O.S.E.L. - Největší zástupce ptačí říše
 Největší zástupce ptačí říše
…aneb Představuje se Vorombe titan

Stehenní kost druhu Vorombe titan, exemplář s katalogovým označením NHMUK A439 z lokality Itampolo. Právě na základě mohutnosti a rozměrů této kosti byla odhadnuta hmotnost jejího původce až na hodnoty kolem 800 kilogramů. Kredit: James P. Hansford a Samuel T. Turvey, Wikipedie (CC BY 4.0)
Stehenní kost druhu Vorombe titan, exemplář s katalogovým označením NHMUK A439 z lokality Itampolo. Právě na základě mohutnosti a rozměrů této kosti byla odhadnuta hmotnost jejího původce až na hodnoty kolem 800 kilogramů. Kredit: James P. Hansford a Samuel T. Turvey, Wikipedie (CC BY 4.0)

Před několika dny byl oznámen objev zřejmě vůbec největšího známého zástupce ptačí říše v celé její evoluční historii. Zatímco největším prokazatelně opeřeným tvorem byl tyranosauroidní teropod Yutyrannus huali, žijící v době před 125 miliony let[1], největší známý pták žil možná ještě před pouhou tisícovkou roků. Je jím obří zástupce čeledi „sloních ptáků“ épyornitidů (Aepyornithidae), do které patří i známější druh Aepyornis maximus a menší druh Mullerornis modestus.[2] Nově popsaný druh Vorombe titan byl z této trojice endemických madagaskarských druhů největší a zároveň i nejmohutnější v celé ptačí říši. Fosilní pozůstatky tohoto opeřeného obra, dnes radiokarbonově datované na stáří 3680 až 2352 let před současností, byly známé již na sklonku 19. století a původně byl popsán již roku 1894 jako „Aepyornis titan“ britským paleontologem Charlesem Williamem Andrewsem.[3] O necelých sedmdesát let později jej pak synonymizoval s druhem A. maximus americký ornitolog a paleontolog Pierce Brodkorb.[4] Teprve letos však po důkladném morfometrickém výzkumu dochované stehenní kosti (NHMUK A439) a tibiotarsu (NHMUK A437) z lokality Itampolo na jihu ostrova dospěli dva výzkumníci Londýnské zoologické společnosti James Hansford a Samuel Turvey k závěru, že fosilie patří ve skutečnosti samostatnému rodu a druhu obřího épyornitidního ptáka. Stanovili proto nové vědecké jméno Vorombe titan a podle jejich závěrů musel být tento druh skutečně největším vědě dosud známým ptákem v historii.[5] V porovnání se stejnými kosterními elementy ostatních zkoumaných druhů ptáků jsou ty, které patří rodu Vorombe, výrazně mohutnější a větší. Rodové jméno Vorombe je mimochodem odvozeno z madagaskarského nářečí Malgaštiny a znamená doslova „velký pták“, druhové pak odkazuje k obřím Titánům z mytologie starého Řecka. Jak titánský ale tento pták přesně byl?

Rekonstrukce přibližného vzezření druhu V. titan. Při výšce kolem 3 metrů a hmotnosti menšího osobního automobilu byl tento nelétavý opeřenec nepochybně úchvatným zjevem. Kredit: Jaime Chirinos
Rekonstrukce přibližného vzezření druhu V. titan. Při výšce kolem 3 metrů a hmotnosti menšího osobního automobilu byl tento nelétavý opeřenec nepochybně úchvatným zjevem. Kredit: Jaime Chirinos

 

