Soudí se, že naše matička Země vznikla před 4,56 mld. Let. Její první období geologové nazvali hadean (pekelné). Doba hodna toho názvu, protože nás tehdy bombardovaly meteority i planetky. Památka na ony časy se zachovaly v západní Austrálii v podobě zirkonů. V rodném listě mají zapsán věk 3,9–4,4 miliardy let a jsou to nejstarší minerály na světě. Po hadeanu začíná období archaika (prahor) v níž se utváří zemská kůra a život. Nejstaršími památkami na něj jsou stromatolity. Vápnité kolonie bakterií a sinic. Ty nejstarší jsou z oblasti Warrawona v jihozápadní Austrálii. Vlastně teď už je lepší říkat byly nejstarší, měly na „krku jen“ 3,5 miliard křížků.
V místech, kde se Grónsko pomalu snaží dostát svému názvu Greenland a zbavilo se po mimořádně teplém jaru kousku svého ledového příkrovu, se na světlo dostaly pozůstatky kdysi mořského dna. Tam, kde bývalo mělké, našli nyní australští vědci zbytky něčeho o čemž tvrdí, že jsou to zkamenělé stavby mikrobiálních komunit. Na tom by nebylo nic tak divného kdyby!
Zatím jsme i v těch nejoptimističtějších představách měli za to, že trvalo nejméně půl miliardy let, co se roztavená Země ochladila natolik, že se na ní mohlo objevit něco živého. Teď to vypadá, že všechno šlo mnohem větším úprkem. Buďto Země chladla rychleji, nebo, což se jeví být pravděpodobnější, je život mnohem vlezlejší a neodbytnější.
Nově nalezené stromatolity, ve srovnání s těmi ještě dnes stále rostoucími v Austrálii, jsou prckové. Mají na výšku jen jeden až čtyři centimetry. Že to jsou pozůstatky staveb živé hmoty, vědci usuzují podle jejich složitě vrstvené struktury. Podobá se té, kterou mají ty, u nichž už tak moc nepochybujeme, že šlo o něco živého. I v tomto případě by už nemělo jít jen tak o „sotva vzniklé“ organismy, ale o něco rozvinutějšího, co už spolu nějak komunikovalo.
Kdatování nálezu využili zrnek zirkonu s uranem vyskytující se v sopečném popelu dané vrstvy. Standardní datovací metoda tentokrát ukázala oněch šokujících 3,7 miliard let. Australanka Abigail Allwoodová, je také odbornicí na stromatolity. Pracuje nyní pro Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně spadající pod NASA a dá se říci, že je od konkurence, protože byla členkou týmu a spoludržitelkou dřívějšího sromatologického rekordu s hodnotou 3,48 miliardy let. Ten náležel stromatolitům z kratonu Pilbara v západní Australii. Podle Allwoodové se zdá být datování nynějšího vzorku v pořádku. Jisté výhrady má ale k tomu, co van Kranendonkův tým popsal, že také žilo. Podle ní důkazy nejsou natolik přesvědčivé a klidně by mohlo jít také jen o nějaký ten geologický vtípek. Jenže totéž se říkalo i o závěrech, které kdysi zveřejnil její tým u těch australských stromatolitů...
Video: 3.7 Billion-Year-Old Fossils Could Be World’s Oldest (GeoBeats News)
Vznik života byl nejspíš snazší i rychlejší. A dobře se mu dařilo možná již pouhé půl miliardy let poté, co Země vznikla a ve věku jejích 0,86 mld let už to byl složitý život mikrobiálních kolonií. Z toho vědci vyvozují, že podobně rychle to mohlo jít i jinde a že možná život není až takový zázrak, za jaký jme ho považovali.
Literatura
Allen P. Nutman, Vickie C. Bennett, Clark R. L. Friend, Martin J. Van Kranendonk, Allan R. Chivas.: Rapid emergence of life shown by discovery of 3,700-million-year-old microbial structures, Nature (2016), doi:10.1038/nature19355