O.S.E.L. - E-cigarety škodí více, než ty klasické
 E-cigarety škodí více, než ty klasické
Je v nich více formaldehydu a acetaldehydu, prokázat to měl japonský vědec Naoki Kunugita z National Institute of Public Health. Většinou se dodává, že Americký federální úřad pro potraviny a léky se je pokouší zakázat. Tak to nyní létá sdělovacími prostředky. Proč se ale informace zkracují natolik, až z nich vzniká reklama snažící se závisláky nahnat ke starým dobrým retkám?




O co se tu hraje?
V březnu tohoto roku analytici trhu zveřejnili, že obchod s e-cigaretami letos přesáhne jeden a půl miliardy dolarů. To ale znamená, že nejméně o tolik klesnou tržby řetězců živících se prodejem krabičkové rakoviny. Ve skutečnosti ale přicházejí o mnohem víc. Kuřáci rychle zjišťují, že jedna malá lahvička jim nahradí celý „karton šluků“.  E-cigára tak zaběhaný kšeft s kašlem žene do paběrkování a nouzi začínají dřít i pěstitele povolené drogy. Venkov chudne a v městech se zvětšují slumy, a tak se nelze divit zemím, jako je Argentina, že prodej elektronických cigaret zakázaly, nebo tak chtějí udělat.  Nejde tu ale jen o banánové republiky, nikotinový penězovod pomáhal látat díry v nejednom státním rozpočtu, ten náš nevyjímaje.  E-cigarety se staly ekonomickou záležitostí a poněvadž politika se bez peněz dělat nedá, tak i politickou. Veřejnost se totiž po čase každé vlády začne ptát, jak se jí daří dát lidem práci a jak na tom je státní kasa. 


 

 

A jak je to vlastně s tím FDA zákazem?   
Americké úřady se již před čtyřmi lety snažily čínský patent v podobě e-cigaret valících se na jejich trh, dostat pod dohled. Posloužila k tomu nezávislá státní instituce FDA. Většinou se s šiřiteli a propagátory narkomanie nemazlí a věc jde hned k soudu. Tentokrát šel jen dopis. Pět distributorů e-cigaret (E-CigaretteDirect LLC, Ruyan America Inc., Gamucci America, E-Cig Technology Inc. and Johnson"s Creek Enterprises LLC.) obdrželo písmo, v něm stálo, že jejich zařízení je určeno k aplikaci drogy a že je tedy potřeba prokázat jeho bezpečnost.
Dopadlo to tak, jak to dopadnout muselo. S dopisem si příjemci... zkrátka moc těžkou hlavu nedělali. Snad jen jeden dovozce odepsal, zda to mají zdokladovat i u porcelánových hrnků zamýšlených k aplikaci kávy, a od jakého objemu se to týká i těch na kakao.
 

Nejvyšší autorita na sebe prozradila, že neměří všem stejným metrem. Výzvu neposlala výrobcům tabákových výrobků aby i oni doložili bezpečnost svých výrobků.  Asi tušila proč. Vyplavala by na povrch komičnost situace, protože „klasické“ drogové aplikátory mají ještě o jeden problém navíc - vroubek u hasičů, kterým v Americe říkají požárníci. Nedopalky mají na svědomí okolo 4 % všech požárů a v případech, kdy osoba uhoří v posteli, je to ještě mnohem horší.         
Fraška s návrhem zákazu dovozu e-cigaret skončila až u apelačního soudu. FDA asi tušila, že s argumentem, že přípravek nemá laboratorně prokázanou zdraví neškodnost, neuspěje, a tak to vše na poslední chvíli jistila ještě kličkou s argumentem, že výrobci uvádějí, že e-cigarety pomáhají při odvykání nikotinismu a že to není pravda. Jenže dovozci spornou pasáž vyškrtli a nadále uvádějí,  že to je pomůcku k rekreačnímu kouření. Legislativní mašinérie se stala zcela bezzubou. Nějakou dobu sice ještě pokračovaly tanečky u nižších a vyšších soudů, doprovázené vyjádřeními institucí, jakou je např. American Legacy Foundation, financovaných veřejně, nebo skrytě  tabákovým průmyslem, ale nic podstatného, co by pro Ameriku nevýhodnou obchodní bilanci mohlo alespoň v tomto směru zvrátit, se neudálo.


