O.S.E.L. - Situace ve Fukušimě na začátku podzimu, rok a půl po havárii
 Situace ve Fukušimě na začátku podzimu, rok a půl po havárii
Více než jeden a půl roku po havárii v Jaderné elektrárně Fukušima I je pozorovatelný značný pokrok v likvidaci následků havárie. Na druhé straně však je také vidět, že půjde ještě o běh na dlouhou trať.


 

Popišme si situaci v elektrárně, jejím okolí i v japonské jaderné energetice, jak se vyvíjela v letních měsících poté, co jsme ji opustili minulém článku  cyklu, který už vychází na Oslovi právě ten jeden rok a půl. V jednotlivých článcích cyklu lze sledovat vývoj havárie a její likvidace od počátku až po léto tohoto roku. Celkový stručnější přehled pro ty, kteří se nechtějí probírat předchozími články cyklu, je zde.

 

Zvětšit obrázek
U čtvrtého bloku bylo sundáno víko primárního kontejnmentu (zdroj TEPCO).


Situace v elektrárně

U samotných reaktorů pokračuje snaha o zjišťování situace uvnitř kontejnmentů. Z tohoto hlediska je důležité například zavedení nových teploměrů do kontejnmentu druhého reaktoru. Článek se však soustředí hlavně na práci spojenou s bazény pro vyhořelé palivo. Tam je daleko největší pokrok pozorovatelný na čtvrtém bloku. Reaktor tohoto bloku byl v době zemětřesení bez paliva. Zato měl největší počet palivových článků v bazénu pro vyhořelé palivo. Byly tam nejen už použité články, ale také čerstvé, které byly připraveny pro zavezení do reaktoru. Budova byla těžce poškozena při výbuchu vodíku, který se do ní dostal z třetího bloku společným ventilačním systémem. Prioritou v tomto případě je vyklizení bazénu a převoz palivových článků do společného bazénu.

 

Po odstranění trosek horní části budovy bylo možné zahájit práce v okolí bazénu. Důležitým úkolem byla kontrola celistvosti stěn budovy těch, které souvisí s bazénem. Proběhly dvě detailní analýzy stavu budovy a případného narušení její pevnosti, které by při dalším zemětřesení mohly vést k poškození a netěsnostem bazénu. Nebyly nalezeny žádné náznaky možného ohrožení. Přesto se provedla některá zpevnění a stav konstrukce se bude pravidelně sledovat. Aby se budova zbytečně nezatěžovala a vytvořily se co nejlepší podmínky pro postavení nové horní části budovy a instalaci zařízení pro vyklizení palivových článků z bazénu pro vyhořelé palivo, odstraňují se některé těžké části. Nejdříve se tak sejmulo víko kontejnmentu a 13. září pak i víko reaktorové nádoby. V principu tak začalo rozebírání a likvidace tohoto bloku.

 

Zvětšit obrázek
Sundávání víka tlakové nádoby reaktoru u čtvrtého bloku (zdroj TEPCO).


 Už v minulem přehledu se psalo o plánu vyjmout dva čerstvé palivové články z bazénu. To se podařilo v polovině července a v srpnu i září pak proběhlo velice podrobné zkoumání jejich stavu. Ukázalo se, že jsou bez znatelných známek poškození. To je velmi dobrá zpráva pro připravované vyklizení bazénu. Zkoumaly se i nečistoty a kousky betonu, které po vodíkovém výbuchu popadaly do bazénu, zachytily se na palivovém článku a byly s ním vytaženy.


Odklízecí práce se nyní soustřeďují na třetí blok. Jeho budova byla poškozena ještě více a množství trosek, které popadaly i do bazénu je velmi velké. I tam se připravují podmínky pro vyklizení bazénu s vyhořelým palivem. Díky pokroku v čištění okolí bazénu bylo možné podrobněji prozkoumat situaci přímo v něm a vyfotografovat i posoudit množství trosek a zbytků budovy i zařízení, které do něj popadaly. Je jasné, že v tomto případě bude vyčištění bazénu od trosek mnohem náročnější. Podrobný průzkum bazénu a jeho obsahu je důležitým krokem k jeho budoucímu vyklizení, které by mělo následovat průběh těchto prací u čtvrtého bazénu.

 

Zvětšit obrázek
Dokončení sejmutí víka tlakové nádoby čtvrtého reaktoru Jaderné elektrárny Fukušima II (zdroj TEPCO).


