O.S.E.L. - Touha a biotechnologie
 Touha a biotechnologie
Proč se nám někdo líbí a jiný ne? A jak to souvisí s biotechnologiemi či dokonce s potravinami?

Sameček amerického pěvce lesňáčka žlutohrdlého demonstruje samičkám svou zdatnost zbarvením různých částí těla. (Zdroj WikiMedia, Dan Pancamo)
Sameček amerického pěvce lesňáčka žlutohrdlého demonstruje samičkám svou zdatnost zbarvením různých částí těla. (Zdroj WikiMedia, Dan Pancamo)

Americký pěvec lesňáček žlutohrdlý (Geothlypis trichas) se tak trochu podobá pestřejšímu ťuhýkovi. Tenhle dojem vyvolává jeho černá „lupičská škraboška“, kterou mu příroda nasadila v podobě černých pírek kolem očí. Samičkám lesňáčků z Wisconsinu se škraboška líbí a probouzí v nich touhy po páření. Čím větší škraboška, tím víc je samec sexy. Ale na východním pobřeží Severní Ameriky, v New Yorku, se mezi samičkami lesňáčka žlutohrdlého cení něco úplně jiného – velikost žluté skvrny na hrdle. Jak je to možné? Co je to za „nepořádek“?

 


Pokud vás zajímají odpovědi na podobné otázky, nabízí se vám jedinečná příležitost v pondělí 12. října 2015 od 16:30 na České zemědělské univerzitě v Praze. V Kruhové hale tam zahajovací projekcí
filmu „Rébus jménem touha“ režiséra Ryszarda Hunky začíná už 5. ročník Life Science Film Festivalu. Hunkův film hledá odpověď na otázku, co v živočiších rozdmýchává touhu a proč. Režisér to bere z gruntu – od hmyzu – a končí na pomyslném vrcholu – u člověka.

 

Samička lesňáčka žlutohrdlého si vybírá partnera pro zplození potomků s ohledem na zdtanost jeho imunitního systému. Jako měřítko jí slouží různé tělesné znaky – někdy černá „škraboška“, jindy zase 6lutá náprsenka. (Zdroj WikiMedia, D Gordon E. Robertson)
Samička lesňáčka žlutohrdlého si vybírá partnera pro zplození potomků s ohledem na zdtanost jeho imunitního systému. Jako měřítko jí slouží různé tělesné znaky – někdy černá „škraboška“, jindy zase 6lutá náprsenka. (Zdroj WikiMedia, D Gordon E. Robertson)

 

Pokud byste snad ve filmu nedostali odpověď na některou z otázek spojených s vašimi vlastními touhami či s touhami tvorů ve světě kolem vás, netřeba zoufat. Po projekci následuje diskuse s odbornicemi na slovo vzatými. Tradiční besedy s účastníky projekce se zúčastní RNDr. Kateřina Hortová, Ph.D. - vedoucí laboratoře reprodukční biologie  v Biotechnologickém ústavu AV ČR, v.v.i. a psycholožka a somatická koučka Mgr. Alexandra Schneider Hrouzková. Besedu moderuje další reprodukční biolog Jaroslav Petr.



5. ročník Life Science Film Festivalu toho v týdnu od 12. do 16. října 2015 nabízí skutečně hodně. Jedním z vrcholů je bezesporu projekce belgického dokumentu Teorie všeho – Marc Van Montagu a následná přednáška Wima Grunewalda z Vlámského biotechnologického institutu (VIB) o genetických modifikacích, jichž je profesor Marc Van Montagu „duchovním otcem“. VIB bývá považován za vůbec nejdůležitější biotechnologické vědecké centrum na světě. Přesto skeptici tvrdí, že na projekci belgického dokumentu a následnou Wimovu přednášku skoro nikdo nepřijde.

Program festivalu ZDE

Za organizátory si dovolujeme tvrdit, že se skeptici hluboce mýlí a v posluchárně A4 na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů bude v úterý 13. října od 15:30 narváno. Polovina Evropské unie už využila nové unijní legislativy a přihlásila se k zákazu pěstování geneticky modifikovaných plodin. Chcete se dozvědět, kam se tak asi podobnými rozhodnutími řítíme? Nebo se vám to naopak zamlouvá a chcete se o své nadšení podělit? Přijďte shlédnout film, poslechnout si Wima Grunewalda a popovídat si s ním v následné diskusi. Wim rozhodně není suchar, jakého byste možná za katedrou univerzitní přednáškové haly očekávali!

 



VSTUPTE
Stránky festivalu ZDE

Letošní ročník festivalu se pyšní celou řadou světových premiér. Autoři dokumentárních filmů už mají „náš fesťák“ pevně zapsaný v kalendářích a mnozí si ho vybírají pro vypuštění svých „filmových dítek“ do velkého světa. Vyhraje některá z netrpělivě vyhlížených premiér? Za horkého favorita tipují znalci a fajnšmekři například „Obranu jídla“ natočenou podle bestselleru Michaela Pollana týmem režiséra Michaela Schwarze, scenáristy Edwarda Graye a producentky Kiki Kapany, kteří osobně dorazí na festival, aby byli u premiéry svého díla.

 



Schwarzova „Obrana jídla“ má ale celou řadu zdatných soupeřů. Režisér a propagátor vědy Rob van Hattum soutěží s filmem „Nenasytný mozek“, který jako by zhmotňoval i ty nejšílenější představy fanoušků sci-fi. Martina Treusch přijíždí s filmem „Tep ledovce“, který vypráví o výzkumu, při kterém přicházejí ke slovu tak netradiční pomůcky, jako je dynamit, saně, skútr a pořádný sud s naftou. Philipp Enders zase nabízí „Peníze – manuál pro zmateného uživatele“, který vřele doporučuje i známý ekonom Tomáš Sedláček.



Vyhlášení vítězů v jednotlivých kategoriích a celkového vítěze 5. ročníku Life Science Film Festivalu je na programu ve středu 14. října v 17:55 na České zemědělské univerzitě v Praze v Klubu C.

Pokud ovládáte klonování, máte nejlepší šanci si ho užít v pátek 16. října, kdy na České zemědělské univerzitě běží poslední den festivalu a zároveň v dejvickém univerzitním kampusu s Národní technickou knihovnou běží první den víkendové akce „Jídlo je věda“. Obojí se stihnout nedá, a tak se obeslání jedné z akcí vlastním klonem nabízí jako nejlepší řešení. Pátečním programem Balingově sále Národní technické knihovny provází redaktor Vesmíru Marek Janáč, kterého mnozí pamatují jako muže, jehož hlas jim po několik let přinášel legendární rozhlasový pořad Meteor.



A abychom nezapomněli na rozluštění záhadného výběru partnera samičkami žlutohrdlého - jak velikost černého pole kolem očí, tak i velikost žluté skvrny na hrdle odrážejí sílu imunitního systému samce a jeho odolnost k chorobám. Jak wisconsinské tak i newyorské samičky si tedy vybírají podle stejného kritéria. Jen k jeho měření používají dva odlišné parametry. A teď už je také asi konečně jasné, jak souvisí pohlavní touhy s biotechnologiemi či dokonce s potravinami. Všechna tři témata a mnohá další jsou náplní 5. ročníku Life Science Film Festivalu, o němž najdete všechny potřebné informace ZDE.



Autor: Jaroslav Petr
Datum:10.10.2015