Podle odhadů, založených na přesném měření a srovnání s jiným materiálem, měřil dospělý jedinec druhu V. titan asi 3 metry na výšku a dosahoval hmotnosti v rozmezí 536 a 732 kilogramů, přičemž průměrná hodnota činí 643 kilogramů. Největší zástupci současného pštrosa dvouprstého (Struthio camelus) přitom dosahují hmotnosti kolem 150 kilogramů, tedy méně než čtvrtinu této odhadované hmotnosti.[6] V. titan je pak také podstatně větší než jiné vyhynulé rody velkých nelétavých ptáků, jako byl Dinornis („obří Moa“) z Nového Zélandu s hodnotou 61 až 275 kilogramů nebo ještě větší australský Dromorniss hmotností v rozmezí 317 až 728 kilogramů.[7] Největší zachovaný exemplář ve sbírce je fragmentární femur (MNHN MAD 368) s odhadovaným minimálním obvodem 308 mm, což odpovídá hmotnosti dokonce 860 kilogramů! Tím by V. titan překonával největší exempláře pštrosa dvouprstého přibližně šestinásobně. Taková hmotnost už by odpovídala i některým středně velkým teropodním dinosaurům, jako byl například pozdně jurský Ceratosaurus nasicornis.[8] Každopádně je jisté, že velikostní tabulky největších známých ptáků byly opět přepsány. Pakliže kubánský kolibřík kalypta nejmenší (Mellisuga helenae) je se svými 2 gramy hmotnosti nejmenším dnešním ptákem[9], pak Vorombe s hmotností až 430 000krát vyšší je jeho velikostním protipólem. Všechny tři druhy épyornitidů zřejmě sdílely ekosystémy aridní savany až podhorských pralesů Madagaskaru a vzhledem k jejich odlišným velikostním kategoriím mohly využívat různé potravní niky. Ve stejném životním prostředí se vyskytovala také pleistocénní až holocénní endemická fauna hrochů, velkých lemurů a obřích suchozemských želv. Bohužel pro ně však ostrov postupně osídlily lidské populace, které zřejmě lovem a kořistěním jejich vajec nakonec i tyto obří opeřence zcela vyhubily.[10] Nevíme jistě, kdy tito obří ptáci zmizeli z povrchu zemského, podle některých odvážnějších údajů to ale mohlo být až v době, kdy už na území středověkých Čech vládli Přemyslovci.


Napsáno pro Dinosaurusblog a osel.cz

 

Short Summary in English: Vorombe was one of three genera of elephant birds (aepyornithids), recently extinct family of large to giant ratite birds. They were endemic to Madagascar and the species Vorombe titan was the largest bird known to science.


Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Vorombe

https://www.sciencedaily.com/releases/2018/09/180926082706.htm

https://www.livescience.com/63675-worlds-largest-bird-is-vorombe-titan.html

http://novataxa.blogspot.com/2018/09/vorombe.html

 


 

[1] Xu, X.; et al. (2012). „A gigantic feathered dinosaur from the Lower Cretaceous of China“ (PDF). Nature. 484 (7392): 92–95. doi: 10.1038/nature10906

[2] Mitchell, K. J.; et al. (2014). „Ancient DNA reveals elephant birds and kiwi are sister taxa and clarifies ratite bird evolution“. Science. 344 (6186): 898–900. doi: 10.1126/science.1251981

[3] Andrews, C. W. (1894). A new species of Aepyornis (AE. titan). Geol. Mag. 1: 18–20. doi: 10.1017/S0016756800140373

[4] Brodkorb, Pierce (1963). Catalogue of Fossil Birds. Part 1 (Archaeopterygiformes through Ardeiformes) (PDF). Gainesville, FL: University of Florida.

[5] Hansford, James P.; Turvey, Samuel T. (2018). „Unexpected diversity within the extinct elephant birds (Aves: Aepyornithidae) and a new identity for the world’s largest bird“. Royal Society Open Science. 5 (9): 181295. doi: 10.1098/rsos.181295

[6] Davies, S. J. J. F. (2003). „Birds I Tinamous and Ratites to Hoatzins“. In Hutchins, Michael. Grzimek’s Animal Life Encyclopedia. 8 (2nd ed.). Farmington Hills, MI: Gale Group. pp. 99–101. ISBN 0-7876-5784-0.

[7] Murray, P. F. Vickers-Rich, P. (2004). Magnificent Mihirungs: The Colossal Flightless Birds of the Australian Dreamtime. Indiana University Press. ISBN 978-0-253-34282-9.

[8] Therrien, F.; Henderson, D.M. (2007). „My theropod is bigger than yours … or not: estimating body size from skull length in theropods“. Journal of Vertebrate Paleontology. 27 (1): 108–115. doi: 10.1671/0272-4634(2007)27[108:mtibty]2.0.co;2

[9] Adrienne Glick. Mellisuga helenae“. Animal Diversity Web.

[10] Hansford, J.; et al. (2018). „Early Holocene human presence in Madagascar evidenced by exploitation of avian megafauna“. Science Advances. 4 (9): eaat6925. doi: 10.1126/sciadv.aat6925


Autor: Vladimír Socha
Datum:04.10.2018