O tom, že odklízecí práce nejsou jednoduchou záležitostí, svědčí i událost z minulého týdne. Velký jeřáb při manipulacích během odklízení vrazil do sedmimetrového 470 kg vážícího nosníku a svrhl jej do bazénu s vyhořelým palivem. Následné kontroly ukázaly, že nedošlo k poškození chladícího systému nebo některého z 566 palivových článků, které tam jsou uskladněny. Ve dnech 24. A 25. Září byl bazén třetího bloku navíc prohlédnut velmi podrobně podvodní kamerou, aby se přesně zjistilo, kam nosník spadl a jestli opravdu palivové články nepoškodil. Ukázalo se, že nosník spadl do volného prostoru tak, že k žádnému poškození palivových souborů a konstrukcí uvnitř bazénu nedošlo. Přesto je to však varování, že práce je třeba dělat s maximální opatrností.


Zatím otevřenější je časová otázka vyklízení druhého a prvního bazénu, V tomto případě stěžuje situaci vysoká radioaktivita okolí. Na druhé straně v případě druhého bloku je budova a vnitřní zařízení u bazénu nepoškozeno a tím i neexistuje velký tlak na co nejrychlejší jeho vyklizení. Stav okolí bazénu u prvního bloku měl prozkoumat balón, který byl vypuštěn z nižších pater a měl pomocí svých kamer nahlédnout do patra s bazénem. Bohužel však nevystoupal do potřebné výšky a tak mohl prozkoumat jen stav pater pod ním.

 

Zvětšit obrázek
Vytažení jednoho z čerstvých článků z bazénu čtvrtého reaktoru (zdroj TEPCO).


Velmi důležitým úkolem je dořešení problémů s manipulací a čištěním radioaktivní vody. Jedním z nejvýznamnějších kroků tímto směrem je instalace dekontaminačního zařízení, které dokáže odstraňovat velice široké spektrum různých radionuklidů. U 62 z nich, například u stroncia či kobaltu, dokáže snížit jejich úroveň na velmi nízké hodnoty pod hygienickými limity. Vody, která je skladována po čištění od části radioaktivity spojené hlavně s cesiem, je v různých zásobnících v areálu elektrárny více než 170 000 tun a její množství stále roste, zhruba o 400 tun denně. Proto je tak důležité ji dočistit do takové míry, aby přestala její radioaktivita představovat riziko pro životní prostředí.

 Důležité je také udržovat dostatečnou kapacitu nádrží, ta je v současnosti 220 000 tun vody. A budují se další. Velkou část vody, která se musí z budov odčerpávat, tvoří podzemní voda pronikající do budov. Proto se instalují zařízení, ktera by podzemní vodu odčerpávala do moře a snižováním její hladiny kleslo pronikání do budov.


 


 

Zvětšit obrázek
Kontrola a zkoumání palivových článků vytažených z bazénu čtvrtého bloku (zdroj TEPCO).

Situace v zasažených oblastech

Největším pokrokem v této oblasti je otevření šesti z jedenácti samosprávných celků, které byly celé nebo částečně zasaženy evakuací. Byly u nich stanoveny priority pro dekontaminaci a rekonstrukci a začíná návrat jejich obyvatel. V minulém článku jsme popisovali otevření větší části vesnice Iitate, která sice leží za hranicemi zakázané zóny, ale kvůli silnému zasažení radioaktivním spadem musela být také evakuována. Jako zatím poslední se v polovině srpna otevřelo město Naraha. Protože právě v té době je v Japonsku tradiční vzpomínání na předky, mohli obyvatelé Narahy využít příležitosti a poprvé od havárie navštívit jejich hroby. Díky otevření Narahy se hranice zakázané zóny i na jihu posunula do blízkosti až téměř 10 km k elektrárně. Zhruba ve stejné vzdálenosti je od otevření evakuovaných částí města Minami Soma hranice zakázané zóny také na severu.

 
Připomeňme si, že různými omezeními a evakuací bylo zasaženo dvanáct samosprávných celků. Území dotčená opatřeními, která vešla v platnost po havárii v Jaderné elektrárně Fukušima I, byla trojího druhu. U prvních se jednalo o oblasti do vzdálenosti 20 km od elektrárny. Tam bylo obyvatelstvo evakuováno a do oblasti byl vyhlášen zákaz vstupu. V této oblasti žilo zhruba 78 tisíc obyvatel. Dalšími oblastmi se staly území za hranicí 20 km od elektrárny, která byla přesto zasažena intenzivním radioaktivním spadem. Tam byla vyhlášena postupná evakuace a zhruba 10 tisíc obyvatel muselo opustit své domovy. Tedy dohromady se nucená evakuace týkala zhruba 88 000 lidí.

Zvětšit obrázek
Celkový pohled na bazén s vyhořelým palivem třetího bloku Jaderné elektrárny Fukušima I (zdroj TEPCO).

