O.S.E.L. - Mohou být umělé inteligence depresivní a mít halucinace?
 Mohou být umělé inteligence depresivní a mít halucinace?
Když je řeč o umělých inteligencích, tak si lidé obvykle představují kovově chladné elektronické mozky, které jsou striktně bez emocí. Jenomže to může být veliký omyl.

Mívají inteligence emoce? Kredit: CC0 Creative Commons.
Mívají inteligence emoce? Kredit: CC0 Creative Commons.

Na svoji inteligenci jsme pyšní, i když zatím tak úplně nevíme, jak vlastně funguje. Každopádně se ale snažíme vyvíjet umělé inteligence, které by měly být hodně jako my. Pokud ale budou umělé inteligence skoro jako lidské, nebudou prožívat deprese, které jsou pro nás tak typické? Nebo třeba halucinace? A jestli budou, byl by to důvod k obavám?

 

 

Zachary Mainen. Kredit: Champalimaud Centre for the Unknown.
Zachary Mainen. Kredit: Champalimaud Centre for the Unknown.

Není to tak bláznivé, jak to zní. Letos v březnu se na půdě Newyorské univerzity uskutečnila konference Canonical Computations in Brains and Machines, kde neurovědci a experti na umělé inteligence vášnivě diskutovali překryvy lidského a strojového myšlení. Zachary Mainen z portugalského centra neurověd Champalimaud Centre for the Unknown v Lisabonu si tam zaspekuloval, že by pokročilé umělé inteligence mohly trpět podobnými psychickými problémy jako lidé. Pak si o tom popovídal s časopisem Science.

 

 

Science: Proč si myslíte, že umělé inteligence mohou sužovat deprese?

Mainen: Vlastně vycházím z počítačové neurovědy, která předpokládá, že se o pacientech s depresemi nebo halucinacemi můžeme dozvědět leccos zajímavého studiem algoritmů umělých inteligencí. Co kdybychom to ale otočili? Mohly by umělé inteligence trpět lidskými psychickými problémy?

 

Champalimaud Foundation. Kredit: Rui Beja / Wikimedia Commons.
Champalimaud Foundation. Kredit: Rui Beja / Wikimedia Commons.

Science: Jak by něco takového mohlo u umělých inteligencí fungovat?

 

Mainen: Lidské deprese a také halucinace úzce souvisejí s neurotransmiterem serotoninem, relativně jednoduchou molekulou s dalekosáhlými důsledky. Možná je to jenom biologie. Ale jestli serotonin řeší obecnější problém inteligentních systémů, tak by umělé inteligence mohly obsahovat podobné mechanismy. Jestliže se může pokazit lidská psychika kvůli serotoninu, tak by to u umělých inteligencí mohlo být obdobné.

 

Science: Jak nám serotonin pomáhá myslet?

Mainen: Serotonin jako neurotransmiter reguluje činnost nervového systému. Rychle, jednoduše a ve velkém rozsahu. Je to takový globální kontrolní signál. Podobně funguje například dopamin, který představuje globální signál odměny. Počítačová neurověda vnímá neurotransmitery jako klíčové regulátory systému. A umělé inteligence využívají podobné mechanismy. Jedním z nich je například rychlost učení.

 

Science: K čemu jsou změny rychlosti učení umělým inteligencím?

Mainen: V některých situacích se najednou změní spousta věcí najednou. Svět se rázem stane mnohem více nejistým a obtížněji zvládnutelným. Jako když se přestěhujete do nového města, kde se vůbec nevyznáte a na nikoho tam nemáte telefonní číslo. Můžeme to pozorovat v laboratoři, když myš nebo člověka něco naučíme a pak najednou dramaticky změníme pravidla. Když k tomu dojde, tak se úplně rozzáří serotoninové neurony v mozku. Lidé si často myslí, že serotonin souvisí s pocity štěstí. Ve skutečnosti ale spíše reaguje na překvapení, nečekané zvraty.

 

Serotonin. Kredit: NEUROtiker / Wikimedia Commons.
Serotonin. Kredit: NEUROtiker / Wikimedia Commons.

 

Science: Pokud serotonin souvisí především s překvapením a nejistotou, proč hraje zásadní roli v depresích?

Mainen: Z laboratorních výzkumů víme, že serotonin ovlivňuje schopnost mozku přizpůsobit se změnám. Z toho je možné odvodit, že farmaceutická léčba depresí, která cílí na serotonin, vlastně nezlepšuje nápadu. Pomáhá mozku v depresi vyrovnat se se změnou, která je příčinou nejistoty. Právě to je zřejmě hlavním důvodem, proč lidem pomáhají látky jako Prozac, tedy selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Psychedelika, tedy látky jako LSD, psilocybin nebo DMT, podle všeho fungují podobně, jenom v kratším časovém intervalu. Proto není překvapivé, že psychedelika mohou vykreslovat pozoruhodné halucinace a zároveň významně pomáhat lidem s depresemi.

 

Science: Mohly by tedy mít umělé inteligence emoce nebo dokonce deprese?

Mainen: Jasně, domnívám se, že roboti mohou mít něco jako emoce. Když se dostatečně komplexní umělé inteligence setkají s dramatickou změnou, mohl by jim poklesnout „strojový“ serotonin. A umělá inteligence by v takovém případě třeba skutečně mohla propadnout depresi. Asi by bylo lepší se inteligenci v takové chvíli klidit z cesty.

 

Video: Zachary Mainen at TEDxO'Porto 2013

 

Literatura

Science online 9. 4. 2018.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:11.04.2018