O.S.E.L. - Na kometě je i molekulární kyslík, a je ho tam "hodně"!
 Na kometě je i molekulární kyslík, a je ho tam "hodně"!
Včera vědci zveřejnili překvapivé zjištění – na kometě 67P / Churyumov-Gerasimenko je velké množství kyslíku a je tam už z doby, kdy vznikala sluneční soustava.

 

 

Obraz komety 67P / Churyumov-Gerasimenko pořídila navigační kamera Rosett 7. července 2015 ze vzdálenosti 154 kilometrů.  Rozlišení obrázku:13,1 m / pixel, uhlopříčka představuje 13,4 km) Kredit: ESA / Rosetta / NAVCAM
Obraz komety 67P / Churyumov-Gerasimenko pořídila navigační kamera Rosett 7. července 2015 ze vzdálenosti 154 kilometrů.  Rozlišení obrázku:13,1 m / pixel, úhlopříčka  13,4 km) Kredit: ESA / Rosetta / NAVCAM

Jeden z prvních komentářů k článku zveřejněném v časopise Nature, je od vědce Andre Bielera z University of Michigan. Nález považuje za  "velké překvapení". Podle něj to do značné míry zpochybňuje hlavní představu formování naší sluneční soustavy. O překvapení mluví proto, že vědci, přítomnost kyslíku (O2) na kometách, jako je 67P, dosud vylučovali. Pokud se jedná o kometu P67, tak molekuly kyslíku jsou vedle vody, oxidu uhelnatého a oxidu uhličitého, čtvrtým ze zjištěných plynů.

 

Měření provedená sondou Rosetta ale nyní dokládají, že molekuly kyslíku v halo komety 67P jsou tak hojné, že musely existovat "před“ nebo „při" jejím vzniku. Nejspíš jde totiž o kyslík, který je „prvotní“. A právě to mění náš pohled na „chemii“ procesů, jak a z čeho před přibližně 4,6 miliardami se rodilo Slunce, i to ostatní.

 

Kathrin Altwegg, spoluautorka studie: „Důkaz kyslíku jako starověké látky, zdiskredituje některé teoretické modely formování naší sluneční soustavy.“ (Kredit: ESA)
Kathrin Altwegg, spoluautorka studie: „Důkaz kyslíku jako starověké látky, zdiskredituje některé teoretické modely formování naší sluneční soustavy.“ (Kredit: ESA)


Objev vyplynul až z několikaměsíčního sledování poměru kyslíku ve vodě odpařující se z komety. Sluneční záření dodává atomům energii, kterou uvolňují a v ultrafialovém spektru právě to dlouhodobě měří přístroje na Rosettě. I když analýza spektrálních čar existenci atomů vodíku a kyslíku prokazovala už dříve, předpokládalo se ale, že  jde o produkt rozpadu molekul vody. Mělo k tomu docházet tak, že záření přicházející ze Slunce molekuly vody ionizuje a ze dvou jejích molekul dovoluje, tu a tam, vznik molekuly kyslíku. 
Jak se kometa vzdaluje od Slunce, spolu s tím upadá i záření dopadající na kometu. Pokles ionizace by se měl odrazit ve změně intenzit čar ultrafialového spektra vypovídající o množství přítomného kyslíku. Jenže přístroje na sondě zjišťují kyslíku více, než by této původní teorii (o jeho vzniku dopadem slunečního záření na molekuly vody a jiných oxidů), odpovídalo. Z toho vědci vyvodili, že kyslík se musí vyskytovat i v ledovém jádru komety a že tam je od samého počátku jeho vzniku.

 

Podle původní představy měl kyslík na kometách vznikat jen působením slunečního záření.
Podle původní představy měl kyslík na kometách vznikat jen působením slunečního záření.


Je-li kyslík v ledových krystalech jádra komety, pak to znamená, že jeho molekuly přežily z dob temných vesmírných mračen před formováním sluneční soustavy. A jde tedy o kyslík starší, než je naše Slunce.

 

Ve sluneční soustavě, mimo zemskou atmosféru, byly zatím odhaleny molekuly kyslíku pouze ve dvou případech - na ledových měsících Jupitera a Saturnu. Nikdy předtím na kometě.

Ještě jsme si nezvykli na to, že voda na kometách je spíše pravidlem než výjimkou a že tam jsou i složité organické molekuly a  už tam máme i kyslík.

 

Literatura

Nature, nature.com/articles/doi:10.1038/nature15707


Autor: Josef Pazdera
Datum:29.10.2015