Nejen USA, i EU má s e-cigaretami máslo na hlavě. Psali jsme o něm v článku „Znásilněná věda“. Týkal se aféry o níž se postaralo patnáct prominentních vědců tím, že obvinili legislativce Evropské unie ze záměrné dezinterpretace jejich závěrů.  Vystoupili proto, že ve snaze maximálně očernit elektronické cigarety připravili unijní regulovčíci nesmyslně tvrdý zákon. V odůvodnění nás Brusel krmil i takovými perlami, že smrtelnou dávkou nikotinu je 60 miligramů. Tomu jsme mohli naposledy věřit tak v roce 1856.  Skutečnost  je totiž až někde kolem 500 až 1000 miligramů.

 

Zvětšit obrázek
e-cigareta je čínský patent.


Ať už má v podivnostech s tažením proti e-cigaretám prsty mocná tabáková lobby, nebo je to snaha ekonomů zbudovat obdobu kdysi slavné „čínské zdi“, jen v moderní legislativní podobě, moc trumfů v rukávech už nezbývá.  Strašení veřejnosti kartou s nebezpečnými látkami v podobě aldehydu a formaldehydu, dělá spíš dojem topícího, který se stébla chytá.  U některých náplních se ukázalo, že jsou horší, než když baňháme běžnou cigaretu. Jenže otázkou je, jak by výsledky dopadly, kdyby jako kontrola bývala byla použita aromatizovaná cigareta.  Ani tabákový průmysl v poslední době nelenil a cílí na stále mladší a mladší začínající narkomany. V nabídce má pro ně tabáčky se sladkou chutí hroznů, čokolády, vanilky, lehčí tabáky pro ženy, některé se vnucují rybářům, jiné věřícím, jako třeba presbyteriánům,... Stačí zavítat na kterékoli stránky prodejců, např.  Tabák Plus, a jeden nestačí žasnout, jak vznešeně a zdravě se dnes říká tomu, co jsme kdysi znali pod něčím již od poslechu odpudivým, jako třeba Taras Bulba a v čem, kromě tabákového listí nebylo už nic jiného.  
Argumentace japonským výzkumem je poněkud nechtěnou trefou do vlastní branky. Nejen proto, že nehodnotí škodlivost komplexně, ale i proto, že si pro porovnávání nezvolil třeba mentolky tabák s vůní sherry, whisky, jablíček, kokosu a mnohých s utajenými voňavými recepturami, u nichž ani nevíme, co se z nich line, když začnou doutnat.
   


Japonci zmiňují v práci formaldehyd (metanal) a acetaldehyd (etanal). Ta první látka, formaldehyd, má molekulový vzorec CH2O, a i když jeho použití do potravin je u nás zakázáno, v mnohé cizině se s ním v potravinách běžně setkáme. Uvádí se zakukleně jako E 240.  Spolehlivě ničí bakterie, a tak se používá jako konzervační prostředek.  Běžný je v kosmetických přípravcích a léčivech, mastech,... V domácnostech se nám vypařuje z nábytku, protože je součástí pryskyřic v dřevotřískových deskách a překližkách.  Stačí ale i čistit desinfekčním čistícím prostředkem kuchyňskou linku, nebo podlahu a nadýcháme se ho až až. Ani zemědělci a zahrádkáři nepřicházejí zkrátka. Oblíbili si ho v insekticidech, fungicidech,.. Doktoři a sestřičky v nemocnicích ho často dýchají v kombinaci s fenolem, tetraboritanem sodným, neboť je spolu s alkoholem glycerolem základem oblíbeného roztoku Solutio Galli-Valerio. Tím se desinfikují operační stoly, nástroje, nejčastěji je v uživatelsky pohodlných sprejových baleních.