V zóně mezi dvacátým a třicátým kilometrem od elektrárny byla vyhlášena pohotovostní zóna, kde museli být obyvatelé připraveni k okamžité evakuaci, zavřely se tam školy, kulturní a velká zdravotní zařízení. Tato oblast měla před havárií zhruba 58 tisíc obyvatel. Z nich se velká část kvůli zmíněným omezením a vzniklým náročným podmínkám evakuovala dobrovolně. Omezení v této oblasti byla odvolána v září minulého roku po stabilizaci situace ve Fukušimě I a v tomto školním roce už došlo i k otevření alespoň části školských zařízení v ní.  Školy byly předtím intenzivně dekontaminovány tak, aby dávkový příkon při pobytu v nich nemohl vést za rok k hodnotě dávky 1 mSv. Lidé, kteří se odtud evakuovali, se vrací postupně a postupná je i obnova infrastruktury. Město Hirono leželo jen v této oblasti, takže bylo první, které mohlo odvolat všechna omezující opatření na svém území. I po otevření zdravotnických, školských a dalších veřejných zařízení probíhá návrat pomalu. To například ukazuje i fakt, že v zahájeném školním roce, který je první v tomto městě po havárii, se z původních 518 dětí na jeho počátku vrátilo do znovuotevřených místních škol pouze 98 žáků. Tedy zhruba 18 %.

 

Zvětšit obrázek
Pohled do bazénu s vyhořelým palivem třetího bloku Jaderné elektrárny Fukušima I. Je vidět změť trosek, které do bazénu popadaly. (Zdraoj TEPCO).


Zůstalo tak jedenáct samosprávných oblastí, které částečně nebo úplně spadaly do zakázané nebo evakuované zóny. Z nich jsou už otevřena města Minami Soma, Tamura, kde se dekontaminace rozjela nejlépe, a již zmíněná Naraha a vesnice Kawauchi  a Iitate. Ostatní začaly s předběžnými pracemi a přípravou k otevření. Nemají však zatím dokončené rozdělení území do kategorií podle stupně zamoření a plán dekontaminace a rekonstrukce.


Území v znovu otevřených evakuovaných zónách se rozdělují podle radiace na tři typy. První jsou taková, kde je roční dávka menší než 20 mSv. Tam se mohou začít lidé vracet a zároveň zde probíhá intenzivní dekontaminace, která má tuto dávku postupně snížit na 1 mSv. Hlavní důraz je kladen na místa, kde se pohybují děti. Druhým typem území jsou místa, kde je roční dávka mezi 20 až 50 mSv. Tam se bude provádět intenzivní dekontaminace, aby se do dvou let dostala roční dávka pod hodnotu 20 mSv a obyvatelé se mohli začít vracet. A třetí nejsilněji zasažené oblasti s roční dávkou nad 50 mSv zůstanou dlouhodobě uzavřené a intenzivní metody dekontaminace, které by je vyčistily, se teprve hledají.

 

 

Zvětšit obrázek
Rozložení radiace v zasažených oblastech okolo jaderné elektrárny Fukušima I měřené v říjnu a listopadu minulého roku. Odstupňovanou šedí jsou vyznačeny oblasti s různým stupněm zamoření. Nejsvětlejší odstín šedé je radiace v místě, která vede k celoroční dávce mezi 10 až 20 mSv za rok, středně tmavá šeď je u oblastí, jejichž radiace vede k celoroční dávce mezi 20 až 50 mSv, a téměř černá barva pak u oblastí, kde roční dávka překračuje 50 mSv. Čerchovaná čára ohraničuje dvacetikilometrovou zakázanou zónu, přerušovaná čára pak ohraničuje oblast doporučené evakuace. Evakuovány byly také domy v oblasti Date, kde předpokládaná roční dávka překročila 20 mSv.


Nejdále jsou s přípravou plánů na následující léta ve vesnici Katsurao a městě Kawamata. Samospráva města Tomioka zpočátku odmítala připravit návrh rozdělení území města na tři kategorie a požadovala současným návratem obyvatel do celého města. Hlavně z důvodu, že podle rozdělení a stanoveného data možného návratu by se stanovovaly kompenzace obyvatel za škody. Náhrady pro osoby, které by se mohly vrátit dříve, by byly menší. Po ujištění vlády, že stanovení doby návratu obyvatel je na rozhodnutí samosprávy bez ohledu na to, jak bude území do tří zmíněných kategorií rozděleno, samospráva v červenci rozhodla, že rozdělení příjme a plán návratu vypracuje do konce roku.
Zbývající samosprávné celky už měly silně zasaženou většinu své rozlohy a jejich dekontaminace bude dost náročná. První z těchto tak silně zasažených měst, které rozhodlo o svém osudu na nejbližších pět let, je město Okuma. Tam do třetí kategorie s radiací vedoucí k dávce větší než 50 mSv za rok patří 96 % území. V pátek 21. září tak bylo na městském shromáždění rozhodnuto o tom, že v následujících pěti letech nebude zahájen návrat lidí do města. Městské úřady, školy a další veřejná zařízení budou postavena či zřízeny mimo původní areál města. Počet obyvatel, který žil ve městě v roce 2010, byl okolo 11 500. Starosta Toshitsuna Watanabe se bude snažit udržet komunitu a během následujících pěti let obnovit životní podmínky v Okumě.

