O.S.E.L. - Gigantická "pampeliška" Mine Kafon
 Gigantická "pampeliška" Mine Kafon
aneb na protipěchotní miny dětskou hračkou


 

Zvětšit obrázek
Jeden z mála kontejnerů, kterému se nepodařilo smrtící sémě zasít. Při profesionálním odminování se náklady na zneškodnění jedné z protipěchotních min počítají na více než tisíc dolarů. (Kredit: E-MINE)


Ottawská úmluva

Zvětšit obrázek
Smrt se skrývá v řadě tvarů a mnohdy i v rádoby potřebných věcičkách. (Kredit: E-MINE)

Úmluva o zákazu použití, uskladňování, výroby a transferu protipěchotních min a o jejich likvidaci,  je dokument, který by měl v budoucnu učinit přítrž utrpení způsobeném protipěchotními minami.
Byla dojednána v Oslu 18. září 1997 a podepisována v Ottawě, v Kanadě. K 1. dubnu 2009 přistoupilo 156 států. Úmluva zakazuje použití, výrobu a transfer protipěchotních min. Nadto všechny přistoupivší státy přijaly, že zničí jak uskladněné, tak položené protipěchotní miny a postarají se o oběti min. Celý text úmluvy je zde.  Pro země, jakou je i Afghanistán, ale přišla úmluva pozdě. Desetiletí válek, zejména invaze 1979-1989, zanechala velkou část země posetou minami a neblahé dědictví si stále vybírá svou daň.

 

Massoud Hassani se narodil v Afghanistánu a vyrůstal v Qasabě, okrajové čtvrti Kabulu. Často si se svými vrstevníky hrával s papírovými hračkami, které jim po zemi poháněl vítr. Soupeřili o to, komu se kulička bude kutálet dál a rychleji. Hráli si v místech obklopených nejen horami, ale i rozlehlými plochami s tabulkami s nápisem „Zaminováno“.  Když, dnes již devětadvacetiletý Afghánec, svůj Mine Kafon - odkvetlé pampelišce podobný výtvor, představoval veřejnosti, musel vysvětlovat, že název je zkratkou slova „kafondan“, což v jeho rodném jazyce znamená "něco, co exploduje".

 

Zvětšit obrázek
Bratři Massoud (vlevo) and Mahmud Hassaniové předvedli svojí „hračku“ na odstraňování min v Eindhovenu 19. prosince 2012. (Kredit: massoudhassani.blogspot)

Papírovou hračkou inspirovaný Kafon tvoří 150 bambusových tyček našroubovaných do centrálního kovového středu koule. Na konci každé hůlky je jakési „chodidlo“ tvořené plastovým diskem. Spojení s bambusovou tyčkou mu zajišťují gumové krytky, původně určené k ochraně kloubových hnacích hřídelů u automobilů před prachem.  Lehká konstrukce dovoluje, aby závany větru jí zajistily potulování krajinou sem a tam. Všude, kam svými umělohmotnými disky tato koule „šlápne“, případné protipěchotní miny odpálí. Jedna exploze obvykle konstrukci neuškodí a tak její koulení krajinou pokračuje.  Potulky Kafonu většinou končí až při třetím či čtvrtém výbuchu. I pak lze polámané bambusové nohy vyšroubovat, nahradit novými a čičtění krajiny může pokračovat.     

   Výtvor nyní prochází testovací fází v níž se ověřuje, zda kontakt plastové nohy se zemí je schopen aktivovat všechny miny. Část testů již proběhla za pomoci holandské armády a testy v Maroku prováděné v prostředí podobném tomu v Afghanistánu, jsou slibné.

 

 

Zvětšit obrázek
Miny nerozlišují mezi vojákem a civilistou. (Kredit: Coordination Centre of Afghanistan – MACCA).

Zdá se, že bratři Hassaniové nebudou mít o sponzory nouzi a že se jim podaří vybrat 123 000 euro aby v polovině letošního roku mohli své výtvory dopravit do své rodné vlasti a testovat je v ostrém nasazení. Massoud z vlasti útekl v roce 1998, poté, co se v Kábulu dostal k moci Taliban. Jeho bratr Mahmud o dva roky později, strastiplnou cestou přes Pákistán a Uzbekistán až do Holandska, které oběma poskytlo azyl a nizozemské občanství absolvoval také. Letos to bude poprvé, co se dostanou domů a budou moci přispět k obnově své země. 

 

Zvětšit obrázek
Jeden Mine Kafon přijde na 40 dolarů a sloužit přestává většinou až po čtvrté explozi. (Kredit: massoudhassani.blogspot) https://massoudhassani.blogspot.cz/


Kafon sice nemá aktivní pohon, ale může být vybaven GPS čipem a lze tak jeho cestování sledovat přes satelit. Na obrazovce počítače lze i s odstupem času vykreslit části území, které již zvládl pobrázdit a vyčistit a nebo zda se mu podařilo někde „zaseknout“ a úkol nesplnil. I kdyby kafony Hassaniů nepracovaly bezchybně, představují jen zlomek nákladů, které vyžadují jiné způsoby odminování a na něž se prostředky nedostávají.  Afghánistán stále patří k nejzaminovanějším zemím světa a to přesto, že od roku 1989 zde již zneškodnili kolem 650 tisíc nášlapných,  27 tisíc  protitankových min a více než 15 milionů dalších kusů nevybuchlé munice. Podle vyjádření Koordinačního centra Afghánistánu (Macca)zabývajícího se odminováním a financovaného OSN, existuje v této zemi ještě  5 233 "pásem ohrožení". Celkem je stále zaminováno 588 kilometrů čtverečních a v ohrožení je více než  750 000 lidí. V loňském roce výbuchy nastražených zbraní zabily nebo vážně zranily nejméně 812 osob, přičemž více než polovinu obětí tvořily děti. Odhaduje se, že nápad by měl zachránit tisíce lidských životů. Bratři proto chtějí obří pampelišky vypustit do krajiny co nejrychleji a přispět k tomu, aby se již neopakovaly tragedie, kterých byli jako děti sami svědky, ani takové, jako ta mediálně známá ze 17.  prosince, kdy skupinka deseti afghánských dívek sbírala dřevo, a jedna z nich neopatrně sekerkou zavadila o nástražné čidlo.
Pokud se vynález osvědčí, budou obří pampelišky k vidění nejen na záběrech z Afghanistánu, zaminovaných míst je víc než dost i jinde.

 

Prameny:
 https://www.apminebanconvention.org/
https://massoudhassani.blogspot.cz/
 https://phys.org/news/2013-01-toys-giant-dandelion-anti-mine-device.html




Autor: Josef Pazdera
Datum:04.01.2013 18:20