Když vezmeme v úvahu intelektuální a technickou náročnost, jakou si vyžaduje většina nových poznatků zejména v oblasti fyziky, chemie nebo medicíny, pak mnohé behaviorální studie se mohou jevit jako celkem příjemné hrátky. Přesto jsou jejich výsledky zajímavé i důležité. Mapují konkrétní vzory chování, přičemž odhalují, že jisté „lidské“ prvky nejsou cizí ani evolučně velmi vzdáleným druhům. Například chytrým opeřencům z čeledi krkavcovitých. Spojuje nás s nimi nejen společenský způsob života a všežravost, ale i vypočítavost.
Trojice mladých vědců z Vídeňské university, kteří zároveň pracují na rakouské výzkumné stanici Konrada Lorenze a jejich dvě kolegyně z University ve Štrasburku a skotské Královské zoologické společnosti si za hlavní aktéry svého výzkumu zvolili Barchena, Franze, Toffle, Mateho, Peteru, Gabi, Huga, Illiase, Ruma, Hugina, Manon a Doru. Prvních šest jmen patří mladým vránám černým (Corvus corone) ve věku 1 až 2 roky - třem samečkům a třem samičkám. Patří mezi chovance Vídeňské ZOO. Zbylá šestice má svůj domov v Edinburské ZOO a jsou to krkavci velcí (Corvus corax) ve věku 1 až 19 let. Ptáci, protože ve většině případů byli odchováni v zajetí lidmi, ztratili před nimi přirozený respekt a ochotně s vědci spolupracovali. Bodejť by ne, když se jednalo o potravu. Navíc mohlo jít o velmi chutný pamlsek v případě, že se okřídlený jedinec rozhodl nespolknout již získané sousto a počkat si, až mu bude nabídnuto něco lepšího a pak udělat pro něj výhodný výměnný obchod.
Opeřenci museli nejdříve projít úvodním školením, aby pochopili, že od jejich trpělivosti a ochoty se vzdát kousku potravy závisí možnost jej zakrátko vyměnit za chutnější dobrotu, když si byli vědomi, o co konkrétně půjde. Série pokusů s kousky chleba, sýru, uzeniny a bobulkami hroznů odhalily, že i tito krkavcovití ptáci jsou schopni si rozvážit možnost příštího zisku a dokonce se rozhodnout, jestli jim míra výhodnosti budoucí výměny stojí za sebezapření a čekání. Tato prodleva samozřejmě nebyla dlouhá, podle abstraktu trvala maximálně asi pět minut, i když podle doplňkových informací k článku, který zveřejnil časopis Biology Letters, někteří jedinci byli ochotni si na ty nejchutnější kousky počkat i déle. Statistická analýza výsledků ale říká, že pravděpodobnost výměny klesala s dobou jejího časového odkladu a menší mírou výhodnosti. Jak vrány, tak krkavci povětšinou upřednostňovali maso před sýrem a až po těchto nejlepších proteinových pamlscích následovaly hrozny a chléb. Jenom jednoletý krkavec Rumo si nejčastěji volil čekání na hrozny a jeho kamarádce Doře asi více chutnal chléb než sýr. Zato vraní samička Peter při možnosti vyměnit cokoli za maso nezaváhala ani jednou. Individualita se ale projevila i v sebezapření, tedy v době, po kterou byl pták ochotný odolat pokušení. Vědci při experimentech pozorovali i taktiku, kterou si jednotliví jedinci volili, aby vydrželi čekání. Potravu, kterou se rozhodli zaměnit, nedrželi v zobáku, ale kladli na zem nebo dokonce ukrývali.
Na videu, které je místy dvojnásobně zrychlené, kamera sleduje chování mladé vrány Petery netrpělivě čekající na možnost vyměnit kousek potravy za lepší sousto. Prodleva před výměnným obchodem trvala 80 sekund. (Kredit: V. Dufour et al., Biology Letters 2011)
Další místy zrychlené video špehuje vránu Gabi odolávající 160 sekund v naději na lepší pamlsek.(Kredit: V. Dufour et al., Biology Letters 2011)
Video: Možná vám toto testování připomnělo známý „Marshmallow experiment“. Marshmallow není známý vědec, ale anglický název měkkého válečku ze želatiny a cukru. Představuje sladké pokušení v testu sebezapření, kterému psychologové podrobují lidské ratolesti předškolního věku. Dítko ponecháno bez dozoru v prázdné místnosti sedí před talířem s cukrovinkou. Může ji sníst, jenže pak, po uplynutí časového limitu, nedostane další. Když pokušení odolá, čeká ho odměna v podobě dvou sladkých válečků. Skrytá kamera prozrazuje, jaká muka jim odolávání a dodržení předsevzetí způsobuje. Jak by podobný experiment, kterým biologové testovali chytré opeřence, dopadl u lidských mláďat?
Video: Krkavcovití patří mezi velmi chytré ptáky, což dokazuje řada experimentů – viz Létající chytráci nebo Sova je síce symbolom múdrosti - ale neoprávnene. Následující video z dílny BBC to dokazuje také:
Zdroj: Biology Letters, ZOO Edinburgh, která na stránce zveřejňuje i několik fotografií z výzumu.