V laboratorních experimentech vědci zjistili, že nikotin potlačuje aktivaci mozkových imunitních buněk – mikroglií. Chronická aktivace mikroglií je známka zánětu mozku. Vznik zánětu je základním krokem, po němž následuje další odumírání nervových buněk. Vědci zjistili, že nikotin může těmto zlým následkům do určité míry zabránit. Umí se navázat na specifické místo, kterým je jeden z typů acetylcholinového receptoru, označeného jako alfa-7. Tak nikotin zablokuje počínající aktivaci imunitních buněk – mikroglií.
Univerzitní neurolog R. Douglas Shytle, vedoucí výzkumného týmu, je přesvědčen, že právě tato schopnost zablokovat mikroglie před jejich zhoubnou aktivací, může být tím žádoucím vedlejším účinkem, kterým nikotin mozek ochraňuje.
Uvedené zjištění otevírá neurologům novou cestu k pochopení degenerativních procesů, ke kterým dochází například při Alzheimerově chorobě. Odhalením toho, co v mozku nikotin dělá je cesta jak připravit léky, které budou působit stejným způsobem a dokonce bez vedlejších nechtěným účinků.
Chtěný efekt nikotinu spočívá v tom, že napodobuje účinky přenašeče nervových vzruchů acetylcholinu, který je rozhodující pro komunikaci mozkových buněk. Pro Alzheimerovu chorobu je typické, že při ní dochází k velkému úbytku acetylcholinu. Mezi vědci, kteří efekt nikotinu objevili, převládá názor, že nikotin pomáhá chránit mozek tím, že se váže na acetylcholinové receptory, které jsou na konci nervových zakončení. Tato akce nikotinu půsbí podobně, jako když u rádia otočíme potenciometrem a zesílíme zvuk – mozkové buňky zvýší uvolňování molekul nervových přenašečů, kterých se při nemocích jako je Alzheimer a Parkinson nedostává.
Nová studie, o které je zde řeč, ale také ukazuje, že nikotin ochraňuje mozek i jiným než zde zatím naznačeným mechanismem. Jakousi nepřímou cestou, kterou dokáže utlumit přehnanou aktivitu imunitních buněk – mikroglií, které se omylem nasměrovaly k boji proti vlastnímu mozku. Za normálního stavu mikroglie pracují v součinnosti s neurony. Fungují jako jakési úklidové čety, které likvidují nepořádek z přebytečného amyloidu – proteinu, který se v mozku s přibývajícím věkem hromadí. Ukazuje se, že tak jako mikroglie mohou být dobrým pomocníkem, mohou být i zlým pánem, záleží na okolnostech. Těmi okolnostmi jsou signály, které mikroglie dostávají. Shytle pro vysvětlení užívá přirovnání: „ Je to analogické jako s lidmi. Pokud s nimi komunikujete, potom vás chápou a vychází vám vstříc, spolupracují. Když ale s nimi jednat přestanete, je větší šance, že se k vám začnou chovat arogantně. Stejné to je u buněk v mozku“.
Vědci z Floridské univerzity vytvořili hypotézu, že acetylcholin působí jako vnitřní mozková protizánětlivá látka, která zabraňuje mikrogliím, aby napadaly mozek. Tento přenašeč nervových vzruchů pravděpodobně trvale dává imunitnímu systému mozku signál, že všechno je OK, že není třeba se vzrušovat a aktivovat mikroglie. Jakmile neurony, které si spolu za normálních okolností prostřednictvím acetylcholinu stále „povídají“ zemřou, vymizí z prostředí acetylcholin, mikroglie znervózní, stanou se hyperaktivní, agresívní a rozpoutají chronický zánět, který nastartuje destrukci dalších mozkových buněk. V těchto případech zasahuje nikotin, který dokáže imitovat funkci acetylcholinu. To mikroglie zklidní, sebedestrukce mozku se nekoná, nebo se alespoň oddálí.
Nikotin dokáže tlumit nechtěnou aktivaci imunitního obranného aparátu mozku a zmírnit následky chronického zánětu. Karcinogenní látky, vdechované spolu s nikotinem, každoročně u nás vynášejí v 950 000 případech i jiné trumfy…
Pramen: Článek byl připraven podle údajů zveřejněných Výzkumným zdravotním centrem University of South Florida