O.S.E.L. - Geneticky vylepšené bakterie vyčistí vnitřnosti od měchovců
 Geneticky vylepšené bakterie vyčistí vnitřnosti od měchovců
Přinejmenším u křečků, kteří spolu s lidmi hostí měchovce Ancylostoma ceylanicum. Vyřešíme problém stovek milionů obyvatel planety důvtipně geneticky modifikovanými bacily z tradičního japonského pokrmu natto?


 

 
Zmrzne měchovcům úsměv na rtech? Kredit: Jay Reimer, Flickr.


Měchovci (anglicky hookworm) jsou démonicky vyhlížející červi o délce několika milimetrů, tedy parazitické hlístice z linie Strongylida, obývající tenké střevo různých savců. Nás samotné mohou v příhodných částech světa běžně infikovat měchovci lidští (Ancylostoma duodenale) a také měchovci američtí (Necator americanus).

 

Zvětšit obrázek
Měchovec lidský. Kredit: Roberto J. Galindo.

Infekce měchovci postihuje na stovky milionů lidí a řadí se tudíž k největším globálním výzvám dneška ve zdravotnictví. Obyvatelům velmi poklidné a na hygienu dbající střední Evropy to tak nepřijde, ale tyto infekce mohou být dost devastující a vést k trvalému poškození zdraví a někdy i ke smrti. Největším rizikem při infekci měchovci bývá anémie, čili chudokrevnost a také nedostatek železa, což při dlouhodobém průběhu přináší velké potíže.

 

Výše uvedení měchovci ale nejsou jediní, kteří si mohou vychutnat lidské tělo. Zvládne to třeba měchovec psí (Ancylostoma caninum) a také měchovec Ancylostoma ceylanicum z jihovýchodní Asie, který napadá křečky a někdy také lidi. Tak jako v případě dalších měchovců jsou nejnebezpečnější pro těhotné ženy a malé děti, které kvůli nim častěji umírají. Jak těmto zlovolným červům čelit? Platí na ně především úplně základní a jednoduchá hygiena. Vlastně stačí postavit toalety a udržovat kolem nich čistotu, nehnojit lidskými výkaly, odčervovat domácí mazlíčky a nechodit naboso tam, kde by mohli být měchovci. Kromě toho jsou k dispozici i nějaké léky, měchovci ale na nic nečekají a vyvíjejí si proti nim rezistence. Teď přišly na řadu i sofistikované technologie genetických manipulací.

 

 

Zvětšit obrázek
Natto s rýží. Kredit: Shades0404, Wikimedia Commons.

 

Zvětšit obrázek
Měchovec americký. Kredit: Jasper Lawrence, Wikimedia Commons.

Pracuje s nimi Yan Hu z Kalifornské univerzity v San Diegu, který geneticky vylepšuje bakterie jednoho kmene Bacillus subtilis, tradičně používaného při přípravě východojaponského pokrmu nattō. Podle dostupných informací jde o slizkou záležitost s výrazným odérem pro náročné, která spočívá ve fermentaci sojových bobů právě s výše zmíněným kmenem Bacillus subtilis. Hu s kolegy nakazil měchovcem Ancylostoma ceylanicum celkem 12 křečků. Polovině z nich přidával do žrádla běžné bacily z nattō a druhé polovině zase bacily geneticky vylepšené tak, aby produkovaly protein, který červi nemají zrovna v lásce. Na nedávném mítinku American Society of Tropical Medicine & Hygiene (ASTMH) ve Washingtonu pak prezentovali výsledky, podle nichž byli křečci krmení GM bacily po pěti dnech čistí.

 

Zvětšit obrázek
Životní cyklus měchovce. Kredit: CDC, Wikimedia Commons.

 

Roman Kuchta. Kredit: BC AVČR.

Je pochopitelně ještě brzy na nějaké velkolepé závěry. Léčbu bude nejdříve nutné pořádně prověřit na větším vzorku křečků i lidských pacientů. Zatím to ale vypadá docela slibně a za zajímavou a nadějnou tuto metodu považuje i Roman Kuchta z Laboratoře helmintologie, Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Podle něj by to mohlo fungovat. Bacily z nattō by zároveň měly být bezpečné, i když u japonských jídel to je vždy tak trochu na pováženou.

 


 


 

 

Literatura

NewScientist 26. 11. 2013, Wikipedia (Ancylostoma ceylanicum, nattō).

 


 


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:02.12.2013 15:30