O.S.E.L. - První lék pro konkrétní lidskou rasu je před schválením
 První lék pro konkrétní lidskou rasu je před schválením
BiDil je lék na onemocnění srdce, který „zabírá“ u černochů ale ne u bělochů.


Selháváním srdce trpí v USA okolo pěti milionů lidí. Polovina osob, u nichž je choroba diagnostikována, umírá do pěti let. Američané afrického původu trpí kardiovaskulárními chorobami nepoměrně častěji. Ve srovnání s bílou rasou je u nich incidence těchto chorob téměř dvojnásobná.

Lék na srdce BiDil, který byl  testován u černošských a bělošských pacientů, je první medicínou, která se u černochů  osvědčila  a u bělochů nikoli. Za snahou, předepisovat léky podle příslušnosti k rase ale tuší někteří lidé podtext rasismu a tak se lék stává kontroverzním. Lék vyrobila společnost  NitroMed se sídlem v Massachusetts. Zajímavé na celé kauze je také to, že se vlastně nejedná o žádnou novinku, protože lék byl na pacientech zkoušen již v osmdesátých letech minulého století. Preparát tehdy celkově nevykázal zvláštní výsledky a k jeho výrobě nedošlo. Někdo si ale na testech všiml rozdílného efektu u bílých a černých pacientů. Společnost se  v roce 2001 proto rozhodla provést nové klinické testy. Tentokrát jen na Američanech pocházejících z Afriky. Tento týden NitroMed oznámila, že testy předčasně ukončují. Pokus provedený na zhruba tisíci pacientech byl úspěšný a jeho výsledky předčily všechna optimistická očekávání. Je již jisté, že BiDil  brzo dostane oficiální požehnání od ministerstva a že se začne vyrábět ve velkém. Podle vedoucí projektu Anne Taylorové by se lék měl v  lékárnách objevit  začátkem roku 2005.

Záludnost barvy kůže
Problém, který BiDil s sebou nese je, zda má být rasa vodítkem při předepisování léků a jestli ano, tak kdy a jak? Řešení není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Podle antropologů, u rasově promíchané populace, jakou jsou například Američané, to bude problém.

To, že různé etnické populace mohou mít různou vnímavost k některým onemocněním a nebo že odlišně reagují na některé látky, není nic převratně nového. Nálepky na některých používaných lécích s ACE inhibitory mají například poznámku, že mohou být u černochů méně účinné. To, že je u černochů nějaký lék účinný a u bílé rasy nikoli, je ale poprvé.

BiDil působí prostřednictvím NO
Lék BiDil obsahuje dvě základní složky (
isosorbid dinitrát a hydralazin). Isosorbid je zdrojem oxidu dusnatého. Hydralazin je antioxidant a vazodilatátor. Dohromady tyto látky zastupují tvorbu a podporují funkci oxidu dusnatého (NO). NO  je v organismu velmi důležitou látkou, je  jedinečným buněčným poslem, reguluje aktivitu neuronů a výdej hormonů. NO je považován také za jeden z mediátorů bolesti. Spolupodílí se na vzniku drogové závislosti. Při stresu zprostředkovává snížení aktivity sympatiku v periferii…

V našem případě, při léčbě selhávání srdce, se využívá schopnosti navodit lokální vazodilataci. Vazodilatace, neboli ochabnutí hladkosvalových vláken v cévách, vede k jejich rozšíření usnadní a větší průtok krve  krevním řečištěm, krev neklade srdci takový odpor a i ochablé srdce zvládá zásobovat krví celý organismus bez toho aby bylo zvlášť zatěžováno. Taylorová  vysvětluje působení léku u afroameričanů tím, že jejich organismus má obecně tendenci produkovat nižší hladinu oxidu dusnatého, než je tomu u jiných etnických skupin. Proto je podpora  NO u černochů tak účinná.
 
Budoucnost je v genetice
U potomků smíšených manželství, kdy jeden z rodičů je černoch a druhý běloch, není barva kůže tou nejlepší charakteristikou. To znamená, že bude třeba najít přesnější charakteristiku jedinců. Časem se přijde na to, který z genů a nebo které geny, jsou za účinnost  BiDilu  odpovědné. Pak bude také šance připravit testy, kterými  varianty těchto genů půjdou zjišťovat a určit, na koho lék „zabere“ a na koho ne. Zatím ale tyto geny neznáme a tak je použití  příslušnosti k rase jediným vodítkem. Ukázalo se, že správným, protože v praxi  funguje!


BiDil – původně zavržený lék, překonal ve svém účinku u afroameričanů všechna očekávání.

Je pravděpodobné, že lék BiDil bude jen špičkou vynořujícího se ledovce a že i u dalších medikamentů se začne zjišťovat, že u různých etnik  nemají, a nebo naopak mají, patřičný účinek. Jinak řečeno, jsme na prahu doby, kdy klinické testy preparátů bude třeba přehodnocovat a účinky sledovat  striktně odděleně  a na co možná největším počtu jednotlivých etnik. Svým způsobem to znamená  konec pojetí léčby „bez ohledu na rasu“. 
A dost možná, že tak, jak jsme s nárůstem ohromného kvanta poznatků  svědky vzniku odborníků na „levou  a  na  pravou nosní dírku“, začnou se oboroví specialisté dále členit podle toho, zda se budou specializovat na černochy, nebo Romy, možná Židy, snad Maďary, a nebo že by i …? 

Pramen:  University of Minnesota


Autor: Josef Pazdera
Datum:27.07.2004