O.S.E.L. - Dva pekelné týdny na Jupiterově měsíci Io
 Dva pekelné týdny na Jupiterově měsíci Io
Vulkanicky neobyčejný měsíc Io se v srpnu 2013 předvedl v celé své kráse. Netušili jsme, že umí tři sopečné megaerupce během čtrnácti dnů.


 

Zvětšit obrázek
Extrémní erupce na Io, 29. srpna 2013. Kredit: Katherine de Kleer, UC Berkeley.


Pokud by někdo stavěl peklo, klasické a poctivé, plné síry a lávy, určitě by si pořídil pozemek na Io. Čtvrtý největší měsíc Sluneční soustavy, který je svou velikostí srovnatelný s naším Měsícem, je velmi pekelný už teď. Stačí jen letmý pohled na mapu povrchu Io. I když samotný název měsíce Io náleží jedné z milenek prostopášného šéfa řeckých bohů Dia, zdejší geologické útvary nesou povětšinou jména božstev a bytostí ohně, vulkánů, bouří a také z Pekla v Božské komedii Danta Alighieriho.

 

Zvětšit obrázek
Imke de Pater. Kredit: Sam Rentmeester/ FMAX.


Se svými více než čtyřmi stovkami aktivních sopek je zřejmě geologicky nejaktivnějším tělesem našeho hvězdného systému. Měsíc Io je tak sopečný, že to jeho povrch dramaticky vykresluje v zajímavých, ale poněkud nevábných odstínech žluté, oranžové, červené, bílé, černé a zelené. Vzhled k relativně malé přitažlivosti Io jsou místní sopečné erupce občas doopravdy monumentální a vyvrhují materiál až do výšky 200 kilometrů. Extrémní geologický neklid Io pohání slapové ohřívání mohutným a velice blízkým Jupiterem, jakož i trojicí dalších velkých Jupiterových měsíců, tedy Europou, Ganymedem a Callisto. Io obíhá svého plynného obra ve vzdálenosti 350 tisíc kilometrů od svrchní vrstvy zachmuřené atmosféry a jeho povrch skrápí Jupiterovo tvrdé záření. Pokud by někdo přežil na povrchu Io alespoň chvíli, výhled na Jupiter musí být naprosto omračující.

 

Zvětšit obrázek
Vulkanické drama na Io, loni v srpnu. Loki je aktivní vulkanické jezero, které s erupcemi přímo nesouviselo. Kredit: Imke de Pater & Katherine de Kleer, UC Berkeley.


Vědci si až doposud mysleli, že gigantické erupce, dosahující výšky stovek kilometrů, jsou na Io k vidění tak jednou za rok, dva. Mezi lety 1978 a 2006 jsme jich pozorovali pouze 13. Ale asi jsme se málo snažili. Pak totiž přišel srpen loňského léta (2013) a astronomové se nestačili divit. Imke de Pater z Kalifornské univerzity v Berkeley nejprve 15. srpna 2013 objevila na Io dvě současné masivní erupce. Použili k tomu blízce infračervenou kameru NIRC2, spřaženou s adaptivní optikou na teleskopu Keck II, jednom ze dvou desetimetrových teleskopů Observatoře W. M. Kecka na Havaji. Jasnější z erupcí probíhala v kaldeře známé jako Rarog Patera, méně jasná ale rozsáhlejší zase v těsné blízkosti kaldery Heno Patera. Po pěti dnech už byly téměř nezřetelné, nebyl to ale ještě konec.

 

Zvětšit obrázek
Vulkanický svět Io, v reálných barvách. Kredit: NASA/ JPL /University of Arizona.


29. srpna totiž de Paterová pomocí zařízení Near-Infrared Imager s adaptivní optikou na teleskopu Gemini North Observatoře Gemini, taktéž na Havaji, ještě s přispěním blízce infračerveného spektrometru SpeX v nedaleké Infrared Telescope Facility (IRTF) objevila třetí a z celé trojice nejjasnější erupci, která se stala jednou z největších, co jsme kdy na pekelném Io pozorovali. Měření ukázala, že tahle erupce na Io, skromně pojmenovaná 201308C, měla mnohem větší teplotu, než mají typické sopečné erupce na Zemi.

Zvětšit obrázek
Io a další měsíce ve spárech divoké magnetosféry Jupiteru. Kredit: Volcanopele, Wikimedia Commons.

Podle de Paterové a spol. jsou gigantické erupce svojí teplotou a také složením lávy zřejmě velmi podobné erupcím na čerstvě zrozené Zemi. Pozemská láva tehdy nejspíš byla výrazně žhavější, rozpálená intenzivním rozpadem radioaktivních prvků.


To dělá z měsíce Io naprosto jedinečnou vulkanickou laboratoř. Můžeme si modelovat dynamiku teploty erupcí, množství vyvržené lávy podle spektroskopických pozorování i další věci. To by nám podle de Paterové a spol. mělo usnadnit pochopení procesů, které před eony tvarovaly povrch všech terestrických planet, samozřejmě včetně Země s Měsícem. Teď máme pádný důvod sledovat pekelný měsíc mnohem pozorněji. Mělo by to být vědecky přínosné a hlavně, je to totálně úžasné. Fascinovaní badatelé popisují všechny tři pozorované megaerupce jako kolosální girlandy ohně a jistě v koutku duše litovali, že nejsou přece jenom o něco blíž.

 

 

V I D E O
Explosive Planet Io - Wonders of the Solar Systém. Kredit: BBC.
 
V I D E O
The Electrical Volcanoes of Jupiters Moon Io. Kredit: Space News.
 

Literatura

University of California News 4. 8. 2014, Wikipedia (Io – moon).


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:08.08.2014 21:47