Snad budete souhlasit, že věda v roce 2015 byla fascinující, napínavá a dobrodružná, prostě taková, jak má být. Stali jsme se svědky skvělých vědeckých vítězství a trpkých porážek, zajímavých cen i ponižujících právních sporů. S vědci není úplně lehké pořízení, ale svět bez nich by byl nudný a smutný. Na OSLU pevně doufáme, že i nadcházející rok 2016 bude stát ve vědě za to. Co v něm můžeme čekat podle Elizabeth Gibneyové, která si sestavila svoji hitparádu na webu časopisu Nature?

 

 

Editování lidských genů

Podle konkurenčního časopisu Science je vědeckým průlomem roku 2015 genomový editor CRISPR. Původně obranný systém bakterií před viry naprosto naplnil očekávání, které do něj vkládali molekulární biologové. Poprvé v historii jsme dostali do ruky nástroj, kterým můžeme přesně a spolehlivě přepisovat DNA buněk v buněčné kultuře, čerstvě oplodněných embryích a nově i buněk dospělých organismů, člověka nevyjímaje. A ve hře jsou i jiné editory. Kalifornští Sangamo Biosciences hodlají testovat nukleázy se zinkovými prsty pro opravu hemofilie a s massachusettskými Biogen také pro spravení hemoglobinu u lidí se srpkovitou anémií. Bioetici budou vymýšlet nové a nové etické směrnice pro práci s lidskou DNA a genomoví inženýři je budou útrpně snášet, aby mohli zachraňovat životy. V laboratořích očekávají narození prvních editovaných opic, které se stanou modely lidských genetických poruch.

 

 

Vzrušení ve fyzice na mnoha frontách

Fyzici jsou extrémně natěšení na první hmatatelné důkazy existence gravitačních vln, a jen málokdo si připouští, že by vůbec nemusely existovat. Podle zasvěcených je slušná šance, že k objevu gravitační vln dojde právě letos. Hodně se sází na pozemní observatoře Advanced LIGO (Advanced Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory), o nichž se na podzim šuškalo, že už snad gravitační vlny zachytily a pracují na jejich potvrzení. Astrofyzici napjatě očekávají vypuštění japonské sondy Astro-H, známé též jako NeXT, což bude kosmická rentgenová observatoř nové generace. Právě její pozorování by mohla osvětlit záhadné rentgenové signály, přezdívané bulbulony, které podle některých názorů vznikají rozpadem doposud hypotetických sterilních neutrin, možných kandidátů na temnou hmotu. Lidé kolem Velkého hadronového srážeče LHC jsou rozjařeni možným objevem nové částice, kterou se teď budou snažit ulovit. A kdyby to byl jenom přízrak, i tak lze od vylepšeného stroje na monumentální objevy v CERN čekat pozoruhodné věci.

 

Sosání oxidu uhličitého

Jestli se někdo těšil, že rok 2016 bude méně klimahysterický, tak se asi nedočká. Vše nasvědčuje tomu, že i letos bude nepřítelem lidstva číslo jedna oxid uhličitý. V takovém ovzduší budou vzkvétat společnosti jako švýcarští Climeworks, kteří chtějí letos v létě zahájit vycucávání oxidu uhličitého a prodávat ho místním skleníkům pro zlepšení růstu rostlin. Jejich zařízení poblíž Curychu prý zvládne neuvěřitelných 75 tun CO2 měsíčně. Kanadští Carbon Engineering už sice lapají oxid uhličitý od října, stále ale nevědí co s ním. Prý by z něj rádi dělali palivo. Přejme obchodníkům se vzduchem zisky a doufejme, že se uhlíkový průmysl bude ochotný vypnout, kdyby vycucali oxidu uhličitého až příliš. Lidé rádi zapomínají, že je to právě skleníkový efekt, co stojí mezi námi a totálním zmrznutím Země na kost, a že se právě dlouhodobý pokles množství oxidu uhličitého v atmosféře zřejmě významně podílel na rozpoutání současného cyklu drsných ledových dob.

 

 

Odvážný výzkum nebezpečných virů

Virologové se snaží pochopit evoluci smrtelně nebezpečných virů a také zjistit, jak s nimi zatočit. Experimentují s nimi a je to věda na ostří nože. Kritici jejich výzkumů se obávají katastrofy, například úniku virů z laboratoře. Americké úřady vyhotovily analýzu rizik a National Science Advisory Board for Biosecurity v příštích měsících vydá doporučení, možná dále omezující tento tolik potřebný výzkum. Nakolik má ale smysl ze všech sil zavírat oči a tvářit se, že smrtící viry neexistují? Snad v roce 2016 v sobě najdeme odvahu, a nejen tváří v tvář virovým zabijákům.