 


 Podobně na tom nejspíše bude i město Namie, které mělo zhruba 22 000 obyvatel a bylo také velmi silně zasaženo. Nejhůře je na tom však město Futaba, které mělo 7400 obyvatel. To přiléhá k elektrárně ve směru, kam šlo maximum radioaktivního spadu. Tam se zatím nezačalo ani s přípravnými pracemi pro vytvoření plánu dalšího vývoje i proto, že 90 % domů ve městě bylo poničeno při cunami. Cunami zničilo část domů i v již zmíněných městech Okuma a Namie. Tam by se lidé těžko mohli vrátit i v případě, že by radiace byla nízká.

 


 

Zvětšit obrázek
Současný pohled na čtvrtý blok, který je v popředí napravo a u něhož jsou už zbytky zničené horní části budovy odstraněny, a třetí blok uprostřed vzadu. Ten má stále značnou část zničené horní části budovy a na odstranění jejích trosek se pracuje. Zároveň je však vidět začínající stavba budovy, která třetí blok zakryje a nahradí zničenou horní část. (Zdroj TEPCO).

Důležitou podmínkou pro odstartování intenzivní dekontaminace je i nalezení prostor pro úložiště radioaktivního odpadu, který se při dekontaminaci nashromáždí. I vybudování těchto úložišť je podmínkou pro otevření evakuovaných oblastí. Již otevřené oblasti, kde se rozběhla s plnou intenzitou dekontaminace, už prostory pro tato úložiště mají vybrány. Celkově je však diskuze okolo umístění úložišť zatím tou nejnáročnější úlohou.


Rekonstrukční práce se v znovu otevřených územích první dva roky budou soustřeďovat hlavně na již mnohokrát zmiňovanou dekontaminaci, na obnovu vodovodní a kanalizační sítě, na opětné zprovoznění elektrické sítě a dalších potřebných infrastruktur včetně veřejných služeb, jako jsou třeba úřední správa, zdravotnictví či zajištění bezpečnosti. V té době zde bude nabídka práce hlavně v uvedených oblastech a také při dekontaminaci a likvidaci Jaderné elektrárny Fukušima I. V následujících pěti letech by měla proběhnout celková revitalizace a úplná obnova normálního fungování oblastí, například veřejné dopravní infrastruktury v normálním režimu, obchodních sítí a budování drobného průmyslu pro zajištění nabídky pracovních míst a stabilní existence komunity v oblasti. Poslední etapou vládního programu vytvářeného v součinnosti s místními komunitami by pak měl být desetiletý program budování moderního průmyslu soustředěného na zdravotní techniku a obnovitelné zdroje. Ten by měl přilákat do oblasti mladé lidi.

 


Kromě zmíněných jedenáctí samosprávných celků probíhají dekontaminační práce ještě ve sto čtyřech dalších samosprávných celcích, čtyřicet z nich je v prefektuře Fukušima a zbývající v sousedních prefekturách. Tam nebyla kontaminace taková, aby byla nutná evakuace, ale roční dávka překračovala hodnotu 1 mSv. Opatření mají snížit roční dávku pod tuto hodnotu.

Zvětšit obrázek
Budování dekontaminačního zařízení, které dokáže odstranit většinu radionuklidů z čištěné vody (zdroj TEPCO).

Japonská vláda také mohla přistoupit ke zmenšení velikosti mořské části zakázané zóny v okolí Jaderné elektrárny Fukušima I. Zatím se lodě nesměly přiblížit do vzdálenosti menší než 20 km od elektrárny. Nyní bude zakázaná zóna jen do vzdálenosti 5 km. Lodě se zatím zóně musely vyhýbat a prodlužovalo jim to cestu z jihu na sever. Radioaktivita je v moři už dostatečně dlouho nízká a hluboko pod bezpečnostními limity. Dlouhodobé měření radioaktivity v moři a na pobřeží ukázala, že je možné otevřít po vyčištění od následků cunami pláže v Iwaki ke koupání. Ty jsou zhruba 30 km na jih od Jaderné elektrárny Fukušima I.

