O.S.E.L. - Jakou náladu navozují alkoholické nápoje?
 Jakou náladu navozují alkoholické nápoje?
Mezinárodní průzkum zjišťoval, zda pití různých druhů alkoholu nám také navozuje různé emoce.

Potravinářský průmysl produkuje nebezpečnou drogu, která je legální.  Kredit:  Global Drug Survey
Potravinářský průmysl produkuje nebezpečnou drogu, která je legální. Kredit: Global Drug Survey

Konzumace alkoholu

 

V roce 2014 se počet úmrtí způsobených nadužíváním alkoholu odhadoval na 3,3 miliónů. Smutné závěry některých veřejných průzkumů ilustrují škody napáchané osobami konzumující alkohol ve svém bezprostředním okolí a širší komunitě (1). Konzumace alkoholu by měla podle dostupných informací některým lidem pomáhat „regulovat“ prožívání emocí, snižovat negativní a naopak posilovat pozitivní emoce, čímž se částečně vysvětluje důvod vyhledávání alkoholických nápojů (2). Očekáváním „získaných“ stavů po nebo během konzumace alkoholu a jakým způsobem tato očekávání ovlivňují, jestli osoba začne pít, stane se pravidelným uživatelem nebo závislým(lou) na alkoholu, se zabývala studie holandských autorů (3).

Cílem této studie bylo vyhodnotit emoce spojené s konzumací různých druhů alkoholických nápojů, dále zjistit, zda se mění v závislosti na sociodemografických faktorech a množství alkoholu, a zda emoce související s různými druhy alkoholických nápojů ovlivňují výběr alkoholického nápoje. A jak k tomu vlastně chtěli autoři dojít?


Zařazovací kritéria a metody

Ashton a kolektiv využili data pořízená z mezinárodního průzkumu Global Drug Survey (GDS). GDS je největší dotazník zabývající se užíváním návykových látek na světě. (Poznámka: Dotazník je stále aktivní online, jen se zabývá jiným tématem.) Jedná se o anonymní dotazníkový systém přeložený do 11 jazyků (angličtina, němčina, řečtina, polština, francouzština, italština, španělština, portugalština, vlámština, maďarština a dánština), který se postupně objevoval v novinách, časopisech a sociálních médiích v období mezi listopadem 2015 a lednem 2016.

Logo Global Drug Survey

Autoři zpracovali odpovědi osob ve věku 18-34 let, kteří zmínili konzumaci piva, destilátů a vína v posledních 12 měsících a zároveň bylo dotázaných minimálně 200 z jedné země. Celkem byly vybrány odpovědi od 29 836 osob z 21 zemí. Hodnotily se pozitivní a negativní emoce (vitalita, uvolněnost, sexuální atraktivita, sebejistota, unavenost, agresivita, nevolnost, neklid a smutek) spojené s konzumací různých alkoholických nápojů během posledních 12 měsíců. Pro další zpracování dat bylo důležité zpracování sociodemografických informací ke stanovení sociálního statusu jako je věk, pohlaví, země původu a dosažené vzdělání.

 


Výsledky

Závěry studie nás možná ani nepřekvapí. Alkoholické nápoje skutečně vyvolávají různé emoce podle zvoleného druhu, přičemž z odpovědí dotazovaných vyšlo, že destiláty navozují nejširší „emoční spektrum“, pocit sebevědomí a energie a 42 % respondentů uvedlo, že se po konzumaci destilátů cítí atraktivní. Po konzumaci destilátů však byla navíc v porovnání s jinými nápoji zaznamenána vyšší pravděpodobnost „pocitu nevolnosti“, ospalosti a smutku (ve významu sebelítosti).

52,8 % respondentů konzumujících červené víno uvedlo pocit uvolnění, i když vyznavači piva se mohou uklidnit, protože jejich výsledky vyšly podobně. Na druhou stranu nevyšlo u piva zjištění, že konzumace červeného vína vyvolala u 60,1 % osob únavu. 29,8 % respondentů popsalo agresivitu po pití destilátů ve srovnání se 7,1 % osob při pití červeného vína.


Odlišnosti v pohlaví a věkových skupinách

Ženy na rozdíl od mužů popsaly téměř všechny typy emocí při pití alkoholu s výjimkou agresivity. Podobný výsledek byl pozorován u mladší skupiny (18-24) v porovnání s ostatními věkovými skupinami. Ve skupině nejmladších si autoři povšimnuli silného vztahu mezi volbou jakéhokoliv nápoje, který jim dodal pocit sebejistoty, vitality a přitažlivosti při konzumaci mimo domov. Tento vztah se však neukázal tak silný jako při pití v domácím prostředí. Starší skupina obecně preferovala a vyhledávala nápoje, které respondenty spíše uvolnily nebo unavily.


