V době, kdy Egyptu vládl faraón Tutanchamon, patřilo víno k nápoji společenské smetánky. Faraón k ní samozřejmě patřil, a tak si mohl tohoto nápoje dopřávat, co hrdlo ráčí. Nepil jen tak něco. Na džbánech s vínem uváděli tehdejší vinaři nejen, co je uvnitř, ale i „ročník“, původ vína a dokonce i jméno vinaře, z jehož produkce víno pocházelo. Jedno se na staroegyptských džbánech nedočteme. Otázka „červené nebo bílé“ zůstávala dlouho nerozřešena. V posledním čísle vědeckého časopisu Analytical Chemistry ale zveřejnil tým španělských chemiků metodu, která umožňuje rozborem zaschlých usazenin na dně džbánů zjistit barvu vína, které bylo v nádobách skladováno.

Na přítomnost vína se dá usuzovat z přítomnosti stop kyseliny tartarové, která se v přírodě jen zřídka vyskytuje v jiných produktech, než jsou vinné hrozny. Přítomnost červeného vína prozradí stopy barviva malvidinu, které je typické pro mladá červená vína a na Blízkém východě a ve Středomoří jej nenajdeme v jiných ovocných šťávách. S tím, jak víno stárne, se malvidin váže do složitějších komplexů. Podstatou  metody španělských chemiků je velmi šetrný rozklad těchto komplexů a následné uvolnění kyseliny syringové. Vzhledem k tomu, že ze vzácných archeologických památek nelze odebírat velké vzorky, bylo stanovení kyseliny tartarové a syringové technicky dost složité. Ale nakonec se to podařilo. Egyptoložka Maria Rosa Guasch-Janéová  zajistila týmu vedenému analytickou chemičkou Mariou Lamuela-Raventosovou přístup ke džbánům na víno z Tutanchamonovy hrobky uloženým v káhirském Egyptologickém muzeu a v londýnském Britském muzeu a chemici mohli hlásit: „Tutanchamon pil červené!“

Za touto zlatou maskou se skrývala tvář milovníka červeného vína.

Lisování vína ve starém Egyptě.

---

 Pramen: Analytical Chemistry