Rybáři zahájili po testovacích výlovech a kontrolách lov mořských plodů v okolí prefektury Fukušima v červnu. Zatím jde o lov ve vzdálenostech větších než 50 km a pouze omezený počet druhů ryb, sépií a chobotnic. Veškerý úlovek je testován na radioaktivitu několikrát rybáři i obchodníky. Radioaktivita překračující zdravotní limity nebyla zjištěna. Zatím své úlovky prodávali na trzích ve Fukušimě a prodej byl úspěšný. Nyní začínají dodávat na trhy v Tokiu a čekají na odezvu zákazníků. Ta může být jiná než ve Fukušimě, kde může působit i jistý patriotismus a také větší zkušenost s měřením a testováním radioaktivity. Radioaktivita překračující zdravotní limity byla u některých druhů ryb nalezena pouze při testovacím sběru vzorků v bezprostřední blízkosti elektrárny, ve vzdálenosti pár kilometrů. Jedná se o druhy, které rybáři z prefektury Fukušima nyní neloví.

 


 

Zvětšit obrázek
Instalace nového dekontaminačního zařízení, které dokáže odstraňovat více radioaktivních prvků (zdroj TEPCO).

Pečlivou kontrolou procházejí všechny zemědělské produkty vypěstované v prefektuře Fukušima i prefekturách sousedních. Ovoce a jiné produkty se začínají vyvážet i do zahraničí, speciálně třeba do Thajska. Minulý měsíc byla skupina thajských dovozců přímo v sadech ve Fukušimě, aby se přesvědčili, jak pečlivá je kontrola. Začala sklizeň rýže, takže první pytle z prefektury Fukušima začaly přicházet koncem srpna po pečlivé kontrole na trh. První byla rýže z města Nihonmatsu. Celkově by se letos mělo prefektuře sklidit 360 000 tun rýže a všechna bude důkladně proměřena. V nově otevřených oblastech zakázané zóny vesnice Kawauchi probíhala dekontaminace rýžových polí a v následujících letech tam budou probíhat pečlivě sledované zkušební testování pěstování rýže na dekontaminovaných polích.
Důležitým úkolem je i sledování zdravotního stavu obyvatelstva a životního prostředí v zasažených zónách. V cyklu už se psalo o rozsáhlém lékařském vyšetření štítné žlázy u 38 000 dětí ze zasažených oblastí. U žádného dítěte nebyla nalezena rakovina. Nepravidelnosti se objevily u 36 %. Podle názoru odborníků se však jedná o normální stav, který se vyskytuje u zdravých dětí a nesouvisí s radioaktivitou. Pro uklidnění veřejnosti se chystá provedení stejného průzkumu u zhruba 4500 dětí z oblastí, které jsou mimo prefekturu Fukušima v místech, kde žádná radioaktivita z havárie nebyla. 

Zároveň se připravují dlouhodobé výzkumné programy sledující zdravotní stav obyvatelstva, které umožní provést případně protiopatření proti zjištěným zdravotním potížím. Stejně tak se plánují programy pečlivého sledování lesní zvířeny a dalších prvků životního prostředí. Měly by být dlouhodobé, nejméně padesát let.

 

 

Zvětšit obrázek
Průzkumný balón vypuštěný v prvním bloku pro zjištění stavu v horních patrech jeho budovy, kde se také nachází bazén s vyhořelým palivem (zdroj TEPCO).

Jaderná energetika v Japonsku

V současné době běží v Japonsku pouze dva reaktory. O spouštění třetího a čtvrtého reaktoru Jaderné elektrárny Ohi se psalo v předchozím přehledu. U dalších jaderných bloků zatím probíhají úpravy, které mají zvýšit odolnost proti zemětřesení a cunami. Dalším krokem je posouzení všech bezpečnostních opatření a toho, zda jaderný blok splňuje všechny podmínky nutné k spolehlivému provozování.

 

Zatím nejdále v procesu posouzení bezpečnosti a splnění podmínek nutných pro opětné spuštění je třetí reaktor Jaderné elektrárny Ikata. U něj už první z původních jaderných regulačních úřadů NISA (Nuclear and Industrial Safety Agency), který byl pod Ministerstvem průmyslu, poslal zhodnocení druhému původnímu úřadu NSC (Nuclear Safety Commission), který byl napojen na japonskou vládu. Šest bloků bylo posouzeno úřadem NISA, jedná se o bloky Tomari 1 a 2, Sendai 1 a 2 a Takahama 3 a 4. Dalších 21 bloků pak zaslalo výsledky svých stress testů a učiněných opatření, ale ty zatím úřadem nebyly posuzovány.

 


 

Zvětšit obrázek
Fotografie pořízená pomocí balónového průzkumu horních pater budovy prvního reaktoru (zdroj TEPCO).

