Jak praví půvabný úvodník NewScientistu 15. srpna (2013), byl jednou jeden výstřední americký podnikatel a ten navrhl revoluční způsob dopravy, při němž by lidé svištěli vysokou rychlostí dopravními trubicemi. Vtip je ovšem v tom, že NewScientist nemá na mysli Elona Muska, který před pár dny představil koncept Hyperloop (Hypersmyčka) pro rychlou a levnou pneumatickou dopravu mezi městy Los Angeles a San Francisco, nýbrž Alfréda Beacha, jehož systém Pneumatic Transit krátce vozil pasažéry v NewYorku, v roce 1870. Od té doby se podobných pokusů odehrála celá řada. To svědčí o velké oblibě myšlenky pneumatické hromadné dopravy a zároveň o tom, jak velmi obtížné to ve skutečnosti je.
Elon Musk je symbolem pokroku dnešní doby. Miluje velké výzvy a dovede je přetavit v komerční úspěch. Povedlo se mu to v případě online plateb PayPal, elektromobilů Tesla Motors a samozřejmě s první soukromou nákladní kosmickou lodí SpaceX. S přepravním systémem Hyperloop si ale podle komentátorů možná ukousl příliš velké sousto. Tento projekt je sice vědecky reálný a teoreticky ho lze postavit, zároveň ho ale nevyhnutelně bude provázet řada technických problémů, nemluvě o politických a finančních tahanicích.
Odborník na aeronautiku a astronautiku John Hansman z MIT k tomu poznamenal, že Muskův koncept pneumatické přepravy je vcelku správný a obecně vzato neporušuje žádné fyzikální zákony, mohl by ale dělat problémy při dotažení technických detailů. V Hypersmyčce se cestuje kabinami ve tvaru vozidel, které pojmou 28 pasažérů a letí v uzavřeném potrubí s nízkým tlakem atmosféry, na vzduchových polštářích rychlostí blízkou rychlosti zvuku. Vpřed je ženou lineární elektromotory.
Musk odhaduje, že Hyperloop postaví za 6 miliard dolarů a pak se s ním bude možné dostat z Los Angeles do San Franciska za zhruba 35 minut. Pokud se mu to takto opravdu povede, tak Hyperloop bude více než desetkrát levnější a zároveň pětkrát rychlejší, než připravovaný projekt vysokorychlostních železničních tratí. Všechny klíčové technologie projektu jsou prý reálné. Lineární motory pohánějí maglevy v Japonsku, na vzduchovém polštáři se běžné pohybují vznášedla.
Problém je prý v tom, že Musk sice vyčíslil náklady na stavbu Hyperloopu, ale zároveň prý ignoroval náklady na vývoj potřebných dílčích technologií. V tuto chvíli by hodně pomohl funkční prototyp, který by prokázal, že technologie Hyperloopu jsou v pořádku. Je otázkou, jak se budou chovat kabiny v potrubí, možná by je zlikvidovalo i nepatrné odchýlení jednotlivých dílů potrubí. Odborníci očekávají potíže také tam, kde se bude stýkat vnitřní prostřed potrubí se vzduchovými polštáři, na nichž kabiny Hypersmyčky jezdí. Expert na maglevy Roger Goodall z britské Univerzity v Loughborough připomíná, že lineární motory pohonu kabin a vzduchové pumpy pro zajištění potřebného podtlaku uvnitř potrubí Hypersmyčky určitě spotřebují mnohem více energie, než kolik by poskytly solární panely, navržené Muskem k provozu na objektech samotné Hypersmyčky.
Hyperloop by se mohl stát i terčem teroristů, kteří by využili situace a zaútočili na čerstvou, zranitelnou a jistě ne zcela ideálně chráněnou technologii. A kdyby se nenašli žádní teroristé, inženýři Hyperloopu se musejí obávat prostého prachu a špíny. Případná katastrofa Hyperloopu by po sobě určitě zanechala spoustu mrtvých. Richard Muller z Kalifornské univerzity v Berkeley je k projektu dost skeptický. Hyperloop vnímá jako další z řady scifi snů, který se prý nakonec předvede jako velmi nepraktický. Uvidíme.
Literatura
Physorg 15.8. 2013, NewScientist 15.8. 2013, Wikipedia (Hyperloop).