Závislost na alkoholu

Úroveň závislosti na alkoholu respondentů byla silně spojena se všemi emocemi, přičemž pravděpodobnost agrese byla výrazně vyšší u potenciálně závislých jedinců v porovnání s méně rizikovými konzumenty alkoholu. Pravděpodobnost prožívání většiny pozitivních i negativních emocí zůstala nejvyšší u tvrdých „pijanů“ bez ohledu na ostatní podmínky. Vliv prostředí se ukázal jako klíčová podmínka, protože u všech druhů emocí byl pozorován významný rozdíl, pokud byly alkoholické nápoje užívány doma nebo v baru.

Závislost na alkoholu byla stanovena silnou asociací konzumace jakéhokoliv alkoholického nápoje s pocitem vitality, přitažlivosti a sebevědomí v jakémkoliv prostředí. Respondenti závislí na alkoholu hlásili vyšší tendenci volby nápoje, který vyvolal pocity agresivity a smutku, bez ohledu na chuť nebo původ. Výsledný vztah mezi závislostí na alkoholu a agresivitou byl nejsilnější ze všech sledovaných proměnných. Důležité je zmínit, že popsané informace jsou pouhou částí celé „message“, kterou studie popsala.


Přednosti a limity studie

Online dotazníky GDS jsou součástí průzkumného šetření, které je určeno k analýze užívání návykových látek a alkoholu v širším záběru. Výhodou studie je velké množství nashromážděných odpovědí, což autorům studie umožnilo pojmout a zhodnotit podmínky konzumace téměř všech druhů alkoholických nápojů. Síla studie však neleží v popisu stavu celé společnosti – proč, co a jak dělá – ale v popisu rozdílů chování spojeného s alkoholem mezi sociodemografickými parametry (věk, pohlaví a místo bydliště). Proto závěry této studie nevypovídají o faktech celospolečenského měřítka.

Kathryn Ashton, Public Health Wales NHS Trust, Cardiff, Wales
Kathryn Ashton, Public Health Wales NHS Trust, Cardiff, Wales

 

 

Závěry

Bližší pochopení podmínek konzumace alkoholu může pomoci v řešení nadužívání alkoholu. Výsledky průzkumů současně poskytují zjednodušený přehled o tom, jaké emoce ovlivňují výběr alkoholických nápojů mezi různými skupinami obyvatelstva. Dosavadní průzkumy se zaměřovaly na alkohol jako celek, tato studie má výhodu v tom, že předkládá rozdílné motivace konzumace odlišných druhů alkoholických nápojů.

Alkohol bývá v pozadí násilných činů, zřídka se však veřejně diskutují důsledky násilí vzniklého po konzumaci různých druhů alkoholických nápojů. Zjištěné rozdíly mezi sociodemografickými skupinami a ovlivněním výběru těchto nápojů snad pomohou v následných přístupech orgánů veřejného zdravotnictví a povedou k lépšímu porozumění vzorců konzumace alkoholu. Studie nehodnotila, zdali je konzumace alkoholu správná či špatná (to už je na zhodnocení každého z nás), pouze sleduje motivace a vzorce chování ve společnosti (4).


Zdroje

1) Bellis MA, Quigg Z, Hughes K , et al. Harms from other people’s drinking: an international survey of their occurrence, impacts on feeling safe and legislation relating to their control. BMJ Open 2015;5:e010112.doi:10.1136/bmjopen-2015-01011

2) Cooper ML, Frone MR, Russell M , et al. Drinking to regulate positive and negative emotions: a motivational model of alcohol use. J Pers Soc Psychol 1995;69:990–1005.doi:10.1037/0022-3514.69.5.990

3) Engels RC, Wiers R, Lemmers L , et al. Drinking motives, alcohol expectancies, self-efficacy, and drinking patterns. J Drug Educ 2005;35:147–66. doi:10.2190/6Q6B-3LMA-VMVA-L312

4) Ashton K, Bellis MA, Davies AR, et al Do emotions related to alcohol consumption differ by alcohol type? An international cross-sectional survey of emotions associated with alcohol consumption and influence on drink choice in different settings BMJ Open 2017;7:e016089. doi: 10.1136/bmjopen-2017-016089


Autor: Marek Lapka
Datum:21.12.2017