O.S.E.L. - Virus, který dokáže pomoci nemocným s AIDS
 Virus, který dokáže pomoci nemocným s AIDS
Byl nalezen virus, který dokáže HIV pozitivním prodloužit život. Virus je zřejmě neškodný a aby se jeho efekt projevil, musí jím být nemocný infikován řadu let.


Nová studie prokázala, že pokud osoby s HIV infekcí, do šesti let od svého nakažení, mají v krvi ještě jiný virus, umírají na AIDS třikrát méně častěji, než ti, kteří druhotnou infekcí neonemocněli. Tento virus byl nazván  GB virus C , můžete se setkat i se zkratkou  (GBV-C).

Jeden z hlavních autorů studie, která ochranný vliv tohoto viru odhalila - Jack Stapleton, komentuje objev slovy:  „Pokud pochopíme, jak tento virus organismus před chorobou AIDS (a následnou nevyhnutelnou smrtí) dokáže tělo ochránit, budeme na dobré cestě, jak nad HIV infekcí zvítězit“. Jack Stapleton je z University of Iowa z města Iowa v USA.
Stapletonův tým již zahájil pokusy, které budou zkoumat  biologii tohoto mysteriózního viru. A nebudou zřejmě sami, kdo do této oblasti napřímí své síly. O viru GBV-C  informovaly v uplynulém týdnu zdravotnické agentury celého světa. Není pochyb o tom, že  slibné sousto – najít lék proti HIV si jiná pracoviště budou chtít nechat jen tak bez povšimnutí.

Vliv sekundární infekce
Příznivý efekt sekundární infekce jiným virem měl v minulosti své  příznivce. Většina ale nevěřila, že by nějaká taková ochranná druhotná infekce mohla v případě AIDS vůbec existovat. Jedna z malých studií provedená v roce  2003 sice naznačovala, že infekce GBV-C  má ochranný vliv a tím kdo na to přišel byl Dr. Pomeratz se svým týmem spolupracovníků.
GB virus C byl tedy odhalen již  před deseti lety. Zpočátku se soudilo, že tento virus je příčinou onemocnění jater, protože je geneticky blízký viru hepatitidy C. Pozdější studie na tisících pacientech ale žádnou souvislost s onemocněním jater a ani onemocněním žádného jiného orgánu, neprokázaly. Na „nezajímavý“ virus se poněkud zapomnělo. Naštěstí se problému dál věnovali ti, co se zajímali o to, jak moc může zhoršit zdravotní stav pacienta, když onemocní další virovou chorobou. Přitom se zjistilo, že u některých pacientů,  jakoby nové onemocnění GBV-C přinášelo  zlepšení jejich zdravotního stavu. Začalo se hovořit o neznámém fenoménu. Ironií osudu bylo, že všichni předpokládali, že virus GBV-C může infekci  HIV pouze zhoršit. Jakákoli jiná představa byla až příliš odvážná, v rozporu s logikou a představami té doby. Z těch, co nepřestali věřit v objektivnost získaných výsledků nakonec zůstala jen hrstka. Jejich „zažranost do problému“ nakonec vedla k potvrzení původních opatrných závěrů. Vznikl precedens: Druhotná virová infekce konkrétním virem může u lidí vést ke zlepšení zdravotního stavu.  


Pokud jde o připisování zásluh, tak je na místě jmenovat především Dr. Stapletona a jeho kolegy. Měli výhodou v tom, že se orientovali na jednu z nejlépe virologicky sledovaných skupin – HIV infikovaných pacientů. Jednalo se o skupinu osob, která provozovala sex s dalšími partnery. Někteří z nakažených byli sledováni již od roku 1984 a krev těchto pacientů byla odebírána každých šest měsíců. V této sledované skupině HIV nemocných osob výzkumníci zjistili, že u 138 osob došlo ke zlepšení jejich zdravotního stavu. Když analyzovali krevní vzorky na přítomnost GBV-C, výsledky byly překvapivé. Až do 18 měsíců poté co se sledovaní infikovali virem HIV, nebyl mezi oběma skupinami (GBV-C infikovanými a GBV-C neinfikovanými), žádný rozdíl.  Po šesti letech se efekt druhotné infekce ale již projevil přímo dramaticky. Z osob, které podle rozboru krevních vzorků, byly nepřetržitě infikovány virem GBV-C, jich přežívalo 75%. Těch ostatních  přežívalo pouze 39% . Nejhůře dopadli ti, kteří o svoji infekci (GBV-C infekci) přišli někdy v průběhu prvních šesti let. Těch přežívalo jen 16%.


Profesor Jack T. Stapleton, M.D. Ředitel HIV Programu na universitě Iowa
 
Tyto výsledky jasně, a nade vší pochybnost prokázaly, že GBV-C infekce je mocný nástroj k ochraně proti HIV, s podobným efektem jako jsou genetické predispozice spojené s pomalou progresí AIDS. Co je příčinou ochranného efektu GBV-C infekce není zatím známo. Jistou stopu nyní sledují pokusy zaměřené na soupeření dvou virů o infekci v in vitro podmínkách a Stapleton doufá, že tyto výsledky budou moci být publikovány během několika málo měsíců.

Ochranný efekt druhotné infekce o kterém pojednává tento článek, je v těchto dnech druhou dobrou zprávou z oblasti boje proti AIDS. Tou další zmíněnou dobrou zprávou je odhalení proteinu, který dokáže zabránit uvolnění viru HIV z jeho obalu. Doufáme, že nám někdo o  molekule TRIM5-alfa, která dokáže  zabránit viru HIV aby vystrčil své „pazoury“ , brzo někdo napíšete.



Prameny:
NIH/National Institute Of Allergy And Infectious Diseases
JT Stapleton et al. Persistent GB virus type C infection and survival in HIV-infected men. The New England Journal of Medicine 350(10):981-90 (2004).
Tisková informace NIH/National Institute Of Allergy And Infectious Diseases


Autor: Josef Pazdera
Datum:06.03.2004