O.S.E.L. - Jak nebezpečný je azbest v příbramských školách?
 Jak nebezpečný je azbest v příbramských školách?
Stránky mnoha deníků nyní plní informace o smrtícím azbestu ve třídách našich základních a mateřských škol. Rodiče se bojí posílat své děti do zamořených prostor a mnozí dokonce uvažují o změně vzdělávacího zařízení.



 

Zvětšit obrázek
Základní škola pod Svatou Horou - Koncentrace respiračních minerálních vláken včetně azbestu:
- učebna 1.B - hodnota 1581 (limit překročen)
- tělocvična - hodnota 1344 (limit překročen)
- učebna 2.A - hodnota 4889 (limit překročen)
- centrální šatna - hodnota 1490 (limit překročen)
- učebna 2.B - hodnota 1750 (limit překročen)

Limitní koncentrace dle vyhlášky č. 6/2003 je hodnota 1000 resp. 1250 (nejistota měření) vláken na metr krychlový (pro pracovní prostředí je to hodnota 10 000 vláken na metr krychlový).

Ochota platit desetitisíce korun za měření koncentrace azbestu ve třídách a následně milióny za sanaci těchto tříd vypadá velmi logicky. Vychází z konceptu předběžné opatrnosti a z představy, že udělat něco je spojeno s menším rizikem, než neudělat nic.

Zvětšit obrázek
Amfibol - složitý křemičitan Ca, K, Fe, Mg, Al. Krystal na obrázku je z Vlčí hory u Černošína, České středohoří (Bílina) Kredit: Přírodovědecká fakulta UK, Praha

Takže rodič, který se pudově bojí o své dítě, ochotně zaplatí ze svých daní zisk měřícím a sanačním firmám, jakož i médiím, které o katastrofické situaci nezištně informují, případně bude v okrese s největší nehodovostí ve státě vozit své dítě po rozbitých silnicích, na jejichž opravu nejsou peníze, o několik kilometrů dál do školy. To vše bude dělat s pocitem, že redukce zdravotních rizik, jimž je vystaveno jeho dítě, stojí za jakékoli peníze. Uvážlivý rodič se možná pokusí zjistit, o jak velké riziko se skutečně jedná.  


Podle internetových stránek www.deník.cz  bylo v jednotlivých třídách příbramských škol naměřeno zhruba 1000 až 5000 azbestových vláken na metr krychlový vzduchu. S využitím metodiky EPA (Americká agentura pro ochranu životního prostředí)   se riziko vzniku rakoviny související s inhalací azbestových vláken dá zhruba odhadnout podle vztahu

 

ECLR = EPC*TWF*IUR

 

Kde ECLR je přírůstek počtu onemocnění rakovinou v důsledku inhalace azbestu, EPC je naměřený počet vláken na centimetr krychlový vzduchu, TWF je časový váhový faktor popisující, jakou část roku je vzduch s azbestem vdechován a IUR je rizikový faktor zohledňující počet let, po které se člověk vyskytuje v zamořeném prostředí a věk prvního kontaktu s azbestem.


Pro výpočet rizika zvolím nejhorší možné varianty všech veličin:

EPC = 5 000 vláken.m-3  tedy 5.10-3 vláken.cm-3
TWF =  (počet hodin v zamořeném prostředí za den/24)*(počet dní v zamořeném prostředí za rok/365) = (8/24)*(252/365) = 0,228
IUR - pro počátek expozice v 5-ti letech a při trvání expozice 10 let je odpovídající hodnota IUR = 0,070 (toto číslo udává počet případů rakovin, které vzniknou v důsledku vdechování vzduchu s koncentrací 1 vlákno.cm-3 za 10 let)

Tedy

ECLR = 5.10-3*0,228*0,07 = 8.10-5


Vypočtená hodnota nám tedy říká, že během 10 let studia v nejvíce zamořené učebně přibude zhruba 0,8 případu rakoviny na 10 000 žáků.

Zvětšit obrázek
Chryzotyl, nazývaný také bílý azbest Mg3(Si2O5)(OH)4 . Vdechování částeček tohoto vláknitého minerálu je mnohem rizikovější. (Kredit: CDC)

Za modelové zařízené postižené nadlimitním výskytem azbestu mohu zvolit např. základní školu Pod Svatou Horou v Příbrami. Tuto školu navštěvuje podle její výroční zprávy z roku 2010 520 studentů ročně, tedy 5 200 studentů za 10 let. Předpokládaný počet případů nemocných rakovinou, kteří na této škole onemocní navíc v důsledku inhalace azbestu, bude tedy zhruba 0,4 případů za 10 let. Přemýšlel jsem s jakým relevantním číslem toto riziko srovnat. Napadlo mě např. toto – podle údajů ČSÚ byl zhoubný nádor příčinou 26 % všech úmrtí, k nimž došlo v 1. - 3. čtvrtletí roku 2011.

 

Výše uvedená rovnice ovšem nezohledňuje riziko speciálně ohrožených populací. Podle práce Beska T a kol. (Sozial und Preventivmedizine  (2006) 51(2),110-116.) shrnující výsledky programu WHO GYTS je mezi žáky v 7. až 9. třídách zhruba 1,5 až 4,5 % těžkých kuřáků, kouřících více než 10 cigaret denně. Podle Lottiho a kol. ( Clinical Toxicology 2010) 48, 485–496) lze na základě výsledků mnoha epidemiologických studií učinit závěr, že souběžná expozice tabákovému kouři a azbestu má silnější než aditivní a slabší než multiplikativní efekt. Jinými slovy společné účinky obou expozic jsou o něco málo silnější, než když je člověk vystaven každému efektu zvlášť. Výsledný efekt pak výrazně závisí na typu azbestového vlákna – chrysotyl je v tomto kontextu mnohem nebezpečnější než amfibol. V daném kontextu je jistě prevence kouření vedená osvícenými rodiči strachujícími se o zdraví svých potomků, mnohem efektivnějším opatřením, než změna školy.


 Další více ohroženou populací jsou samozřejmě déle sloužící učitelé – pro ty by bylo nutné ve výpočtu použít odpovídající hodnotu IUR. O tyto lidi se ovšem strachovat nemusíme. Ti totiž vyfasovali kýbl a hadřík a zdraví si tuží při otírání zamořených učebních pomůcek….


Autor: Miloslav Pouzar
Datum:10.02.2012 14:46