O.S.E.L. - Drobné krůčky k dopravě vzorků z Marsu
 Drobné krůčky k dopravě vzorků z Marsu
Neexistují žádné méně důležité mise – všechny posouvají naše poznání vpřed. Ale všichni fanoušci kosmonautiky moc dobře vědí, že některé mise jsou zkrátka a dobře důležitější, sledovanější a přelomovější. Při pohledu do budoucnosti se těšíme hlavně na Webbův teleskop, ale kosmonautika nespí a připravuje další zajímavé projekty. Jedním z těch, které jsou již mnoho let ostře sledovány a vyhlíženy, je projekt odběru vzorků hornin z Marsu a jejich doprava na Zemi, projekt, který se označuje zkratkou MSR neboli Mars Sample Return.

Je potřeba říci, že zatím nebyla schválena ani přesná podoba mise. Všechno ještě bude záviset na setkáních odborníků, kteří budou posuzovat různé varianty. Jelikož jde o mimořádnou misi, rozhodli jsme se, že budeme vydávat články již nyní. Byť v nich nebude nic jistého, čtenáři z nich vyčtou alespoň směr, kterým se plány ubírají.

 

Jak uvedl Michal Václavík z České kosmické kanceláře, z posledních jednání vznikla obsáhlá 104 stránková zpráva, kterou bude čekat poslední kolo připomínek. Podle této zprávy by měla být preferována varianta označovaná jako 3+1. Ta počítá se třemi starty různých částí projektu a jedním pozemním vybavením. První z misí se označuje zkratkou SCR a jde o vozítko/a, jezdící po Marsu, odebírající vzorky a ukládající je do pouzdra.

 

Systém zvažované mise pro návrat vzorků z Marsu. Zdroj: https://robotics.estec.esa.int/ Překlad: Autor
Systém zvažované mise pro návrat vzorků z Marsu. Zdroj: https://robotics.estec.esa.int/ Překlad: Autor

 

Druhá nezbytná technologie se označuje zkratkou SRL – jeho úkolem bude sebrat pouzdro, uložit jej do návratové kabiny, kterou následně dopraví na oběžnou dráhu Marsu. Zde přijde ke slovu třetí část označovaná zkratkou SRO. Ta se na oběžné dráze setká s kabinou obsahující vzorky (též se označuje zkratkou OS) a pošle ji k Zemi. Závěrečnou součástí je MSR-H, která slučuje všechny pozemní operace související s manipulací se vzorky.

 

Je důležité si uvědomit, že stále nevíme, zda na Marsu neexistuje mikrobiální život a proto se bude se vzorky manipulovat s náležitou opatrností. Podle všeho se zdá, že manipulace se vzorky bude připomínat práci s kulturami zabijáckých virů typu ebola.

 

Práce v laboratoři s úrovní BL (BSL) 4.  Zdroj: https://www.freedomsphoenix.com
Práce v laboratoři s úrovní BL (BSL) 4. Zdroj: https://www.freedomsphoenix.com

Laboratoř pro zpracování materiálu z Marsu bude na nejvyšší bezpečnostní  úrovni BL-4 (též BSL-4 = Biosafety Level 4), tedy vědci v přetlakových skafandrech, speciální laboratoře s uměle vytvořeným podtlakem, aby v případě problémů vnikal vzduch dovnitř a nikoliv ven. V „normální“ laboratoři s úrovní BSL-4 je potřeba zajistit, aby vzorek nekontaminoval okolí. U laboratoře pro zkoumání vzorků z Marsu bude navíc nutné eliminovat možnost, že by byl vzorek kontaminován např. pozemským prachem, který by mohl velmi výrazně ovlivnit výsledky měření. Laboratoř tedy bude muset mít třídu čistoty 10, nebo lepší – viz tabulka.

 

 

Kromě již zmíněné a momentálně preferované varianty 3+1 existují i další verze (1+1, 2+1 a 4+1), z nichž každá může mít několik různých provedení. Zatímco některé dřívější spekulace hovořily o možnosti využít raketu SLS, která by dokázala celou misi MSR vynést na jeden zátah, momentální vývoj spíše naznačuje rozdělení projektu na menší části, které by byly k Marsu dopraveny slabšími nosiči. Stejně tak se stále více ukazuje, že celá mise MSR (Mars Sample Return) bude mezinárodním projektem – kromě NASA by se na projektu měla podílet také ESA.

 

První hrubá vizualizace roveru 2020. Podobnost s vozítkem Curiosity je vidět na první pohled.  Zdroj: https://rack.0.mshcdn.com/
První hrubá vizualizace roveru 2020. Podobnost s vozítkem Curiosity je vidět na první pohled. Zdroj: https://rack.0.mshcdn.com/

 

Zatím nejrozpracovanější částí je SCR. V roce 2020 by mělo k Marsu odstartovat nové americké vozítko, který se zatím označuje jako Mars Rover 2020. Tento nástupce vozítka Curiosity by měl odebírat vzorky a ukládat je do pouzdra pro budoucí mise. Jak dále uvedl Michal Václavík, tento program je stále reálný. Je ale docela pravděpodobné, že se použije ještě další rover, který by odebíral vzorky, aby byly splněny všechny požadavky.

 

Na závěr článku jsme si nechali termín, který asi zajímá všechny – kdy bychom se mohli dočkat návratu vzorků z Marsu? Podle slov Michala Václavíka by to mohlo být v září roku 2031, nebo 2033. Ale jak jsme psali již na začátku – mise zatím není plně schválená, před odborníky bude ještě hodně dlouhá cesta k realizaci projektu, o kterém se právem hovoří jako o svatém grálu kosmonautiky. Za naši redakci mohu slíbit, že se tomuto mimořádně zajímavému projektu budeme i nadále věnovat.

 

Zdroje informací:
https://forum.kosmonautix.cz/
https://forum.kosmonautix.cz/
https://robotics.estec.esa.int/
https://www.lpi.usra.edu/

Zdroje obrázků:
https://www.wired.com/images_blogs/wiredscience/2013/08/wastenasacnesmsr-660×619.jpg
https://www.freedomsphoenix.com/Uploads/Graphics/376-1015143109-ebola-leve4lab.jpg
https://www.kosmonautix.cz/wp-content/uploads/Mars-Rover-2020-300×217.jpg

Psáno pro Kosmonautix a osel.cz

https://www.kosmonautix.cz/2016/02/drobne-krucky-k-doprave-vzorku-z-marsu/


Autor: Dušan Majer
Datum:19.02.2016