Celý proces se protahuje u řady elektráren náročnými úpravami pro zvýšení odolnosti proti cunami, ale k zdržení došlo i při procesu rušení starých jaderných regulačních úřadů NISA a NSC a zřizování jednoho nového s větší nezávislostí na jaderném průmyslu. To je jeden z kroků, který vychází z analýzy příčin vedoucích k havárii v Jaderné elektrárně Fukušima I. Dne 19. září tak zahájil činnost nový jaderný regulační úřad NRA (Nuclear Regulation Authority), do jehož čela byl jmenován Shunichi Tanaka. Pomáhat mu bude tým, ve kterém je seismolog i odborník na jaderné reaktory. Prvním krokem jeho pracovníků byla návštěva Jaderné elektrárny Fukušima I. Úřad by měl postupně vytvořit systém, který povede k bezpečné jaderné energetice a také pomůže znovu získat důvěru veřejnosti. Komise nyní bude muset nastavit pravidla, která musí splnit jaderné elektrárny, aby byly schváleny pro bezpečný provoz. Jedním z kroků, který bude muset také řešit, je otázka, zda bude povolen provoz reaktorů starších čtyřiceti let nebo budou tato zařízení uzavřena a zlikvidována. V současné situaci se jedná o tři reaktory, kterými jsou první dva bloky s výkonem 320 a 470 MW v Jaderné elektrárně Mihama a první blok o výkonu 357 MW v Jaderné elektrárně Tsuruga. U těchto bloků se navíc diskutuje riziko blízkých aktivních seismických poruch. Studium různých geologických zlomů z hlediska toho, zda jsou aktivní, je důležitým předpokladem posouzení bezpečnosti budoucího provozu a možnosti povolení opětného spuštění u řady elektráren. V rámci tohoto zkoumání se předpokládá i provedení řady vrtů v okolí elektráren.


Jedním z důležitých kroků, které by měly přispět k bezpečnosti jaderné energetiky, je formování zhruba stočlenného speciálního týmu připraveného řešit krizové situace na jaderných blocích. Bude mít veškeré vybavení, včetně robotů a prostředků rychlé přepravy, aby se vypořádal s událostmi podobnými těm, které nastaly ve Fukušimě I kdekoliv v Japonsku.

 


 

Zvětšit obrázek
Fotografie pořízená pomocí balónového průzkumu horních pater budovy prvního reaktoru (zdroj TEPCO).

V současné době také probíhá formování budoucí japonské energetické koncepce. Je jasné, že v ní bude snaha o maximální snížení podílu jaderné energetiky a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů. Předběžný návrh této energetické koncepce předpokládal uzavření všech jaderných elektráren do roku 2040. Předpokládalo se provozování reaktorů ne déle než 40 let a jen v případě, že budou jaderným regulačním úřadem NRA shledány bezpečnými. Nebudou se stavět nové reaktory. Jaderné elektrárny budou provozovány jen do doby, než se je podaří nahradit jinými zdroji. Velmi silný vliv na rozhodování politiků má veřejnost, která má celkem přirozeně z jaderné energetiky obavy. Navíc je bombardována prohlášeními různých zelených aktivistických skupin, že Japonsko jádro nepotřebuje, že je rychle nahradí obnovitelné zdroje. Podle průzkumů veřejného mínění si tak polovina Japonců přeje úplné odstoupení od jádra. Řada politiků si uvědomuje, že Japonsko, pokud chce zůstat vyspělou zemí s konkurenceschopnou ekonomikou a vysokou životní úrovní, se bez jaderných elektráren neobejde. Politikům však jde o zvolení a volby budou již brzo. A v tom případě se nepříjemné pravdy říkají jen těžko. Hlavně v situaci častých protijaderných demonstrací.

 


 

Zvětšit obrázek
Členové nového jaderného regulačního úřadu NRA navštívili areál Jaderné elektrárny Fukušima I (zdroj TEPCO).