 

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny klasifikuje tuto látku jako karcinogen skupiny 1. Pro laika to zní děsivě, ale ta jednička znamená ve skutečnosti jen to, že byl prokázaný vztahu u člověka. V tomto konkrétním případě je možná dobré dodat, že nebyl prokázán významný karcinogenní potenciál této látky a že některé studie indikovaly v souvislosti s jeho expozicí jen zvýšený výskyt pouze nádorů nosohltanu. Teratogenita ani reprodukční toxicita se neprokázala.

 

S etanalem, známějším jako acetaldehyd, to také není až tak hrozné. Jednoduše proto, že výrobce, který náplní své lahvičky vůní ovoce přespříliš, uřeže si tím pod sebou větev.  Štiplavě zapáchá.  I tato látka není ničím, s čím bychom se nesetkávali v přírodě.  Koncentruje se ve zralém ovoci a ve větším množství, než konzumenti ovoce ho do sebe ládují vyznavači černého moku. A o těch, co si tu a tam dají pivko, dvojku vína, či něco ostřejšího,  ani nemluvě.  Etanolu se organismus zbavuje tak, že ho nejprve štěpí enzymem alkohol dehydrogenáza. Jen tak ho dokáže metabolizovat a průvodním znakem je vznik acetaldehydu. Bez něj naše to naše těla zkrátka neumí.  Etanal ale není jen zlý pán. Je i dobrý sluha. I když je pravdou, že jeho dřívější hvězda v podobě paraldehydu za posledních více než sto let o něco pohasla, stále se používá k tlumení křečí, jako sedativum a hypnotikum.

 

Takže, co vlastně zjistili Japonští vědci?

Zvětšit obrázek
Pro osla komentoval Mandor
Ve skutečnosti se jejich práce  e-cigaret ani moc netýká a jde spíš o to, čím si je kdo naplní. Normálně by taková informace měla znít, že mezi náplněmi jsou i tak obohacené o aromatické látky, že výsledkem je více formaldehydu a acetaldehydu, než v případě kouření klasické cigarety. Interpretace stylem „E-cigarety škodí víc než klasické“, je ne fér, pokud se podá bez toho, že kouřením klasiky nejde jen o tyto dvě z vypíchnutých látek, ale i o další 4000 chemikálií, z nichž zhoubné bujení vyvolávají mnohé.

 

A nejen to. Chtělo to ještě dodat, že spolu s dehtem do sebe pereme mikročástice popela, který je zase bezkonkurenčně nejrozšířenějším zdrojem kadmia. U něj je zase slušností podotknout, že tento těžký kov má efekty samičích hormonů estrogenů. Takže se u žen podepisuje předčasným nástupem puberty, rizikem nádorového onemocnění prsu,...

 

Zkrátka a dobře, informace „E-cigarety škodí více než klasické“, je v rozporu s tím, co o nich tvrdí mnohem obšírnější zdravotnické studie, včetně té mezinárodní evropské z letošního roku. A ač se to někomu líbí nebo ne, s e-cigaretou si budeme 100 až 1000 x méně škodit, než když kvůli nikotinu budeme mužně žmoulat klasickou retku.

Poznámka Poté, co světovým tiskem informace o škodlivosti elektronických cigaret proběhla, profesor Naoki Kunugita z Národního ústavu veřejného zdraví celou záležitost vysvětlil. Údaje, které tisk z jeho práce přebral a které uváděly desetkrát krát vyšší koncentraci škodliviny v aerosolu vdechovaném z e-cigarety, pocházely z jeho slovních vyjádření a ústavních stránek. Nezveřejnil je v recenzovaných časopisech, naopak poukazuje na to, že ve svých dřívějších pracech uváděl, že e-cigarety mají hladiny formaldehydu až padesátkrát nižší. Dodatečně se tak omluvil a vysvětlil, že některé hodnoty, které "pustil do světa", mu mohly „ustřelit“ i chybou staršího přístroje, kterým „kouře“ analyzoval.


Autor: Josef Pazdera
Datum:04.12.2014 13:23