 

Příliv soukromých peněz

Statní podpora výzkumu je sice fajn, ale jak dobře vědí všude ve světě, není dobré se na ni stoprocentně spoléhat. Vědců je ostatně málo a populistické režimy jejich hlas nezajímá. Proto je skvělou zprávou, že se ve vědě prosazuje financování ze soukromých zdrojů. Internetový gigant Google investuje stále více prostředků do lékařského výzkumu. Nedávno například udělil grant v hodnotě 50 milionů dolarů na výzkum onemocnění srdce. Soukromé peníze jsou vidět i ve vesmíru. Planetary Society z kalifornské Pasadeny se chystá otestovat sluneční plachetnici LighSail na misi za 4,5 milionů dolarů.

 

 

Lety na Mars a ještě dál

Země a Mars budou letos relativně blízko, takže máme dobrou příležitost k výletu na Rudou planetu. Dopravní zácpa rozhodně nebude, snad se ale podaří vyslat alespoň nějakou misi na Mars. V březnu startuje evropská mise ExoMars 2016, která by měla k Marsu dopravit telekomunikační a výzkumnou sondu Trace Gas Orbiter (TGO) a testovací přistávací modul EDM Schiaparelli. V červenci by měla sonda NASA Juno doletět k planetě Jupiter a v září by se měla evropská sonda Rosetta plánovaně srazit s kometou. Rovněž v září by měla vyrazit na cestu sonda NASA OSIRIS-REx, která bude mít namířeno k půlkilometrovému asteroidu 101955 Bennu. Za sedm let by se OSIRIS-REx měl vrátit se vzorky asteroidu zpátky na Zemi.

 

 

Čínu ve vesmíru i na Zemi

Číny bude všude plno. Po úspěšném startu vědecké sondy Dark Matter Particle Explorer (DAMPE) za 100 milionů dolarů se chystají vypustit další dvě výzkumné sondy tohoto programu. Půjde o historicky první sondu testující kvantovou komunikaci a rentgenovou vesmírnou observatoř Hard X-ray Modulation Telescope. Čína rovněž v září hodlá dokončit 500 metrový radioteleskop Aperture Spherical Radio Telescope (FAST), který se tak stane držitelem titulu největšího kompaktního radioteleskopu světa.

 

 

Zajímavá data o světových mikrobiomech

Od roku 2010 běží ambiciózní Earth Microbiome Project, který se snaží získat, přečíst a analyzovat minimálně 200 tisíc vzorků mikrobiální DNA. Tyto vzorky pocházejí prakticky z celého světa, včetně těch nejšílenějších míst, jako jsou sliny varanů komodských nebo půda ze Sibiře. Letos bychom měli vidět první výsledky. Lidé kolem projektu si slibují odkrytí neslýchaných úrovní biologické diverzity.

 

Politické otřesy

Politika a věda se nemívají příliš v lásce, navzájem se ale hluboce ovlivňují. V USA budou v listopadu volit nového prezidenta. Pokud se do Bílého domu dostanou Republikáni, tak můžeme čekat oživení plánů na nevadské úložiště jaderného odpadu Yucca Mountain. Naopak strachovat se o federální peníze budou například klimatičtí a sociální vědci. Na možnost, že by vyhrál Trump, raději ani nemyslet. A volby byly nebo budou i jinde ve světě.

 

Geny snů

Neurovědci doufají, že konečně odhalí geny, které jsou klíčové pro regulaci spánku. Prozatím nám tyhle geny vzdorovaly, zřejmě proto, že mají v mozku i jiné významné funkce. Jejich odhalení by mohlo vést k pokroku ve výzkumu poruch spánku a některých duševních onemocnění, která podle všeho souvisejí právě s vážnými poruchami spánku.

 

Nové synchrotrony

Koncem roku by měli v Jordánku spustit zařízení SESAME (Synchrotron-light for Experimental Science and Applications in the Middle East). Synchrotron pro analýzu materiálů a biologických struktur je prvním významným mezinárodním výzkumným zařízením v neklidném koutu světa. Stojí za ním ojedinělá spolupráce Bahrajnu, Kypru, Egypta, Iránu, Izraele, Jordánska, Pákistánu, Palestinské autonomie a Turecka, čemuž se skoro nechce věřit. Ve švédském Lundu zase v červnu rozjedou MAX IV, první synchrotron čtvrté generace na světě.