Výsledná vládou předložená koncepce je tak balancováním mezi realitou a splněním nereálných přání veřejnosti. Vláda se tak hlavně snaží o to, aby se neudělaly nevratné kroky znamenající značné ohrožení. Výsledek je tak takový, že pochopitelně neuspokojí protijaderné aktivisty ale ani úplně neodpovídá reálným možnostem. Vládní návrh tak sice předpokládá, že se nebudou stavět nové reaktory, ale ty, které se začaly stavět v prefekturách Shimane a Aomori, mohou být v případě jejich kladného posouzení novým regulačním úřadem dokončeny. Deklaruje snahu o odstoupení od jádra, ale zároveň nestanovuje pro dosažení stavu bez jaderné energie pevné datum. Zastavuje vývoj rychlých množivých reaktorů, ale umožňuje využívání reaktoru v Monju pro hledání cest k transmutaci a likvidaci jaderného odpadu. Pokračovat bude taky recyklace vyhořelého jaderného paliva v podniku Rokkasho nacházejícím se v prefektuře Aomori. Je to dáno i tím, že její představitelé dovolili dovážet a skladovat vyhořelé jaderné palivo na svém území jen v případě, že bude recyklováno a nezůstane u nich. Pokud by se projekt recyklace zrušil, trvají na okamžitém jeho odvozu z území prefektury. Hlavně z důvodů, že Japonsko veškerá fosilní paliva dováží a jeho možnosti pro využívání obnovitelných zdrojů jsou dost omezené, snaží se vláda o udržení flexibility koncepce a o zachování možnosti využívání jaderné energie v případě, že se optimistické vize o možnostech obnovitelných zdrojů nevyplní.

V Japonsku v každém případě dojde k vzrůstu produkce emisí a země již oželela všechny své minulé značně ambiciózní cíle pro snížení emisí oxidu uhličitého. Potvrzuje to i výsledek emisí tohoto plynu vykázáný devíti japonskými energetickými společnostmi v dvanácti měsících do konce června tohoto roku. Vyprodukovaly 430 milionů tun oxidu uhličitého, což je o 17 % než kolik měly v předchozím ročním období.  A to v situaci, kdy po značnou část tohoto roku byla řada jaderných reaktorů v provozu a zároveň se tlačilo na maximální úspory. Jen připomínám, že původní plán Japonska byl, právě hlavně pomocí jaderné energetiky, zredukovat emise oxidu uhličitého o 20 % oproti stavu v roce 1990.

 


 

Zvětšit obrázek
Sejmutí víka tlakové nádoby čtvrtého reaktoru Jaderné elektrárny Fukušima II (zdroj TEPCO).

Jedním z největších problémů, ke kterým odstavení jaderných bloků v Japonsku vede, je vysoká cena elektřiny z dováženého uhlí, plynu a nafty. Kromě přímých sociálních dopadů na obyvatelstvo se také dramaticky zhoršuje konkurenceschopnost japonské výroby. To je vzhledem k blízkosti Číny, Jižní Koreje a dalších rychle se rozvíjejících států ještě větší problém než v Evropě. Japonsko tak hledá každou možnost, jak tyto náklady snížit. Pracuje se na dovozu zkapalněného břidlicového plynu se Spojených států, jehož cena by byla o 40 % menší než cena plynu dováženého z jiných oblastí. Připravují se podmínky ve Spojených státech a dovoz by mohl být zahájen v roce 2017.  

Opětné spuštění jaderných bloků je důležité nejen pro Japonsko, ale i pro elektrárenské společnosti a hlavně pro společnost TEPCO, která potřebuje finance na likvidaci havárie Jaderné elektrárny Fukušima I i výplatu odškodnění škod při havárii vzniklých. V tomto případě bude velice těžké získat důvěru veřejnosti a komunit v okolí elektrárny. To je důvod, proč společnost TEPCO připravuje jmenování nezávislého panelu, který bude posuzovat podmínky pro obnovení provozu v elektrárně  Kashiwazaki-Kariwa. Měli by v něm být i zahraniční odborníci. V elektrárně se provádí řada opatření proti zemětřesení a cunami, které zvýší bezpečnost provozu. Ještě náročnější bude situace s akceptací veřejnosti případné obnovy provozu Jaderné elektrárny Fukušima II. Tam po celkové rekonstrukci následků cunami, tedy například obnovy zaplavené elektroinstalace nebo pump mořské vody, se začala kontrola vnitřku reaktorů. V rámci toho byla začátkem září sejmuta horní část reaktorové nádoby u čtvrtého reaktoru.

 


 

Zvětšit obrázek
U druhého bloku Jaderné elektrárny Taishan byl uzavřen kontejnment kopulí (zdroj AREVA).

