčuje hydrofobní vlastnost a po tkanině z takto upravené příze kapičky vody stékají a nevsakují se. Výzkumník Jingye Li, ze Šanghajského ústavu aplikované fyziky, spadajícího pod Čínskou akademii věd tvrdí, že jejich způsob nanášení polymeru na svazky vláken je vhodnější, než stávající způsob ošetřování celé plochy tkaniny. Oděvy z takové příze si zachovávají vlastnost původního materiálu a nejsou jako „igelitový pytlík“, tkanina dýchá, protože si stále si uchovává v textuře malé otvory. Oblečení má být na nošení příjemné a vodo-odpudivost si má ponechat i po mnohonásobném praní. A budeme-li věřit autorovi vynálezu, potom nepromokavá úprava udělala látku na dotek ještě hladší a na omak příjemnější, než když je jen z normální bavlny.
Li se svými kolegy vyzkoušeli, co jejich látka vydrží. Podrobili jí padesáti pracím cyklům v běžné domácí pračce. Při praní střídali detergenty a do pracího bubnu přidali padesát ocelových kuliček. Jde o zátěžový test, při němž i menší počet praní vystaví prané látky takovým nárokům, jako kdyby procházely vícero cykly. Test ukázal, že látka utkaná z příze ošetřené akrylátem polymerovaným gama zářením si udržuje vodoodpudivé vlastnosti i po ekvivalentu 250 praní při teplotě 40 stupňů celsia.
Nepromokavost se zpravidla hodnotí výškou vodního sloupce, při níž tkanina propustí první kapky vody - čím vyšší vodní sloupec, tím větší nepromokavost. Za nepromokavý lze považovat materiál s vodním sloupcem od 2000 mm. Abyste ale v reálu neměli za chvíli mokro třeba v místech, kde se vám o oděv třou popruhy od batohu, je lépe vyžadovat hodnoty 7000 - 20000 mm. Při mechanickém zatížení (stačí chůze v mokré trávě) se nepromokavost silně snižuje. Opakem nepromokavosti je prodyšnost, ta zase vyjadřuje schopnost propouštět vodní páry, produkované lidským tělem. Udává se v gramech vody, které se mohou odpařit přes metr čtvereční látky za 24 hodin (MVTR - moisture vaper transmission rate). Výrobci zákazníky často rádi matou celou řadou jiných jednotek, kterými nepromokavost a prodyšnost hodnotí. Bude jistě zajímavé objektivní parametry nové tkaniny porovnat s těmi, co jsou dnes na trhu. Zatím v tomto směru čínští vědci veřejnost neklamou, žádné další údaje nezveřejnili.
Prameny: Advanced Materials