O.S.E.L. - Duhový dinosaurus zatím posledním popsaným opeřencem
 Duhový dinosaurus zatím posledním popsaným opeřencem
…aneb Představuje se další opeřený teropod z Číny

Rekonstrukce celkového vzezření, tvaru těla a struktury opeření u druhu Caihong juji. S délkou 40 centimetrů a hmotností necelého půl kilogramu patří tento anchiornitid k nejmenším známým neptačím teropodům. Kredit: Tomopteryx, Wikipedie (CC BY-SA 4.0)
Rekonstrukce celkového vzezření, tvaru těla a struktury opeření u druhu Caihong juji. S délkou 40 centimetrů a hmotností necelého půl kilogramu patří tento anchiornitid k nejmenším známým neptačím teropodům. Kredit: Tomopteryx, Wikipedie (CC BY-SA 4.0)

Tak zvaní opeření dinosauři představují jakýsi „šlágr“ moderní paleontologie v posledních více než dvou desetiletích jejich výzkumu. Na Oslovi už o nich byla řeč mnohokrát a nechybělo ani představení toho zatím největšího nebo toho vůbec prvního popsaného. Každopádně se zde bavíme pouze o těch druzích, u kterých byla přítomnost tělesného opeření přímo či nepřímo prokázána – buď ve formě samotných otisků někdejšího pernatého integumentu nebo kosterními útvary, které přítomnost peří silně nasvědčují (např. pygostyl – srůst ocasních obratlů či ulnární papily – dolíky na loketní kosti). V tomto článku si představíme (k přelomu května a  června 2018) zatím posledního druhohorního neptačího dinosaura, u kterého bylo opeření přímo prokázáno ve fosilním záznamu. Je jím čínský zástupce čeledi Anchiornithidae, skupiny, do které patří také dnes již proslulý Anchiornis nebo vloni popsaný rod Serikornis (v současnosti k této čeledi řadíme asi devět dosud popsaných rodů).[1] Novým přírůstkem je malý opeřený teropod, který dostal vědecké jméno Caihong juji, přičemž rodové jméno znamená v doslovném překladu z mandarínštiny „duha“ a druhové ju ji pak „velký hřeben“, což je odkaz k relativně velkému výrůstku na kosti slzní.

Holotyp druhu C. juji je dnes uložen ve sbírkách Paleontologického muzea v Liao-ningu pod přístupovým číslem PMoL-B00175 a byl objeven v sedimentech souvrství Tchiao-ťi-šan na území provincie Che-pej. Stáří nálezu lze datovat zhruba na 161 milionů let (věk oxford, raná svrchní jura).[2] Jedná se o téměř kompletní kostru dospělého jedince v dobrém stupni zachování a s výborně identifikovatelnými otisky měkkých tělních struktur (zejména opeření). Dochovaný pokryv z per je u této fosilie natolik hustě situován, že je obtížné vůbec jednotlivá pera na horninové desce odlišit.

 

Fosilie dinosaura a obrazová rekonstrukce jeho kosterní anatomie i dochovaného pernatého integumentu. Tento malý dravec se zřejmě živil drobnými obratlovci a bezobratlými v pralesích počínající pozdní jury na území dnešní severovýchodní Číny. Kredit: Dongyu Hu et al., Nature; Wikipedie (CC BY-SA 4.0)
Fosilie dinosaura a obrazová rekonstrukce jeho kosterní anatomie i dochovaného pernatého integumentu. Tento malý dravec se zřejmě živil drobnými obratlovci a bezobratlými v pralesích počínající pozdní jury na území dnešní severovýchodní Číny. Kredit: Dongyu Hu et al., Nature; Wikipedie (CC BY-SA 4.0)

