Metyrapon je droga, která výrazně snižuje hladinu steroidního hormonu kortizolu. Ten je znám také pod přezdívkou stresový hormon a je o něm delší dobu známo, že má prsty i ve vyvolávání vzpomínek. Proto ani moc nepřekvapuje, že hrátkami s hladinou kortizolu v době tvorby nových vzpomínek lze potlačit negativní emoce spojené s dávno minulými negativními zkušenostmi. Tvrdí to Marie-France Marinová, vedoucí autorka studie, která vyšla v odborném časopisu pro endokrinology. Jejímu týmu se ve spolupráci s Američany podařilo pomocí testů prokázat, že manipulací s hladinou kortizolu lze z naší paměti vymazat „to zlé“. Zdá se, že efekt takového jednorázového hormonálního úklidu naší mysli účinkuje dlouhodobě.
Největší zásluhu na novém objevu má třicet tři dobrovolníků. Šlo o muže, kteří se účastnili příběhu s nahranými neutrálními a negativními událostmi. Tři dny po tomto zážitku byli náhodně rozděleni do tří skupin. Muži v první skupině dostávali jednu dávku metyraponu (750 mg), ti v druhé měli dávku dvojitou a muži ze skupiny třetí, kontrolní, polykali jen placebo. Po tomto krátkodobém chemickém „rozhašení“ hormonálního metabolismu byli všichni požádáni, aby svůj příběh popsali. Jejich paměť byla znovu testována o čtyři dny později, to když již droga v jejich tělech nekolovala a hormonální hladiny se jim vrátily k normálu. Z psychologických testů vyplynulo, že muži, kteří byli pod jednorázovým účinkem dvojité dávky metyraponu, si nevzpomínali na negativní události příběhu. Nejzajímavějším zjištěním na tom ale bylo, že se jim jejich zlé vzpomínky vytratily natrvalo a nevracely se ani později. I když traumatizující záležitosti z paměti mužům vymizely kamsi do nenávratna, informace vztahující se k neutrálním částem příběhu zůstaly zachovány. Laicky řečeno, kouzlo takového zákroku na lidskou mysl spočívá v tom, že selektivně vyzmizíkuje jen to, co jí škodí, přitom ale neudělá z pacientů totálně vygumované blbečky.
Poznatek ověřený kanadskými a pensylvánskými psychiatry tak dává naději lidem, kteří trpí post-traumatickým syndromem. A nejen jim. Ještě více než obětí násilníků a sirotků po přírodních katastrofách je těch, kteří se ke svým stresům a depresivním stavům dopracovali předepsanou hormonální léčbou. Bez léčby glukokortikoidy se neobejdou například těžcí alergici, astmatici, pacienti po tranplantaci, nemocní s kožními systémovými chorobami, nemocní s polyartritidou, revmatici... Mezi nimi je také dost těch, které sžírají „noční můry“. Cílené občasné přepsání úporně se vracejících negativních vzpomínek krátkodobým potlačením vlivu kortizolu by mohlo být cestou, která by pomohla zvládat stavy utrpení, jež si my, kteří jsme happy, jen těžko dovedeme představit. Snad toto poznání přispěje brzo i ke snížení počtu případů s tím nejsmutnějším koncem, kdy si lidé z pocitu beznaděje sahají na život. Metyrapon není ani drahou záležitostí a ani není jedinou látkou, kterou lze účinek kortizolu utlumit a tak je vysoce pravděpodobné, že se nyní rozběhne celá řada klinických testů s dalšími preparáty. Možná mezi nimi bude i takový, který zachová kortizolu jeho příznivé účinky a přitom učiní přítrž navozeným „nočním můrám“. V léčbě deprese by se tak brzo mohlo začít blýskat na lepší časy.
Pramen: M.-F. Marin, A. Hupbach, F. S. Maheu, K. Nader, S. J. Lupien: Metyrapone Administration Reduces the Strength of an Emotional Memory Trace in a Long-Lasting Manner. Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism, 2011; DOI: 10.1210/jc.2011-0226