Mohl by to být průlom. Bláznivě jednoduchá myšlenka zafungovala a najednou nám nabízí zbraň, která by konečně mohla udeřit nádory mezi oči. Vědci ze Stanfordu, kteří jsou v první linii boje s rakovinou, svou novou studií ohromili odborný svět. Jistá opatrnost je vždy na místě a případná léčba určitě nebude k dispozici okamžitě, ale jestli se tohle potvrdí u lidí, tak bychom mohli získat léčbu nádorů šitou na míru, která vlastně naočkuje pacienty vůči mnoha různým typům nádorů.
Tým ze Stanfordu zjistil, že když do myší vpíchnou inaktivované indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSC), tak to vyprovokuje silnou imunitní odezvu vůči mnoha typům rakoviny. Indukované pluripotentní kmenové buňky jsou buňky, které původně pocházejí z běžných tkání, například z kůže nebo krve. Pak jsou důmyslným genetickým zásahem proměněné do podoby kmenových buněk, z nichž může vzniknout prakticky jakákoliv buňka lidského těla.
Nezbytným předpokladem k podobným objevům je být odvážný a také tak trochu šílený. Koho normálního by napadlo vpíchnout do myši indukované pluripotentní kmenové buňky? Nigel Kooreman a jeho spolupracovníci tyto podmínky očividně splňují. Badatelé si nejprve všimli, že indukované pluripotentní kmenové buňky a buňky nádorů jsou si na první pohled velice podobné. A pak se rozhodli toho využít.
Až takové překvapení to ve skutečnosti nebylo. Odborníci již před stoletím přišli na to, že když vpíchnou do zvířete materiál z embrya, tak je tím do jisté míry ochrání před transplantovanými orgány. Později se objevily vakcíny proti nádorům z embryonálních kmenových buněk. Použití těchto buněk ale přináší řadu problémů. Jsou například pro část lidí eticky problematické, což komplikuje jejich využití. Rovněž nejsou geneticky identické s očkovaným pacientem, což zvyšuje rizika a snižuje účinnost i univerzální využití takové vakcíny. Indukované pluripotentní kmenové buňky získané přímo z těla pacienta tohle všechno elegantně řeší.
Vědci spustili experiment, v němž nejprve získali indukované pluripotentní kmenové buňky od laboratorních myší. Tyto buňky ozářili a vyrobili z nich vakcínu šitou na míru každé myši. Myši touto vakcínou naočkovali a po čtyřech týdnech do nich vložili buňky rakoviny prsu. Stejný postup poté ještě zopakovali pro rakovinu kůže a rakovinu plic.
A jak to dopadlo? U 70 procent očkovaných myší došlo k podstatnému zmenšení nádorů a u některých z nich nádory zcela vymizely. Vakcína by rovněž měla bránit návratu nádorů po lékařském zákroku. Podle Kooremana je tento přístup extrémně účinný, protože je s ním možné natrénovat imunitní systém na řadu různých nádorů najednou. Díky tomuto postupu se imunitní systém aktivuje k boji s nádory a pak je hlídá po celém těle pacienta. Vědci měli obavy, že by použití vlastních buněk při očkování té které myši mohlo vést k rozvoji autoimunity, nic takového se ale u myší nepotvrdilo.
Zásadní otázkou teď samozřejmě je, jestli bude možné tento trik použít při léčbě lidí. Proto se teď Kooreman a spol. chystají na experimenty s laboratorními kulturami lidských buněk, a pak na klinické zkoušky u lidí. Šéf výzkumu Joseph Wu upozorňuje, že ještě zbývá hodně práce. Je to prý ale elegantní jednoduchý nápad, který si takovou námahu zaslouží. Očkování proti rakovině by v budoucnu mohlo vypadat tak, že vám lékař odebere krev, vytvoří z ní indukované pluripotentní kmenové buňky, ozáří je, a nakonec tyto buňky vpíchne zpět jako vakcínu proti nádorům.
Někteří odborníci jsou v hodnocení nové metody zatím dost opatrní. Britský imunolog Daniel Davis z Manchesterské univerzity varuje, že ještě není vůbec jasné, zda bude tento postup fungovat i u lidí. Prozatím prý máme dobré zprávy jenom pro myši.
Video: Joseph WU: "Stem Cells and Genomics for Precision Medicine”
Literatura
Stanford Medicine online 15. 2. 2018, Cell Stem Cell online 15. 2. 2018.