O.S.E.L. - Kontroverzní elektromagnetický pohon opět na scéně
 Kontroverzní elektromagnetický pohon opět na scéně
Přesněji řečeno velmi, velmi kontroverzní. Jak je ale vidět, mikrovlnný, a také kannský motor stále budí spoustu lidí ze spaní. Máme tu zázračný pohon pro kosmické sondy anebo trapné omyly ve výpočtech a experimentování?


 

Zvětšit obrázek
Poletíme ke hvězdám s mikrovlnným či kannským pohonem? Kredit: GeneralPeer.

Představte si pohon, který nepotřebuje vůbec žádné palivo. Funguje jenom se zdrojem elektřiny, neopouští ho žádná zjevná energie a přitom má docela slušný tah. To je v kostce elektromagnetický, či mikrovlnný pohon, věhlasný jako EmDrive. Je docela jednoduchý, sestává z magnetronu, čili elektronky, co intenzivně generuje mikrovlny, směřované do speciálně tvarované rezonanční dutiny. Pokud by mikrovlnný motor doopravdy fungoval, byl by to průlom v aeronautice. Od samotného počátku, tedy návrhu britského kosmického inženýra Rogera Shawyera na konci 20. století, je ale tento pohon, a chce se napsat bohužel, nesmírně kontroverzní. Hodně lidí se touhle myšlenkou nadchlo a ještě víc se naštvalo. Když se jednou za čas objeví zvěsti, že by mikrovlnný pohon mohl existovat, rozhorlení kritici ho hned obviní z nemorálního porušování fyzikálních zákonů, především zákona zachování hybnosti.

 

Zvětšit obrázek
Harold White.
Kredit: Robert Markowitz/ NASA.


Nejnovější skandál kolem mikrovlnného pohonu vypukl ve čtvrtek 31. července (2014), když známý americký technologický magazín Wired informoval o velmi nedávných testech v Johnsonově vesmírném středisku NASA s poněkud velkohubým titulkem „NASA potvrdila pohon, který by neměl fungovat“. Výsledky těchto testů přitom zveřejnili před pár dny na konferenci 50th Joint Propulsion Conference v Clevelandu, Ohio. Výzkum proběhl v Eagleworks Laboratories, pod vedení fyzika Harolda Whiteho, který před dvěma lety zaujal svět optimistickými výpočty ohledně Alcubierrova pohonu. Whiteho tým podle dostupných informací testoval zužující se rezonanční dutinu podobnou Shawyerovu EmDrive a nakonec dospěl k průměrnému výslednému tahu 91,2 µN při vstupu 17 W. V Eagleworks plánují zvládnout experimenty o vyšších energiích a také by rádi nechali tuto technologii nezávisle ověřit v laboratořích Glenn Research Center, Jet Propulsion Laboratory a Applied Physics Laboratory Univerzity Johnse Hopkinse.

 

Zvětšit obrázek
Elektromagnetický pohon Rogera Shawyera. Kredit: NewScientist.


Kromě toho ještě v Eagleworks Laboratories testovali další systém, takzvaný kannský pohon (Cannae drive), který vynalezl Guido Fetta. Své podivuhodné jméno získal podle slavného Hannibalova vítězství v bitvě u Kann anebo prý podle neméně slavného citátu Scottyho ze Star Treku „Ye cannae change the laws of physics“. Měl by to být takzvaný kvantový vakuový plazmový pohon (Quantum vacuum plasma thruster), který využívá kvantové fluktuace vakua. V Eagleworks proklepli dvě verze kannského pohonu, standardní a kontrolní, přičemž u obou dvou verzí naměřili tah. Nejprve to způsobilo zmatek a experiment s kannským pohonem ihned odsoudili jako propadák, prý to tak ale vyjít mělo a tah u kontrolní verze byl správně.

 

Zvětšit obrázek
Hmatatelný EmDrive. Kredit: EmDrive.com


Takže, je tu skandál. Fyzik Dave Goldberg z Drexelovy univerzity pro magazín IO9 podotkl, že jedna laboratoř ještě nepředstavuje celé NASA, že ještě nemáme dost informací a především zopakoval moudrou poučku, že tak výjimečné výroky o pohonu, co je na štíru se zákonem o zachování hybnosti, si žádají velmi výjimečné a důkladné důkazy.

Zvětšit obrázek
Sean Carrol. Kredit: Caltech.

Poctivě nažhavený odpůrce kannského pohonu Sean Carroll z Caltechu se v IO9 nechal slyšet, že pohon pomocí kvantové vakuové virtuální plazmy je absurdním technožvástem jako z podřadné science fiction. Upřímně řečeno, publikace o EmDrive nebo kannském pohonu, dejme tomu v prestižním Nature nebo Science, která by přesvědčila většinu pochybujících, zatím není na obzoru a kdoví jestli kdy nějaká taková bude.


Na druhou stranu, White a spol nebyli úplně jediní. V nedávných letech se objevily i kusé zprávy od čínského týmu, který vede Juan Yang ze Severozápadní polytechnické univerzity v Si-anu. Kolem EmDrive i kannského pohonu je ale přesto stále mnoho nejasností. Nikdo nechce moc mluvit, jistě i ze strachu z blamáže, ve hře je prý také hodně utajování. Není divu, Harold White je přesvědčen, že by kannský pohon dopravil 90 tunovou kosmickou loď do soustavy Alfa Centauri za necelých 30 let, přičemž zvládl tah 4 N na jeden kilowatt elektrické energie. Brzy snad dozvíme víc.

 

 

NASA Tests "Impossible" Engine, Finds Out It"s Really Fast. Kredit: Newsy Science.

 


EmDrive Presentation by Roger Shawyer Part 1 of 3. Kredit: Nick Breeze.
https://www.youtube.com/watch?v=GGTjy6atKMs


Literatura

IO9 3. 8. 2014, Wired 31. 7. 2014, Wikipedia (EmDrive, Cavity magnetron, Quantum vacuum plasma thruster).

 


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:05.08.2014 07:56