Caihong patří k vůbec nejmenším známým opeřeným dinosaurům, jeho délka činila asi 40 centimetrů a hmotnost dosahovala podle odhadů přibližně 475 gramů.[3] Tento teropod tak byl o trochu lehčí, než třeba běžně velké exempláře současné vrány šedé. Lebka byla dlouhá zhruba 6,8 centimetru, stehenní kost rovných 7 centimetrů. Nohy jsou oproti tělu velmi dlouhé, více než trojnásobně delší než trup. Druhý prst zadních končetin je vybaven malým, částečně zatažitelným srpovitým drápem, podobně jako u dromeosauridů. Pera na předních a zadních končetinách i na ocase jsou relativně delší, než u příbuzných rodů Anchiornis a Eosinopteryx, žijících ve stejných ekosystémech.[4] Na trupu dosahují délky kolem 4 centimetrů, na ocase jsou pak ještě delší. Dalším rozdílem je již zmiňovaný malý hřebínek na lebce caihonga. Co se týče počtu obratlů, napočítáme deset krčních, třináct hrudních, pět křížových a nejméně dvacet ocasních. Ocas samotný je oproti délce těla relativně krátký, měří jen necelých 18 centimetrů. Nově popsaný dinosaurus nabídl také detailní pohled na své mikroskopické poklady, a to v podobě melanozomů, které byly v jeho fosilním peří stejně jako u několika dalších dinosauřích druhů identifikovány. Některé pravděpodobně způsobovaly černě lesklé zbarvení, jiné se tvarem dokonce podobají melanozomům u kolibříků a jiných druhů ptáků s iridescentními (barvoměnnými) odstíny. Právě podle nich získal dinosaurus své rodové jméno. Jde tedy zároveň o nejstarší doklad přítomnosti melanozomů tvarově podobných krevním destičkám ve fosilním záznamu. Dalším primátem je fakt, že Caihong je také nejstarším známým tvorem s asymetrickými pery. Zajímavá je i historie objevu tohoto dinosaura – fosilii náhodně odkryl jistý rolník jménem Jang Ťün v nedalekém lomu a v roce 2014 ji získalo zmíněné paleontologické muzeum. Formálně popsán byl tento dinosaurus letos v únoru v periodiku Nature Communications.[5]


Napsáno pro Dinosaurusblog a osel.cz

 

Short English Summary: Caihong was a genus of small paravian theropod dinosaur from the Anchiornithidae family that lived during the Late Jurassic period (about 161 million years ago) in what is now China. It is one of the famous “feathered dinosaurs”.

 


Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Caihong

https://blog.everythingdinosaur.co.uk/blog/_archives/2018/01/15/rainbow-feathered-jurassic-dinosaur.html

https://www.sci-news.com/paleontology/caihong-juji-jurassic-bird-like-dinosaur-iridescent-feathers-05637.html

https://paleonerdish.wordpress.com/2018/01/17/introducing-caihong-juji/

https://www.sciencedaily.com/releases/2018/01/180116095542.htm


 

[1] Foth, C.; Rauhut, O. W. M. (2017). „Re-evaluation of the Haarlem Archaeopteryx and the radiation of maniraptoran theropod dinosaurs“. BMC Evolutionary Biology. 17: 236. doi: 10.1186/s12862-017-1076-y

[2] Xiaolin Wang; et al. (2005). „Stratigraphy and age of the Daohugou Bed in Ningcheng, Inner Mongolia“. Chinese Science Bulletin. 50 (20): 2369–2376. doi: 10.1007/BF03183749

[3] Benson, R. B. J.; et al. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology, 12(5), e1001853. https://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853

[4] Godefroit, P.; et al. (2013). „Reduced plumage and flight ability of a new Jurassic paravian theropod from China“. Nature Communications. 4: 1394. doi: 10.1038/ncomms2389

[5] Dongyu Hu; et al. (2018). „A bony-crested Jurassic dinosaur with evidence of iridescent plumage highlights complexity in early paravian evolution“. Nature Communications. 9: Article number 217. doi: 10.1038/s41467-017-02515-y


Autor: Vladimír Socha
Datum:31.05.2018