Superpočítač Sequoia od IBM, který běží v kalifornské Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL), je podle údajů hodnocení projektu TOP500 z listopadu 2012 momentálně druhým nejvýkonnějším počítačem na světě. Vlastně od léta 2012 tento prestižní žebříček vedl, ale teď jej sesadil jiný americký stroj Titan, uvedený nedávno do provozu v Oak Ridge National Laboratory, Tennessee. Počítač Sequoia se s takřka 1,6 miliony výpočetních jader a s operační pamětí kolem 1,6 PB stal prvním, který překonal magickou hranici 1 milionu zapojených jader. Postavili ho pro vládní agenturu jaderné bezpečnosti National Nuclear Security Administration (NNSA), v rámci iniciativy Advanced Simulation and Computing Program, která si klade za cíl pečovat o jaderný arzenál Spojených států při moratoriu na testy jaderných zbraní. Sequoia je tudíž postavený pro simulace jaderných zbraní, zároveň je ale k dispozici i pro jiné, rozličné směry výzkumu, od astrofyzikálních simulací až po analýzy genomů.
Nedávno ho využili vědci z Centra pro výzkum turbulence (CTR) na Stanfordu, kteří s jeho brutální výpočetní kapacitou vyzvali palčivý problém ze sféry výpočetní dynamiky tekutin. Pokusili se předpovědět hluk vytvářený nadzvukovým proudovým motorem. Právě burácení proudových motorů při startu a přistání patří k nejhlasitějším zvukům, které teď běžně produkuje lidská civilizace. Strašlivým hlukem trpí především pozemní personál letišť, i přes nejsofistikovanější pomůcky na ochranu sluchu, a pak také majitelé nemovitostí v okolí, kteří prakticky neustále v této věci vyvíjejí tlak na provozovatele letišť i příslušné úředníky. Proto se konstruktéři nových leteckých motorů v posledních letech zaměřují právě na problém hlučnosti a rádi k tomu využívají služeb superpočítačů.
Výpočetní dynamika tekutin (Computational fluid dynamics, CFD) je v případě proudových motorů tak nesmírně komplexní, že její dostatečně věrné a rychlé simulace jsou možné až teď, po nástupu superpočítačů s milionem výpočetních jader. Analýza hluku nadzvukových motorů ale byla velmi přínosná i pro operátory superpočítače Sequoia. Simulace byly tak náročné, že vyžadovaly perfektní souhru mezi výpočty, pamětí a hlavně v komunikaci jednotlivých součástí Sequoi. Superpočítač obstál a Joseph Nichols z Centra pro výzkum turbulence si pochvaluje jeho úžasnou výpočetní sílu. Podle něj přesahuje minimálně o řád výkon počítačů při předchozích rekordních simulacích v jejich instituci. Zaměstnanci letišť a obyvatelé jejich okolí se jistě už dnes začínají těšit na tišší proudové motory.
.
.
Literatura
Stanford University News 25.1. 2013, Wikipedia (IBM Sequoia, Computational fluid dynamics).