Jaderná energetika ve světě

Ve světě se v rozvíjejících se zemích po zdržení a novém posuzování bezpečnosti jaderné energetiky na základě poznatků z havárie ve Fukušimě I znovu rozběhla výstavba jaderných bloků. V Číně zaznamenaly důležité milníky ve stavbě bloků generace III+. Firma AREVA, která staví dva bloky EPR v Jaderné elektrárně Taishan, uzavřela v polovině září kontejnment druhého reaktoru kopulí. Přitom se použil největší jeřáb na světě, který zvedl kopuli o průměru 47 m a s hmotností 231 tun do výšky 67 m a posadil ji na 44 m vysokou budovu kontejnmentu reaktoru. Nyní se kopule vzduchotěsně propojí s tělem kontejnmentu a poté se musí vybudovat její betonová vrstva, která spolyká 7000 tun betonu. U prvního bloku se podobná operace dokončila již v říjnu 2011, nyní už je od června uvnitř reaktorová nádoba a postupně se v současné době instalují parogenerátory. Ke spuštění prvního bloku by mělo dojít v roce 2013 a druhého v roce 2014. Pro nás je zajímavé, že značnou část vnitřního zařízení reaktorové nádoby dodává plzeňská Škoda JS. Výstavba dalších dvou EPR bloků by měla být v této elektrárně zahájena v roce 2015.

V Jaderné elektrárně Olkiluoto se v srpnu dokončily a zprovoznily tunely ve skále, kterými se přivádí mořská voda určená k chlazení budovaného třetího bloku a pak následně vypouští zase do moře. Při provozu bude potřeba k chlazení zhruba 53 m3 mořské vody za sekundu.  Jedná se o důležitý milník při dokončování tohoto EPR reaktoru.

 

Zvětšit obrázek
U druhého bloku Jaderné elektrárny Taishan byl uzavřen kontejnment kopulí (zdroj AREVA).


Velmi intenzivně probíhá také stavba dvou bloků AP1000 v čínské jaderné elektrárně Sanmen, kde se také instalovaly důležité komponenty kontejnmentu. Jejich výstavba pokračuje velmi dobře, od března už je k elektrárně přivedena elektrická síť a testují se elektrické systémy. Vyrobeny jsou už i palivové články a další důležité komponenty. Spuštění prvního reaktoru se očekává v roce 2013 a druhého v roce 2015. Dobře probíhá i stavba stejných bloků v americké elektrárně Vogtle. Tam se zatím budují dolní části kontejnmentu u obou reaktorů (třetí a čtvrtý blok této elektrárny). I v tomto případě se tyto stavby velmi pečlivě sledují i u nás. Jak EPR tak AP1000 patří k reaktorům, mezi kterými vybírá ČEZ pro dostavbu Temelína.

 

V Indii je milníkem zavážení paliva do prvního bloku Jaderné elektrárny Kundakulam. Jedná se o ruský reaktor VVER 1000 podobného, ale vylepšeného typu, jaký je provozován v Temelíně. Kvůli protestům protijaderných aktivistů se jeho spouštění zdrželo o více než půl roku. Po dvou velkých výpadcích proudu, které však nedávno nastaly a měly velmi velké dopady nejen na indickou ekonomiku, se však nejspíše bude vláda snažit oba bloky v Kundakulamu spustit co nejdříve.

 

 

Zvětšit obrázek
Ústí kanálu přivádějící mořskou vodu určenou k chlazení třetího bloku Jaderné elektrárny Olkiluoto (zdroj TVO).

Úspěšně pokračuje i výstavba rychlého reaktoru v Kalpakkamu. Do konce roku by měly být dokončeny všechny mechanické práce. Připravují se i palivové články. V nich se bude požívat jako palivo i plutonium v podobě MOX. Kromě palivových článků, kterých bude 181, bude ve vnějších částech aktivní zóny množící blanket. V něm bude 120 souborů s ochuzeným uranem, ve kterých se bude uran 238 záchytem neutronů přeměňovat na plutonium.

 

I z těchto několika zpráv je vidět, že hlavně rozvíjející se země jako je Čína a Indie, které trpí nedostatkem zdrojů elektrické energie, stále na rozvoj jaderné energetiky spoléhají. S největší pravděpodobností se ani rozvoj energetiky v Evropě bez jaderných zdrojů neobejde, hlavně pokud je potřeba opravdu snížit využívání fosilních zdrojů. Je to vidět i z průběhu německé zelené revoluce (viz podrobnější rozbor).  Čína, Indie a Jižní Korea se dostávají pomalu do čela nejen ve výrobě, ale také v technologickém rozvoji. V jaderné energetice to ukazuje rozvoj vlastních typů moderních reaktorů, ale zvláště vývoj rychlých množivých reaktorů a dalších oblastí výzkumu pokročilých jaderných technologií. Německá cesta v energetice patří k těm nejnákladnějším, a pokud přistoupíme na energetickou koncepci Greenpeace Energetická Revoluce, dostaneme se do stejných problémů (podrobný rozbor zde ) Může se tak stát, že ztrátou technologického předstihu, velmi drahou elektrickou energií a drahou pracovní silou ztratí Evropa úplně konkurenceschopnost vůči zmiňovaným zemím. A totéž platí i pro Japonsko.


Autor: Vladimír Wagner
Datum:25.09.2012 10:33